Čtvrtek, 28. března 2024

Bionafta se vyplatí

Firmy ze všech oblastí se v současnosti zabývají otázkou, jak a kde ušetřit. V případě, že provozují větší flotilu automobilů, hledají jakýkoliv způsob, jak snížit náklady za palivo.

Bionafta se vyplatí

Jednou z mnoha možností je používání biopaliv, v případě nákladních vozidel bionafty. Jak SMN30 (směsná motorová nafta), tak i B100 (čistá bionafta) přináší uživatelům s vysokou spotřebou výrazné úspory, na druhou stranu mají tato paliva i svá negativa. Firmy i jejich zaměstnanci se je musí naučit používat, protože obecně vyžadují více kontroly a servisu než klasická nafta, což kromě jiného klade časové nároky.

SMN30 je v průměru zhruba o 2 až 2,50 Kč levnější než nafta a u B100 činí rozdíl v současnosti asi 4 až 4,50 Kč. Vzhledem k vedlejším výdajům se B100 začne u kamionu vyplácet v okamžiku, kdy je rozdíl mezi naftou a bionaftou minimálně 2,50, odhaduje ředitel Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jiří Trnka. SMN30 se nabízí u asi 160 veřejných čerpacích stanic a B100 přibližně u 50, přičemž vedle toho existují ještě neveřejné stanice.

Spotřeba biopaliv v ČR roste, v roce 2010 se projezdilo 184 tis. t bionafty, v roce 2011 to bylo již 245 tis. t. Podle Jiřího Trnky je v našich podmínkách reálné, že do roku 2020 budou v Čechách vyrobená biopaliva tvořit 10 % všech pohonných hmot. V ČR je pět výroben, které v roce 2011 vyrobily přes 210 tis. t bionafty. V současné době se přimíchává do veškeré běžné motorové nafty biosložka do 7 % objemu.

Čistá biopaliva jsou osvobozena kvůli nižší produkci emisí od spotřební daně, u směsných paliv s vysokým obsahem biosložky je pak od daně osvobozen její podíl, proto je bionafta levnější než klasická motorová nafta. Podle Trnky je v české společnosti rozšířená nedůvěra vůči bionaftě, která ale postupně opadává, a spotřeba tohoto paliva se zvyšuje. "Největší využití bionafty je v dopravě, chceme ji ale zavést i jako palivo pro zemědělské stroje," řekl Trnka. Podle něj bionaftu zkoušela například již řada dopravních podniků a jezdí na ni také mnoho stavebních firem.

SMN30 A B100

Jako náhrada motorové nafty se používají metylestery mastných kyselin (FAME). V Česku je nejrozšířenější metylester řepkového oleje (MEŘO), který se vlastnostem motorové nafty blíží nejvíce. Hlavní surovinou pro výrobu je tedy řepkový olej, ale mohou se použít i živočišné tuky, případně směs rostlinných a živočišných tuků.

Obecně je podstatou výroby bionafty tzv. transesterifikace, do které vstupuje olej z olejnatých rostlin (sója, řepka, slunečnice) nebo živočišného původu a metanol. Výstupem je bionafta a vedlejší produkt - glycerol používaný například ve farmaceutickém nebo potravinářském průmyslu. Čistý rostlinný olej získaný extrakcí nebo lisováním lze použít jako palivo v dieselových motorech i přímo bez úpravy, problémem bývají ale jeho špatné vlastnosti (vysoká viskozita, špatná stabilita a nízké cetanové číslo). Proto se olej pro pohon v motorech chemicky upravuje na bionaftu. V českých podmínkách je na výrobu 1 t bionafty zapotřebí zhruba 2,5 t řepky.

Směsná motorová nafta je speciální český produkt, který tvoří minimálně 30% bionafty, zbytek je fosilní motorová nafta. Prodává se pod různými názvy, jako SMN 30, Ekodiesel, Biodiesel, Setadiesel, a mohou ji tankovat všechny moderní diesely bez nutnosti výrazných úprav. Čistá bionafta je na českém trhu k dostání pod názvem B100. "Zhruba od roku 1996 se u naftových motorů začaly používat odolnější materiály především v palivové soustavě, které nemají s bionaftou problémy. Přesto u starších aut doporučujeme kontrolovat těsnost potrubí," říká Jiří Trnka.

Agropodnik Jihlava testoval v rámci pilotní studie využití bionafty u dvou užitkových zemědělských strojů - traktorů značky John Deere a Zetor. "Provoz na bionaftu SMN30 se podle našich propočtů vyplatí. Samozřejmě je třeba dodržet kázeň při skladování paliva. Podstatné však je, že s SMN30 lze plnohodnotně nahradit běžnou motorovou naftu, úspory pak jsou na úrovni 1,50 Kč na jeden litr oproti naftě běžné. A není tomu tak jen u agrosektoru. Využitelný je samozřejmě i ve firmách jiného zaměření, které si navíc v průběhu letní sezóny mohou svoje úspory ještě zvýšit díky čisté bionaftě B100," rozebíral studii Miroslav Bažanta z Agropodniku Jihlava.

Motory, které jsou v dobrém technickém stavu a které používají kvalitní bionaftu, nemívají s tímto palivem problémy. "Naopak u motorů s velkými vůlemi, se špatnou funkcí vstřiku nebo zapalování směsi by mohly nastat. Problémy rovněž nastávají v případě nedodržování pravidelného servisu nebo špatné péče o palivo. To je důvod, proč jsou ideálním subjektem pro implementaci bionafty spíše menší firmy, kde lze uhlídat provozní kázeň, lidé mají k autům vztah a dodržuje se dostatečná obrátkovost paliva jak v autech, tak na čerpací stanici. V tom je bionafta jiná - vyžaduje péči více než nafta, ale ta se vrátí v podobě úspory," uvádí Jiří Trnka.

VÝHODY A NEVÝHODY

Právě cena je hlavním pozitivem při užívání paliva SMN30. "Kromě úspor je zde i praktický pozitivní efekt. Toto palivo má vyšší mazivost, což se pozitivně projevuje na chodu motoru a zvýšení životnosti mechanických částí, navíc produkuje nižší emise polétavého prachu, síry a CO2," řekl ředitel CZ Biom Jiří Trnka.

Zároveň však zmínil, že je třeba si uvědomit některé specifické aspekty směsné motorové nafty. Ta má totiž výrazné čisticí vlastnosti, což znamená, že následkem jejího používání je potřeba častěji měnit palivový i olejový filtr a olej, protože kvůli čisticím účinkům paliva jsou rozpuštěné a usazené nečistoty odvedeny právě do filtrů. Toto je důležité hlavně při přechodu na směsnou motorovou naftu, kdy se nečistoty z motoru usadí v olejovém filtru najednou. Podle informací CZ Biom se u starších vozidel doporučuje kontrolovat těsnost gumového těsnění a hadiček, či spíše výměna za nové z odolnějších materiálů. "Bionafta je sice bezproblémově použitelná v jakémkoliv naftovém motoru, zároveň však právě kvůli čisticím vlastnostem vyžaduje použití odolnějších materiálů v palivové soustavě. Měla by být také méně využívána u často odstavovaných vozidel. Palivo má totiž jistou biodegradabilitu, může se tedy při neužívání rychleji kazit," dodal Trnka.

Směsnou motorovou naftu tvoří minimálně 30 % biosložky a zbytek motorová nafta. Tento poměr je však specifický pro Českou republiku; v Evropě nebo v USA se prodává směsná motorová nafta s nižším podílem biosložky - MEŘO je v ní pouze 20 %.

Čistá bionafta je palivo se 100% obsahem biosložky a je vhodná spíše pro novější diesely. Při spalovacím procesu lépe shoří, a tím výrazně snižuje množství CO2, pevných částic, síry a aromatických částic vypouštěných do ovzduší a výrazně snižuje kouřivost motoru. Bionafta je také velmi dobře odbouratelná, a to z 98 % v průběhu 3 týdnů.

Bionafta není příliš stabilní, a proto není dobré ji dlouho skladovat. Z tohoto pohledu je důležitá vyšší obrátkovost - doporučená doba skladovatelnosti bionafty je jeden měsíc, potom by mohla degradovat. Doporučuje se rovněž nenechávat auto s natankovanou bionaftou dlouho stát, což u vytížených nákladních vozidel nehrozí. Nevýhodou bionafty je i to, že tuhne už při -10 °C a že nižší energetická hodnota se projevuje nižším výkonem motoru (o 3 až 8 %) a vyšší spotřebou paliva (o 5 až 10 %).

Přesto se vyplatí, a to především v nákladní dopravě. "Je to ideální palivo pro firmy s vlastní čerpací stanicí. Je přibližně o 4 Kč levnější než klasická nafta, takže i přes nižší výhřevnost se finančně vyplatí," vysvětloval Jiří Trnka.

Podle sdružení Biom CZ brání ještě většímu rozšíření zejména odpor rafinérií, pro které je toto palivo zdatným konkurentem, a některých automobilek, které se obávají poškození motorů. Že jde o obavy do značné míry přehnané, dokazují poslední vyjádření francouzských automobilek, které použití bionafty ve svých motorech již připouštějí.

GLOBÁLNÍ ASPEKT

Podle kritiků masivní pěstování plodin určených k výrobě biopaliv přispívá ke zvýšení cen potravin, hlavně v důsledku záboru značné části půdy pro nepotravinové využití plodin, což se projevuje zejména v nejchudších státech světa; navíc dochází k degradaci půdy a příliš vysokým a nevýhodným státním výdajům na pěstování těchto plodin.

Podle Trnky jde spíše o přístup k dané problematice: "My propagujeme česká certifikovaná biopaliva na českém trhu v rozumném množství. Nesnažíme se zachránit svět před hladomorem. My se rozumným přístupem snažíme pomoct českým zemědělcům a českým výrobcům biopaliv k odbytu jejich produkce. Pokud se suroviny nepřeváží přes celou zeměkouli, je ochrana klimatu i ovzduší při použití evidentní, což dokazuje i bezproblémová certifikace udržitelnosti výroby všech českých výrobců biopaliv. Zároveň neříkáme, že biopaliva ze 100 % nahradí fosilní paliva - to je nesmysl. Podle nás je rozumným cílem v českých podmínkách nahradit biopalivy cca 10 % fosilních paliv. Na to je v České republice dostatek půdy i výrobních kapacit. Co se týká podpory ze strany státu, Českou republiku stojí implementace biopaliv zhruba miliardu Kč ročně. Když si spočítáme, kolik stát vybere daní v celém zpracovatelském řetězci, zvýšení příjmu z DPH, počet vytvořených pracovních míst, údr žbu kulturní zemědělské krajiny a další externality, stát na biopalivech z makroekonomického hlediska vydělává."

Podle studie Energetické, ekonomické a ekologické hodnocení biopaliv od Ladislava Jelínka a Tomáše Medonose musí hodnocení produkce a využívání biopaliv zohledňovat aspekty, jako zajištění potravin a zdrojů pro jejich výrobu, ekonomiku výroby biosložek, energetickou bilanci celého procesu a také ekologické hodnocení. "Za předpokladu progresivně ubývajících zásob ropy a plynu se jeví produkce biopaliv jako nevyhnutelná, ale biopaliva jsou a patrně i do budoucna budou konkurenceschopná pouze ve vhodně zvoleném mixu obnovitelných (a dočasně i neobnovitelných) energií. Bez veřejné podpory není většina biopaliv vyráběných v ČR uplatnitelná na trhu - jejich dočasné podporování je ovšem nutné chápat jako mezičlánek na cestě k trvale udržitelné obnovitelné energetické výrobě. Relativně krátké zkušenosti s masivnějším využíváním biopaliv opět dokazují, že úsporná opatření v oblasti spotřeby energií by měla být minimálně stejně důležitá jako v oblasti hledání alter nativních zdrojů energií," uvádí studie.

PRAXE

Z výčtu vlastností bionafty či směsné nafty do značné míry vyplývá i její použitelnost ve firemních flotilách. B100 je palivo, o které se firma musí starat. Při zavádění doporučuje sdružení CZ Biom zejména výběr zavedeného dodavatele bionafty. V nádržích čerpací stanice i v automobilech je dále nutné kontrolovat obrátkovost; u vozidel logistických provozů či firem se však tato starost v případě neustálé vytíženosti značně snižuje. Řidiči by měli pokud možno tankovat ve vlastní čerpací stanici a měly by se důsledně dodržovat zkrácené cykly výměny oleje a filtrů. Pokud čeká řidiče v zimě delší cesta, měli by sledovat vývoj počasí, aby jim nezamrzla nádrž. Některé firmy kvůli tomu přecházejí v zimním období na provoz se směsnou motorovou naftou SMN30.

Bionafta s sebou přináší ještě jedno nebezpečí. Jelikož se vlastně čerpá jiné palivo, než je zapsané v technickém průkazu, dochází teoreticky ke ztrátě záruky a záručního servisu vozidla. Provoz na směsnou motorovou naftu však řada výrobců uznává, ale její cena již není vzhledem k vysokému podílu klasické nafty tak výhodná. Také pojišťovna, pokud se v případě nehody zjistí, že vozidlo čerpalo jiné palivo než předepsané, nemusí teoreticky pojistnou událost proplatit. "Problém SMN30 je to, že jde o českou specialitu, kterou zatím převzala pouze Francie. Jsme příliš malý trh, než aby se někomu vyplatila homologace na toto palivo. Ve Francii je to jiné a řada automobilek nabízí auta homologovaná na směsnou naftu, např. Peugeot nebo Renault. Co se týká nákladních vozů, mnoho z nich připouští použití SMN30, několik jich připouští i B100, ovšem za určitých podmínek. To je právě největší problém, proč se automobilky do homologace nehrnou - použití biopaliv není bezproblémo vé a něco o nich musíte vědět. Prostě není pro každého," doplňuje Jiří Trnka.

Další otázkou je dodržování zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Teoreticky je čerpání bionafty přestupkem, pokud není zapsaná v dokladech vozidla. Podle vyjádření ministerstva dopravy pro CZ Biom "nelze jednoznačně předjímat postih za uvedené jednání, protože bude vždy záležet na konkrétních okolnostech daného případu."

Dosud zřejmě není známý případ, kdy by provozovatel vozidla dostal sankci za čerpání bionafty nebo směsné nafty. "Nevím o něm. Problém je to jen teoretický. Pokud se v motoru nachází bionafta, naměří se podstatně nižší emise, ale o to snad jde. Osobně si myslím, že stanice technické kontroly by se měly zaměřit na problémy a úpravy, které jsou nebezpečné z hlediska provozu nebo znečištění životního prostředí. To byl také záměr zákona o provozu na pozemních komunikacích. Provoz na biopaliva má z tohoto pohledu efekt opačný, tj. kladný," uzavírá Jiří Trnka.


Výkonný ředitel CZ Biom Jiří Trnka

Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů