Jak se orientují ptáci?

Ptáci migrují i v noci. Na otázku, jakým způsobem se orientují a jaké navigace používají, odpovídá Mgr. Jaroslav Cepák, PhD., vedoucí kroužkovací stanice Národního muzea.

Ptáci se orientují několika způsoby. Takovým nejjemnějším mechanismem, který byl vysvětlen až relativně nedávno, je orientace pomocí vnímání magnetického pole. Ptáci jsou schopni na základě magnetoreceptorů, magnetočivných buněk, které jsou umístěny v sítnici oka, vnímat zemský magnetismus. Pokud si představíme magnetické pole Země, jsou to siločáry, které svírají se zemským povrchem v různých místech různý úhel. A ptáci jsou podle síly magnetického pole schopni určit směr, čili sever nebo jih, a někteří dokonce přesně i svou aktuální polohu, podle níž potom nasměrují svoji migrační trasu.

Dále se ptáci dokážou orientovat i podle polohy slunce, podle polohy hvězd - právě to využívají noční migranti. Při jarním tahu zpátky na hnízdiště jsou schopni orientovat se ve známější krajině podle dominant krajiny - hor, řek, velkých měst atd., až potom najdou ten svůj domovský okrsek.

Takže mají letecké mapy v oku, dá se to tak říct?
Je to tak. A v těch způsobech orientace existuje jakási hierarchie. Pochopitelně, když je jasná obloha, ptáci se orientují podle hvězd nebo podle slunce, když je zataženo, orientují se podle zemského magnetismu.

Popsali jsme si orientační mechanismy ptáků. Jak se na ně přišlo, jakými pokusy se to podařilo zjistit?
První pionýrské pokusy s magnetorecepcí byly prováděny už v 60. letech 20. století u holubů. V podstatě se jim dal na hlavu nějaký čepeček s elektromagnetem a byly vytvořeny dvě skupiny. U jedné skupiny se magnet přepóloval. Tito ptáci byli schopni se za jasného počasí orientovat podle slunce, ale za zatažené oblohy ztratili orientaci a táhli opačným směrem. Tak se tedy přišlo na to, že existuje magnetorecepce, kterou čepička na hlavě vyřadila z provozu, resp. ji obrátila.