Most přes hořící vody

Ministr Chalupa uvalil moratorium na průzkum těžby břidlicového plynu. Dokud nevzniknou právní normy dobývání téhle energie z odumřelých organismů. Paragrafy regulující dopady těžby jsou jistě nezbytné. Proč ale zastavovat proces zkoumání, zda je vůbec co těžit?

Už samotný průzkum má v sobě politickou nálož. Starostové obcí se bouří, neboť zkušební vrty znamenají zásah do krajiny. To se nelíbí jejich voličům. Jenže skutečně zásadní je otázka, jaké dopady na životní prostředí může mít dlouhodobá těžba. A to zatím není vůbec jasné.

Těžební firmy nás (pochopitelně) ubezpečují, že dobývání břidlicového plynu je bezpečné. Také ale můžeme vidět videa, na nichž obyvatelé, kde údajně došlo ke znečištění spodních vod, zapalují vodu, která jim teče z kohoutků. Už teď je ale jasné, že vrtné plošiny na Berounsku či jižní Moravě by proměnily krajinu, pořádně zahustily dopravu v blízkosti měst a obcí.

Proto bude moudré počkat na výsledky seriózních studií, jež by potvrdily nebo vyvrátily negativní dopady těžby, na něž upozorňují ekologové. Dávat si ale dva roky na výrobu regulujících paragrafů, to je více pošetilý než moudrý přístup. Tím spíš, že Mezinárodní agentura pro energii je hodlá zveřejnit a doporučit státům už koncem tohoto měsíce.

Ale hlavně: potřebujeme vědět, zda se u nás pod zemí vůbec vyskytuje takové množství břidlicového plynu, který by se vyplatilo těžit. Jestli existuje nějaká naděje na podstatné posílení naší energetické závislosti na Rusku. Pak teprve mohou přijít na řadu opatření, která přemostí obavy lidí z hořících vod a vyloučí možná nebezpečí.

Chalupa ale už samotný proces poznávání odsouvá. Na kdy? Spíš se ptejme na koho - na příští vládu.

AUTOR: Jiří Leschtina
AUTOR-WEB: www.ihned.cz