Arktida se stává novým ropným Eldorádem

Tradiční západosibiřská naleziště, která vysychají, mají nahradit "nekonvenční" zdroje. Především v ruské části Arktidy, ale také na Dálném východě či v Černém moři.

Zásoby ropy, které lze těžit jedině netradičními (nekonvenčními) metodami, se v Rusku odhadují na 25 až 50 miliard tun. Za současné úrovně těžby by tedy vystačily skoro na 100 let. Většina z nich se skrývá pod ledovým příkrovem Arktidy, který ale v důsledku globálního oteplování povoluje.

Rusko slibuje daňové úlevy

Vladimir Putin, který 7. května po čtyřech letech znovu usedl v Kremlu, slibuje, že jeho vláda bude příliv investic do ruské Arktidy podporovat daňovými úlevami. Ropný a plynárenský průmysl Ruska by tak mohl během třiceti let získat přímé zahraniční investice až za půl bilionu dolarů a dalších až 300 miliard pak navazující odvětví.

"Očekáváme, že největší světové korporace budou v ruské části Arktidy spolupracovat s našimi firmami," prohlašuje Putin. S tím ovšem, že ruské státní a soukromé firmy budou kontrolovat 70-75 procent projektů.

Jako třetí přicházejí Norové

Západní investoři na ruskou výzvu slyší. Státní koncern Rosněfť se koncem minulého týdne dohodl s norským Statoilem (67 procent akcií drží vláda v Oslu) na založení společného podniku, v němž bude Norům patřit třetinový podíl.

Společný podnik se zaměří na čtyři slibná naleziště v ruském sektoru Barentsova a Ochotského moře, kde lze podle odhadu vytěžit až dvě miliardy tun ropy. Je to zhruba tolik, kolik činí současné geologicky ověřené zásoby Brazílie.

"Po dvě desetiletí jsme hledali možnosti, jak se podílet na průzkumu a těžbě v Rusku. Uzavřená dohoda pro nás představuje důležitý mezník, neboť budeme moci rozšířit náš byznys," říká Helge Lund, výkonný ředitel norského Statoilu. Ten letos v norském sektoru Barentsova moře objevil už druhé vydatné ložisko ropy a zemního plynu. Nazývá se Havis a jeho zásoby se odhadují na 200 až 300 milionů barelů (v přepočtu na ropu). Spolu s dříve objeveným polem Skrugard jde o 400 až 600 milionů barelů. "Pro Statoil je to nesmírně důležitý objev. Tím spíše, že hledat nová naleziště v Barentsově moři je velice obtížné," komentuje pro agenturu Reuters John Olaisen, analytik norské firmy Carnegie.

Norská produkce ropy a zemního plynu totiž od roku 2001 klesá, neboť se nedaří nahrazovat vyčerpaná naleziště novými. Nepříznivý trend by se mohl díky novým objevům v Barentsově moři i spolupráci s Rusy zvrátit. Statoil hodlá do roku 2020 zvýšit produkci ropy a zemního plynu zhruba o třetinu na 2,5 milionu barelů (v přepočtu na ropu).

S Italy v Arktidě, ale i v Africe

O tom, že se Kremlu daří integrovat státní podnik Rosněfť do globální energetiky, svědčí podle listu Financial Times také předchozí dohoda uzavřená v dubnu s italskou společností ENI.

Italové získají třetinový podíl na několika arktických nalezištích, jejichž zásoby se odhadují na 36 miliard barelů. Společné investice mají během blíže neurčeného období (ale půjde o několik desítek let) v ruském sektoru Arktidy dosáhnout 50 až 70 miliard dolarů a dalších 50 až 55 miliard dolarů na opačném konci Ruska - v Černém moři. Italové Rusům na oplátku nabídnou účast na projektech v severní Africe či na Aljašce.

ENI již léta spolupracuje s ruským Gazpromem a je také největším zahraničním zákazníkem této plynárenské společnosti. S ní se také dohodla na výstavbě plynovodu South Stream, který bude konkurovat plynovodu Nabucco.

Podmínky pro průzkum a těžbu ropy a zemního plynu jsou v Arktidě velice obtížné. Těžební pole, na nichž budou Rusové pracovat se zahraničními partnery, začnou dodávat ropu nejdříve v roce 2016 a většina až kolem roku 2020.

To platí i pro projekty, které Rosněfť chystá s americkým Exxon Mobilem. Oba giganti by mohli do průzkumu a těžby v Karském moři během dvou tří desetiletí investovat 200 až 300 miliard dolarů. Rosněfť se zase bude moci podílet na projektech Exxonu v Mexickém zálivu, Kanadě či na Aljašce.

Těžiště spolupráce Rosněfti se západními partnery ale bude v Arktidě. "Význam Arktidy v portfoliu mezinárodních koncernů stoupá," komentuje Steven Kopits, ředitel newyorské firmy Douglas Westwood LLC.

Podle něj mohou dosud známá ropná pole v Arktidě výhledově dodávat tři až pět milionů barelů ropy denně, tedy zhruba pět procent současné světové produkce.

"To znamená, že arktická ropa poměr mezi globální nabídkou a poptávkou nijak zásadně neovlivní, přesto bude pro těžební koncerny stále důležitější," dodává Kopits.

Změna klimatu a její rizika

Oblast "věčného ledu" v Arktidě se v důsledku globálního oteplování od konce sedmdesátých let zmenšila téměř o polovinu - ze 7,9 milionu na 4,2 milionu čtverečních kilometrů. Někteří experti předpovídají, že Severní ledový oceán přijde o ledový krunýř už v roce 2019.

To nahrává nejenom těžebním koncernům, ale i námořní dopravě, rybolovu i cestovnímu ruchu, konstatuje poslední studie, kterou zveřejnily britská společnost Lloyd´s a výzkumný ústav Chatham House.

Podle ní severní námořní cesta výrazně zkrátí dobu plavby ze severní Evropy podél ruského pobřeží na Dálný východ. Společnosti tak ušetří značné sumy.

Komerční využití Arktidy silně znepokojuje ochránce životního prostředí, například z organizace Greenpeace International. Podle nich se těžební společnosti a vlády náležitě nepoučily z předchozích ropných katastrof.

"Těžební podmínky v Arktidě jsou velice obtížné. Dosud nebyla odzkoušena technologie umožňující odstraňovat následky ropných havárií pod ledem," varuje Světový fond na ochranu přírody (WWF). Ten má status pozorovatele v Arktické radě (Arctic Council), jejímiž členy je osm států.

Arktida a Rusko ropa a plyn

90 miliard barelů ropy
mohou dosahovat těžitelné zásoby ropy v Arktidě, podle odhadu Geologického úřadu USA. Je to více, než činí současné zásoby Nigérie, Kazachstánu a Mexika dohromady.

500 miliard dolarů
by mohly během 30 let dosáhnout přímé zahraniční investice do těžby ropy a zemního plynu v Rusku. Tak si to alespoň představuje prezident Vladimir Putin, slibující domácím i zahraničním investorům rozsáhlé daňové úlevy.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz