Pátek, 29. března 2024

Česko proti zbytku světa: uhlí má přednost před sluncem

Česko proti zbytku světa: uhlí má přednost před sluncem

Stačilo sedm let a z dobrého nápadu se kvůli úplně špatnému provedení stala přítěž. V roce 2005 Češi naskočili na vlnu zelené energie a rozjeli velkorysou státní podporu obnovitelných zdrojů. Nyní míří do opačného extrému - šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková chce od roku 2014 zastavit veškerou podporu novým "zeleným" zdrojům.

Česko teď doplácí na špatná politická rozhodnutí z minulosti. Na začátku podporu zelené energie přehnalo a nyní na ni státní kasa nemá. Nedostatek peněz na obnovitelné zdroje řeší řada zemí, ale většina s nimi do budoucna počítá. S jejich výstavbou začíná dokonce i Čína či Saúdská Arábie.

Boom slunečních panelů

Elektřina z obnovitelných zdrojů je dnes mnohem dražší než z těch konvenčních. V době fotovoltaického boomu v roce 2010 stála například jedna "sluneční" megawatthodina až kolem 12 tisíc korun, tržní cena elektřiny přitom byla pod 1500 korun. Původní idea tedy zněla - začněme je podporovat, časem začnou být konkurenceschopné. V Česku tento experiment ale příliš nevyšel.

Zákon z roku 2005, který se inspiroval v Německu, měl investorům formou státem garantovaných výkupních cen zajistit návratnost investice do patnácti let. Nutné doplatky se pak rozpočítávají do regulované složky ceny elektřiny.

V roce 2009 se ale začalo schylovat k problémům. Zákon totiž umožňoval pokles výkupních cen jen o pět procent ročně, ceny solárních panelů ovšem klesly během dvou let až o 60 procent. Návratnost investice do fotovoltaiky se tak snížila z 15 až na 6 let a energie ze slunce se tak stala investicí snů.

Zatímco německá vláda byla schopná tento skok alespoň částečně zmírnit, v Česku se na podzim roku 2009 kvůli tlaku lobbistů a malé akceschopnosti Fišerovy vlády nic nestalo a připravovaná novela zákona z dílny ministerstva průmyslu skončila pod stolem.

Z Česka se tak stál ráj spekulantů a investorů, kteří solárními panely zabírali lány zemědělské půdy i na severních stranách kopců, kde slunce příliš nesvítí. Během roku 2010 se tak v Česku zvýšil instalovaný výkon fotovoltaických elektráren z několik set megawattů na téměř dva tisíce a Česko se zařadilo mezi světovou solární špičku. Novela zákona omezující podporu pro nové sluneční elektrárny přišla příliš pozdě.

Boom solárních elektráren v roce 2010 se tak promítl i do ročních účtů, jen v roce 2012 vyjde podpora obnovitelných zdrojů téměř na 39 miliard korun. Necelých 12 miliard korun sice zaplatí vláda, zbytek se ale rozpustí do ceny elektřiny pro koncové spotřebitele. Podle průmyslu to zásadně snižuje konkurenceschopnost celé České republiky.

Účet za bilion

Energetický regulační úřad včera zveřejnil odhady celkových nákladů za obnovitelné zdroje, které mají tři scénáře. Pokud Alena Vitásková prosadí zastavení podpory od roku 2014, vyjde podpora obnovitelných zdrojů na 874 miliard korun. "Ty šance nyní vidím tak padesát na padesát. V současné politické situaci nemůže přesný vývoj nikdo odhadnout," říká Vitásková.

Pokud by dál platil současný zákon, který podporu zajišťuje do roku 2020, vyšplhala by se celková podpora na 1072 miliard korun. Kdyby prošla novela zákona, kterou mají nyní poslanci po prezidentském vetu opět na stole, může podle Vitáskové dosáhnout dokonce až 1492 miliard korun. Novela totiž zavádí podporu biometanu, který podle ní může stát další miliardy ročně.

Je uhlí levnější?

Namísto obnovitelných zdrojů, které se mají začít opět stavět teprve, až se uživí bez podpory, se má Česko spoléhat na své uhelné elektrárny a jádro. Jeho roli chce ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba ještě posílit.

Zastavit podporu obnovitelným zdrojům se již nyní rozhodli v rámci úsporných opatření i Španělé, podporu solárním elektrárnám snižuje i Německo. Němci ji ale nezastavují úplně a plánují navíc své jaderné elektrárny nahradit větrnou energií.

Tvrzení, že by energie z obnovitelných zdrojů byla nevýhodná, se nelíbí jejím zastáncům. "Kalkulace ERÚ neberou v potaz technologický rozvoj a neustálé klesání cen obnovitelných zdrojů," říká Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí, který dnes zastupuje asociace obnovitelných zdrojů. Problémem podle něj je, že se nezapočítávají externí náklady konvenčních zdrojů.

U uhlí se nejčastěji zmiňují dopady na zdraví a životní prostředí. I když velké podniky tyto náklady částečně společnosti splácejí formou ekologických daní či za emisní povolenky, podle ekologů to nestačí. "Podle údajů evropské Agentury pro životní prostředí způsobily škodliviny z 20 největších českých elektráren a tepláren jen v roce 2009 škody ve výši 118 miliard korun," říká Jan Rovenský z Greenpeace. "Pokud toto číslo rozpočítáte až do roku 2040, výhodnost uhlí je iluzorní," říká. Podobně se podle kritiků nezapočítávají externí náklady u jaderné energie.

Dražší kvůli Německu

Podle zastánců obnovitelných zdrojů hraje zelená elektřina na zdražování elektřiny jen menší roli, z celkové ceny elektřiny činí necelých 12 procent. Zhruba třetinu totiž tvoří distribuční poplatky, které máme dlouhodobě jedny z nejvyšších v Evropě. A polovinu představuje cena silové elektřiny. "Ta u nás ale vůbec nereflektuje reálné náklady na výrobu. Jelikož je odvozená od cen v Německu, zajišťuje jenom českým energetickým firmám dvojnásobné marže," říká Bursík.

Tři scénáře nákladů na podporu zelené energie

874 miliard korun

pokud se přestanou od roku 2014 podporovat nové obnovitelné zdroje, jak chce Vitásková.

1072 miliard korun

pokud se nezmění současný zákon, který zajišťuje podporu do roku 2020.

1492 miliard korun

pokud sněmovna přehlasuje veto prezidenta a projde nový zákon o obnovitelných zdrojích. Vitásková upozorňuje na potenciální rozmach biometanu, který má podle novely začít dostávat podporu.


Kolik stojí uhlí

118 miliard korun

byly podle evropské Agentury pro životní prostředí externí náklady na životním prostředí a lidském zdraví, které jen v roce 2009 způsobilo 20 největších českých elektráren a tepláren.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů