Bertrand Barré: Berlín se s odchodem od jaderné energie zřejmě ukvapil

Rozhovor - Bertrand Barré, emeritní profesor Národního ústavu pro jaderný výzkum v Paříži

Před fukušimskou tragédií to vypadalo, že jaderná energie prožívá oživení. "Následné měsíce, které přišly po katastrofě, to pochopitelně změnily, přišel útlum," říká v rozhovoru s HN Bertrand Barré, emeritní profesor pařížského Národního ústavu pro jaderný výzkum, který rovněž působí jako poradce státní jaderné firmy Areva.

OTÁZKA: HN: Jak vidíte budoucnost nukleární energie nyní, více než rok od tragédie ve Fukušimě?

Už možná není tak zářivá, jak se kdysi zdálo. Každá země reagovala po svém, univerzální recept neexistuje. Svou energetickou strategii před rokem od základů překopalo Německo, rozhodlo se od jaderné energie úplně odstoupit. To byl dost ojedinělý krok, zřejmě až ukvapený. V loňském referendu hlasovali proti jádru také Italové. Cestou postupného odklonu od jádra se vydaly země, které už neplánují stavět nové jaderné elektrárny, ty současné ale nechávají dosloužit. To byl příklad Tchaj-wanu či Švýcarska.

OTÁZKA: HN: Co se změnilo pro země, které u energie z jádra vytrvaly?

Renesance atomové energie, tolik zřetelná na konci uplynulé dekády, je už po Fukušimě minulostí. Na druhou stranu: velké země s rozvinutými ekonomikami, jako jsou Spojené státy, Velká Británie či Francie, spojují i s jádrem nadále svou energetickou budoucnost. Výrazně se ale zvýšily nároky evropských zemí na bezpečnost jaderných zařízení.

OTÁZKA: HN: Jak vypadají tyto přísnější nároky?

Evropská komise vyzvala evropské země k dodatečným zátěžovým testům. Dopadly dobře, ukázala se v nich vysoká odolnost jaderných elektráren vůči extrémním vnějším vlivům, jako jsou ojediněle silná zemětřesení či rozsáhlé záplavy. Výsledky testů jsou důvěryhodné. Ukázalo se, že jaderná zařízení dokážou pohotově zareagovat na nečekané krizové situace. Výsledky vyhodnotily respektované ústavy, které nejsou propojeny s jaderným sektorem. Úroveň zabezpečení je nyní u evropských elektráren bezesporu vyšší, bezpečnostní postupy počítají s mnohem větším rizikem než dosud.

OTÁZKA: HN: Vyšší jsou dnes ale i ceny elektřiny, která se z jádra vyrobí?

To je pravda. Není ale možné za růstem cen vidět jen fukušimskou tragédii. Zejména ve Spojených státech konkurují jaderné energii zdařile další zdroje, především energie z břidličných plynů. Je neuvěřitelně levná, ale zatěžuje životní prostředí. Každopádně velmi významně ohrožuje tradiční výrobce energie, včetně jaderné.

OTÁZKA: HN: Pojďme zpět k Německu. Kritici tvrdí, že nesplní své cíle kvůli přílišným nárokům na přenos energie ze severu, kde jsou alternativní energetické zdroje, směrem na jih, kde jsou významní odběratelé. Jak vysoké je riziko blackoutů?

Všechno na světě je pochopitelně možné. Bezjaderná budoucnost Německa je ale skutečně velkou výzvou. A ústup od energie z jádra určitě nebude pro Němce levnou záležitostí. Především je třeba vidět, při veškerém respektu k vzestupu podílu obnovitelných zdrojů v Německu, že výpadek jaderných elektráren zatím zdaleka nedokážou nahradit. Potom je tu zmíněný problém. Větrné farmy jsou na severu, centra nových technologií najdete v Bavorsku či Bádensku-Württembersku na jihu, to klade vysoké nároky na přenosové sítě. Očekávám tedy, že Německo bude muset zvýšit výrobu energie z fosilních paliv, případně zvýšit import elektřiny.

OTÁZKA: HN: Co tedy znamená německý ústup od jádra pro německé sousedy, Francii, Polsko, Českou republiku?

Cena elektřiny je nyní v Německu zhruba dvakrát vyšší než ve Francii. Pozvolný ústup od jádra tento rozdíl jen prohloubí. Tím spíše, že od energie z jádra se odvrátilo i Rakousko.

OTÁZKA: HN: Francois Hollande, socialistický kandidát francouzských prezidentských voleb, zopakoval v kampani svůj předchozí závazek uzavřít 34 let starou jadernou elektrárnu Fassenheim...

Šéf socialistů zmínil tento případ, který je pro veřejnost citlivý. Fassenheim sice prošel všemi testy, nicméně leží poblíž tektonických zlomů. Závazek uzavřít toto zařízení ale neznamená, že by socialisté chtěli opustit energii z jádra.

OTÁZKA: HN: Největším investorem do jaderné energie je v současnosti Čína. Jak hodnotíte bezpečnostní standardy v tamních elektrárnách?

Čína je dnes opravdu obrovský trh s energií. Připravují se tam nejnovější elektrárny nejnovější generace. Bezpečnost tamních zařízení byla několikrát ověřena. Číňané jsou na to citliví, zejména po fukušimské tragédii. Jsem přesvědčen, že Čína bere své závazky ohledně bezpečnosti jaderných zařízení se vší vážností. Úroveň bezpečnosti tamních elektráren se rapidně zvýšila už po havárii v Černobylu. Nepředpokládám, že bychom někdy slyšeli o vážných problémech v čínských elektrárnách.

OTÁZKA: HN: Evropa prochází krizí, je to doba pro velké investice do jaderných zařízení?

Nezávislí ekonomové nabídli studie, podle kterých cena energie z jaderných elektráren opravdu poroste. To není pro jaderný sektor dobrá zpráva. Přesto jsem přesvědčen, že energie z jádra bude i v budoucnosti stále konkurenceschopná, aby se ji vyplatilo rozvíjet. Stavba nových elektráren ale stojí stovky miliard eur. Návratnost se počítá na desítky let. Důležité bude, jak se budou vyvíjet ceny fosilních paliv a břidličných plynů. V každém případě čekám, že jaderná energie bude dál nepostradatelná jako dostupná nízkoemisní technologie

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz