zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kanceláře, kde se svítí sluncem a chladí Vltavou

03.05.2012
Energie
Ekologické stavění, bydlení
Kanceláře, kde se svítí sluncem a chladí Vltavou

Když ráno přijdou do práce, jen stisknou knoflík u dveří a o víc se nestarají. Handrkování o to, kdy v kanceláři otevřít okno, pustit klimatizaci, rozsvítit nebo zhasnout světla, zaměstnanci firmy Intoza neznají. Vše za ně dělá automaticky "chytrý dům", ve kterém pracují.

"Na střeše je umístěná meteostanice, která snímá obíhání slunce kolem budovy. Podle toho se žaluzie samy nastavují tak, jak je právě potřeba," říká vedoucí projektu Jan Neuwirt.

Společnost Intoza, která se specializuje na výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů, si jeden takový pro sebe postavila v Ostravě. Její sídlo je vůbec první pasivní kancelářskou budovu v Česku.

Neuwirt ukazuje ke stropu, kde visí zářivky. Je brzké odpoledne, lehce pod mrakem a světla svítí jenom trochu, na třetinový výkon. Pouze pomáhají přirozenému světlu a dosvěcují prostor tak, aby byl pro práci co nejpříjemnější.

"Místnost není zbytečně přesvětlená. Měsíčně díky tomu na elektřině ušetříme zhruba třetinu běžné spotřeby," počítá Neuwirt. A běžné vypínače se nedají najít ani na chodbách. Jsou tu jen pohybová čidla, která světla rozsvěcují jen tehdy, když na chodbě někdo je. A pokud dovnitř proniká dost přírodního světla, nezapnou se vůbec.

Zelenobílá oáza mezi továrnami

Čtyřpatrová budova na první pohled nevypadá nijak nápadně. Stojí uprostřed průmyslové části Ostravy, má zelenobílou fasádu a strohý, krychlovitý tvar. "I materiály jsou běžné," říká Neuwirth o stavbě, která byla oficiálně otevřena loni v září. Pracuje v ní 35 lidí a nestála víc než běžné domy podobné velikosti.

Přesto tahle kancelářská budova vyhrála už dvě ocenění v soutěžích ekologických projektů a inovací. Nevyžaduje totiž téměř žádnou energii z vnějšku. "Pracujeme s odpadním teplem. Počítače, kancelářské stroje, lidé, to všechno produkuje teplo. Tenhle dům to teplo dokáže zachytit a znovu ho použít k ohřátí vzduchu. Nevětrá se pomocí otevřených oken, žádné teplo nepouštíme ven," vysvětluje Neuwirt.

Speciální čidlo pozná, kdy je v budově příliš mnoho oxidu uhličitého z dýchání, a automaticky spustí nucené větrání, které přivádí čerstvý vzduch do jednotlivých kanceláří. O teplou vodu se starají dva solární kolektory umístěné na střeše a vytápění zajišťuje stejné tepelné čerpadlo, jaké se používá například v rodinných domcích.

"Dřív firma sídlila v katastrofálních prostorách. Teď je to větší komfort. V létě tu není horko a v zimě je tak akorát. Jen ze začátku jsme měli legraci z toho, jak se tady samy nastavují žaluzie," říká jedna ze zaměstnankyň Alena Řehová.

Amazonský prales v Karlíně

S kouzlem přirozené cirkulace vzduchu pracuje i další energeticky úsporná kancelářská budova, Amazon Court v pražském Karlíně. Už od vchodu je patrné, že ji projektanti navrhli tak, aby co nejvíc budila dojem souznění s přírodou.

Ve vstupní hale zurčí umělá jezírka, průhlednou střechou všude pronikají sluneční paprsky a interiér zdobí palmy připomínající prales. Není sice pasivní, ale patří mezi energeticky úsporné budovy.

"Ve srovnání s obyčejnými kancelářskými budovami tu není nutné výrazně spotřebovávat energii na topení a chlazení. Navíc veškerou energii dodanou do vzduchu opět využíváme," říká manažer Amazon Courtu Jan Baxa.

Zdejší systém je důmyslný: vzduch se do budovy natahuje od koryta Vltavy, která teče pár desítek metrů odtud. "Vzduch u Vltavy je v létě vždy o několik stupňů chladnější než v okolním Karlíně, a navíc je i čistší než na rušné silnici. Do budovy ho vedeme betonovými tunely v podzemí. Ochlazený a vyčištěný vzduch pak dodáváme do prostor pomocí zdvojené podlahy," popisuje Baxa přirozený systém chlazení.

Náklady na stavbu Amazon Courtu podle něj byly srovnatelné jako u běžných, podobně velkých budov. "Oproti řadovým kancelářským budovám této velikosti tu ale na provozních nákladech ušetříme měsíčně 25 až 55 korun na každý metr čtvereční," pochvaluje si Baxa.

Měsíčně na elektřině ušetříme zhruba třetinu běžné spotřeby.
Jan Neuwirt
vedoucí projektu ze společnosti Intoza

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí