zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Granátové šperky z Turnova nosí Němky i Korejky. Firma hledá nové doly

22.04.2012
Geologie
Granátové šperky z Turnova nosí Němky i Korejky. Firma hledá nové doly

V dolech se vytěží kolem 350 kilogramů českých granátů, které je nejdřív potřeba zvážit a roztřídit...

Dva muži stojí skloněni nad bryskně rotujícími brusnými kotouči. Svírají speciální držák a soustředěně jej přikládají na kovovou plochu. "Hotovo," řeknou po chvíli. V rukou drží malý červený kamínek, který ještě před chvílí vypadal jako obyčejná šedivá pecka. Charakteristickou červenou zář ale český granát ještě musí získat. Jak na to, ví družstvo umělecké výroby Granát Turnov, které je největším výrobcem šperků s českým granátem.

Na těžbu kamenů má dva vlastní povrchové doly. Český granát dnes těží jen na Litoměřicku, dobývací prostor na Trutnovsku plánuje zrušit. "Dostáváme se do lepší suroviny, tak nám jedny doly zatím stačí. Do budoucna ale potřebujeme těžit i jinde," říká předseda představenstva družstva Miloslav Šorejs. Naděje vkládá opět do Trutnovska, kde už proběhly nové průzkumy. Čeká ale na kladné posouzení vlivu na životní prostředí.

V dolech se vytěží kolem 350 kilogramů českých granátů, které je nejdřív potřeba zvážit a roztřídit. O to se stará několik žen, které se dávají se svým nadřízeným do řeči. "Už jste dnes druhá skupina, která chce něco vidět, moc toho ale tady dnes nemáme," říká jedna z nich a zkušeně kmitá tužkou sem a tam a odhazuje přitom hrotem kamenná zrnka na několik hromádek. Některé z nich jdou na strojní, jiné na ruční broušení.

Až brusné kotouče odhalují červené jádro granátu. Stále to ale není ta sytě červená zář, která se line z tradičních českých šperků. "Není to ještě vyleštěné," vysvětluje jeden z brusičů a bere do ruky držák s nenápadným matným zrnkem drahého kamene a začne ho leštit. Po chvíli jej opět ukáže. Tentokrát v jeho ruce leží zářivý rudý kousek, který se při pohledu proti slunci prosvítí do červena.

"Brusič a zlatník jsou specifické profese. Existoval tady na to učňovský obor," vypráví Šorejs na cestě do další haly, kde už zlatníci připravují základy šperků. Řežou, pilují a vrtají takovou rychlostí, že je stěží uvěřitelné, že mají v rukou tak malé kousky drahého kovu. "Už ale nejsou absolventi. Za pár let budeme muset vzít někoho z ulice a učit ho to tady. To nebude jednoduché," dodává. Ve šperkařské dílně se červená zrnka povalují leckde, nazmar ale přijít nemohou. "Každý zaměstnanec firmy má přesný soupis materiálu a má za něj hmotnou zodpovědnost," říká Šorejs a ukazuje na balíčky, které mají zaměstnanci na stole. V nich mají kromě samotného materiálu také napsáno vše, co v danou chvíli potřebují, včetně přesných hmotností a finančního ohodnocení za svou profesi. "Platíme je za kus. Máme běžnou pracovní dobu, ale záleží na každém zaměstnanci, jak ji využije. Když chodí kouřit, přichází o čas. Udělá méně práce a méně si taky vydělá," vys větluje Šorejs.

Ten pracuje v Granátu už 31 let. Začínal v něm kdysi jako nástrojař, předsedou představenstva je rok. Družstvo dnes zaměstnává kolem 250 lidí. Mnozí z nich pochází z Turnova. Krize byznys s drahými kameny moc neovlivnila. "Větší vliv na prodej granátových šperků má móda," říká Šorejs. Ziskovost firmy v roce 2009 ale nebyla moc vysoká. Zisk po zdanění se pohyboval kolem milionu korun, loni to už bylo o více než 10 milionů korun víc. Napomohly tomu hlavně lepší prodeje. Granát se je teď snaží podpořit také marketingem a výrobou modernějších šperků.

Do zahraničí loni firma vyvezla zboží za necelých 9 milionů korun. Hlavně do Německa, Francie, Dánska nebo Japonska. "Do ciziny se toho ale dostalo mnohem víc. Většina cizinců si český granát koupí jako suvenýr," říká Šorejs s tím, že ho takto nakupují hlavně Rusové, Číňané, Indové a Korejci.

A čím je vůbec český granát charakteristický? "Takzvaný pyrop vydrží vysokou teplotu, nepraská a i malá zrnka drahého kamene si drží červenou barvu," vysvětluje Šorejs s tím, že granát navíc nebývá větší než 7 milimetrů. Větší kusy jsou v Česku velmi vzácné, a tak firma v dolech prosítuje jen ty menší. "Jako středové granáty se používají kameny, které se vytěžily jinde. Například v Mongolsku nebo v Tanzanii," říká Šorejs.

Družstvo má na "Český granát" a "Český granátový šperk" mezinárodní ochrannou známku. Falzifikátům a méně kvalitnímu zboží se brání speciálním certifikátem, který přikládá ke každému výrobku. Těch má dnes kolem 8 tisíc druhů a prodává je i ve vlastních prodejnách.

Granát Turnov

152,4 MILIONU KORUN

utržil v roce 2011 Granát za své výrobky. To je o 12 procent víc než v roce 2010. Zisk po zdanění převýšil 11 milionů korun.

50 ZEMÍ SVĚTA

Granát vyváží své výrobky do více než 50 zemí. Úspěšnější je ale na domácím trhu, kde nakupují hlavně turisté. V Česku prodá více než 90 procent svých výrobků.

Granátové doly

Družstvo Granát vlastní jediné funkční granátové doly v Česku. Těží v Podsedicích na Litoměřicku. Donedávna dolovalo surovinu také na Trutnovsku, letos tam ale pravděpodobně zruší dobývací prostor. Usiluje o nový ve stejné lokalitě.

60. výročí

Příští rok Granát oslaví výročí. Družstvo vzniklo v roce 1953 sjednocením menších soukromých firem. V roce 1992 prošlo transformací a stalo se družstvem vlastníků, které soustřeďuje brusiče kamenů a zlatníky.

AUTOR: Petra Paříková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí