Poláci brání břidličný plyn před Evropou

Břidličný plyn byl v posledních třech letech nadějí polské ekonomiky. Letos, kdy první firmy oznamují výsledky prvních průzkumných vrtů a kdy polský parlament schválil zákon, který má regulovat budoucí těžbu, to ale s nadějí vypadá podstatně hůře. První odhad na základě skutečných vrtů snížil původní gigantické odhady na pětinu.

A Polsko je ve své snaze o těžbu břidličných plynů v Evropské unii téměř osamocené. Na Evropském hospodářském kongresu v Katovicích byla vidět nervozita polských politiků a expertů poté, co Česko a Rumunsko podobně jako dříve Francie nebo Bulharsko přestaly povolovat průzkumné vrty.

Čím méně Evropy, tím lépe

Poláci, kteří už dříve vetovali unijní klimatické zákony kvůli závislosti svého průmyslu na uhlí, se nyní obávají, že by jim Brusel mohl těžbu břidličných plynů když ne přímo zablokovat, tak značně znepříjemnit - a pro těžařské firmy už tak nákladné přípravy ještě zdražit.

"Čím méně Evropy v břidličných plynech, tím lépe," řekl na jedné z debat v Katovicích konzervativní europoslanec Konrad Szymański.

Ten se obává, že i když energetická politika je v rukou jednotlivých členských států unie, tak Evropská komise se vlivem různých zelených a dalších lobby pokusí zabránit těžbě břidličného plynu v Polsku pomocí klimatické politiky - například vyšším zdaněním už tak drahé suroviny.

Stále častěji se totiž objevují studie poukazující na to, že břidličný plyn a jeho těžba by mohly posilovat emise skleníkových plynů.

Roste i odpor domácích

Původní celopolský konsenzus, spočívající v tom, že břidličný plyn zruší závislost na ruském plynu a udělá z Polska plynařskou velmoc, se začíná rozplývat. Těžbu stále podle průzkumů podporuje většina Poláků, ale v místech průzkumných vrtů roste odpor.

V tuto chvíli má osmnáct společností uděleno sto devět koncesí na průzkumné vrty. Ty jsou odděleny od případné těžby, pro niž budou muset firmy znovu zažádat o povolení.

Politici zjišťují, že musejí začít více vysvětlovat. "Připravuje se zřízení vládního zmocněnce, který by byl na úrovni náměstka ministra životního prostředí. Ten by měl být odpovědný nejen za jednání s byznysem, ale také za informační politiku," řekl Rafał Miland, zástupce ředitele geologického oddělení polského ministerstva životního prostředí.

Když ne v Polsku, tak nikde

Experti se shodují, že pokud se nepovede začít už tak technologicky velmi náročnou těžbu rozjet kvůli odporu veřejnosti a různých lobby v Polsku, tak se to nepovede nikde v Evropě. "Polská vláda bere břidličný plyn jako šanci pro celou Evropu a informační kampaň chceme dělat i na evropské úrovni," řekla Beata Stelmachová, náměstkyně polského ministra zahraničí.

Polská diplomacie, europoslanci i experti se snaží otázku břidličného plynu v Bruselu vysvětlovat a získávat spojence. Pomáhá jim v tom celkově příznivé a důležité postavení Polska v unii.

Varšava působí v Bruselu jako důležitý a konstruktivní hráč, který má ovšem na klimatické otázky a energetiku radikálně odlišný názor od bruselského hlavního proudu.

"Kdybyste tohle říkal v Bruselu, tak už vám nikdy příště nedají slovo," vtipkovali mezi sebou polští byznysmeni a politici v Katovicích při debatě o budoucí evropské energetické politice, když obhajovali své uhelné zdroje a varovali před přílišným důrazem na obnovitelné zdroje, jako je vítr nebo sluneční energie.

Průzkumné vrty

18 SPOLEČNOSTÍ
má v současnosti v Polsku uděleno 109 koncesí na průzkumné vrty.

AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

OD NAŠEHO ZPRAVODAJE: KATOVICE