Českého česneku bude dost až za pět let

Češi chtějí český česnek. Jenže v kamenných obchodech skoro není k sehnání. "Nejdřív jej musíme namnožit a potom teprve vysadit. Současnou poptávku dokážeme uspokojit tak za pět let," říká Jaroslav Zeman, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy.

Ještě v roce 1995 přitom čeští pěstitelé zdejší trh pokryli celý. Česnek se tehdy sklízel na desetinásobné ploše proti dnešku. "Jenže pak v devadesátých letech Čína přišla s levným česnekem - chtěli za kilo pár desítek korun - což bylo hluboko pod výrobní cenou toho našeho. Supermarkety si vybíraly levnější zboží, a tak část zdejších zemědělců přestala česnek vysazovat," vysvětluje Zeman, proč dnes není český česnek odkud brát.

A to přesto, že jsou za něj tuzemští zákazníci ochotni platit dvojnásobnou cenu než za mnohem méně štiplavé a voňavé čínské a španělské paličky, které dnes v nabídce supermarketů dominují.

Česnek je jedním z nejkřiklavějších příkladů toho, jak volný pohyb zboží ovlivňuje nabídku. I potraviny, kterých se u nás vyrobí dost na to, aby pokryly zdejší poptávku, se k nám dovážejí. A my je naopak vyvážíme.

Není dokonce výjimkou, že obdobné, či dokonce stejné potraviny vyvážíme do stejných zemí, které je k nám naopak importují. V praxi to vypadá tak, že během jednoho měsíce Češi pošlou na Slovensko 111 tun vajec a ve stejném období se k nám od našich východních sousedů doveze 102 tun vajec.

Taková "výměna" se ovšem netýká pouze vajec. Ve všech směrech se míjejí nákladní auta s máslem, medem, jablky i živým dobytkem. Důsledkem tohoto fenoménu jsou hektolitry zbytečně propálené nafty, zbytečně znečišťováné životní prostředí, přetížené dálnice a prodejny, kde je tuzemské zboží v menšině. V případě převážení živých slepic, prasat nebo skotu jde navíc o nesmyslné trápení zvířat.

Jakou ekologickou zátěž znamenají tyto rošády celkově, zatím nikdo nevyčíslil, na konkrétním případu však tento fenomén ilustrují aktuální výpočty občanského sdružení Ekoport. Jeho analytici vystavili "ekologický účet" jablkům vypěstovaným u nás a těm dovezeným z Itálie. Do účtu zahrnuli data shrnující dopady zavlažování, hnojení, skladování či přepravy. Výsledek je jednoznačný: jablka z Itálie zatíží životní prostředí proti těm tuzemským trojnásobně.

Vzájemný import a export stejného zboží mezi stejnými zeměmi je jenom jedním dílkem skládačky, již tvoří fenomén cestujících potravin. Patří do ní třeba také zboží, které putuje tam a zase zpátky: třeba česká jablka zamíří do Polska, kde z nich vyrobí džus a prodají ho zpět do Česka. "Jablek se importní a exportní kolotoč týká nejvíc," říká předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Na celém potravinovém kolotoči je nejznepokojivější, že se roztáčí čím dál víc. Roste dovoz potravin, které Česko dříve produkovalo v dostatečném množství. Nedostatek českého česneku může být z tohoto pohledu jenom prvním případem z mnoha, které budou následovat.

AUTOR: Petra Pospěchová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz