Zelený odpad z měst v Pardubickém kraji končí v kompostárnách

Žádné z větších měst v Pardubickém kraji nevozí odpady z údržby městské zeleně nebo zahrádek na skládku. Radnice si pořídily na jejich zpracování kompostárny nebo jejich výstavbu chystají. Některé také využívají tato zařízení u soukromých firem, zjistila ČTK.

První městskou kompostárnu v kraji vybudovaly v roce 2004 Pardubice u Dražkovic. Stála 16,5 milionu korun a město na ni získalo šestimilionovou dotaci. Kapacita je 20.000 tun odpadů za rok, vloni zpracovala zhruba poloviční množství, kromě větví, listí a trávy z údržby veřejné zeleně také uliční smetky, zkaženou zeleninu a ovoce ze supermarketů nebo čistírenské kaly.

Vzniklý kompost se využívá zvláště pro rekultivaci skládek, výnosy z využití a prodeje zeminy zhruba pokryjí provozní náklady. "Prioritou je, že zelený odpad nekončí na skládce," řekla ČTK ředitelka městské firmy Služby města Pardubic Lea Tomková. Teoreticky by kompostárna byla i zisková, pokud by se do bilance započetla úspora za neuložení zeleného odpadu na skládku.

Vlastní kompostárnu mají také Králíky nebo Lanškroun, Hlinsko a Litomyšl využívají zařízení vybudovaná pro více obcí mikroregionu. Ostatní města musí vozit zelený odpad do kompostáren vlastněných soukromými subjekty na zpracování odpadu, například Ústí nad Orlicí, Česká Třebová nebo Přelouč. Chrudim využívá kompostárnu Pardubic v Dražkovicích.

V budoucnu by měla vzniknout další městská zařízení. Dotaci na vybudování kompostárny již získala Moravská Třebová, Svitavy ji chtějí stavět příští rok, projekt chystá také Vysoké Mýto.

Pavel Dosoudil