zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přerozdělit a demokratizovat

27.05.2012
Politika
Přerozdělit a demokratizovat


Politická reprezentace zemí EU vycházela z přesvědčení, že v rámci snahy konkurovat Spojeným státům, Číně a dalším vzmáhajícím se ekonomickým velmocím třetího světa bude muset dát přednost zájmům svých korporací před zájmy svých občanů. Korporacím se dramaticky snižovaly daně, masivně vzrůstal politický vliv všech finančních struktur a odbourával se sociální stát i další veřejné výdaje. K práci na demolici svých prapůvodních programových priorit se podařilo prakticky ve všech zemích získat i sociální demokraty.

Jenže se narazilo na fakt, že Evropskou unii limituje v nemilosrdné soutěži s Čínou, Indií či Brazílií, ba i s USA to, že evropští zaměstnanci nejsou ochotni snášet čínské či indické podmínky a těžko by také přistupovali na americký systém organizace zdravotnictví. Že je tento maastrichtský projekt Evropské unie mrtvě narozené dítě, tvrdili mnozí sociálně-ekologičtí kritici od počátku a předvídali krizi ekonomické globalizace, která skutečně nastala.

Vědomí, že neoliberálního závodu ke dnu se už účastnit nechce, začíná prostupovat čím dál větší částí kritické evropské veřejnosti. Ačkoli určitá střídmost nebude zřejmě většině Evropanů proti mysli, bude-li motivována ekologickými či dobře vysvětlenými solidárními argumenty.

Celá rétorika "žití si nad poměry" se oprávněně jeví jako vrcholná nestoudnost v situaci, kdy se systémově krade tak jako u nás anebo kde korporace vykazují enormní zisky. Jinak řečeno fakt, že se nelegitimních výhod dosahuje častěji legální cestou, jim nedodává na legitimitě. Celá sféra daňových optimalizací v daňových přístavech, finančních spekulací či americký systém politického sponzoringu, který není vlastně ničím jiným než legalizovanou korupcí, jsou příklady z nejkřiklavějších.

Nastoluje se tak dilema: bránit privilegia oligarchie globálního kapitalismu před demokracií, anebo demokratizovat ekonomiku zavedením radikálního přerozdělování, daňové progrese, masivní podporou zaměstnanecké i spotřebitelské spoluúčasti na vlastnictví, družstevnictvím, investicemi do vzdělání, kultury, občanské společnosti?

Viktor Orbán hovoří o jihovýchodní Asii jako o maďarském vzoru a nabízí tak možnost provozovat evropský kapitalismus s čím dál okleštěnější demokracií, Angela Merkelová v Německu, které posud nechápe pravé příčiny své relativní ekonomické spokojenosti v systémové provázanosti s tísní jižních zemí, se dál bude snažit oženit vodu s ohněm. A pak je tu Alexis Tsipras, který vystihuje pocit čím dál většího počtu Evropanů, když říká, že v konfliktu mezi lidmi a kapitalismem může být jen jeden vítěz.

Na Tsiprasovi je obdivuhodné, že ačkoli principiálně odmítá maastrichtský projekt, je přesvědčeným evropským demokratem. Snad ví, že na úrovni národních států zlomit moc nadnárodního kapitálu nelze. Bude-li věrná svým humanitně-demokratickým tradicím, vykročí Evropa směrem, za nějž se přimlouvá pravděpodobný příští řecký premiér. Řecko nám tak ukazuje, že hluboká krize může být i dar, neboť umožní vidět věci dostatečně ostře, bez iluzí a příkras.

AUTOR: Jakub Patočka
Autor je šéfredaktorem Deníku Referendum.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí