zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

S Martinem Klozem o geotermální energii

14.06.2012
Energie
Geologie
S Martinem Klozem o geotermální energii

Nejen ve vulkanických oblastech, ale i v Česku můžeme využívat výhod geotermální energie. V budoucnu by 500 geotermálních tepláren mohlo ročně vyprodukovat až 15 terawatthodin elektřiny ročně. Nebezpečí zemětřesení se podle Martina Kloze z Centra pro výzkum energetického využití litosféry obávat nemusíme.

V USA v současné době běží několik projektů na využití geotermální energie, jde o další zemi po Islandu, kde budou využívat energii Země. Jak to vypadá s projekty v ČR?

Geotermální energie se využívá nejen v USA a na Islandu, ale v několika desítkách zemí. V Česku se připravuje jeden projekt - geotermální teplárna v Litoměřicích s instalovaným elektrickým výkonem 5 megawattů. Již zde byl proveden průzkumný vrt a město nyní shání finanční prostředky na realizaci vlastní teplárny. O využití geotermální energie však mají zájem i další města, ale vše je pouze ve stadiu úvah nebo úvodního posouzení. V Nové Pace, Semilech a Lovosicích byl proveden předběžný geofyzikální průzkum a v Úvalech bylo provedeno základní geologické vyhodnocení.

Jak nahlížíte na možnosti využití geotermální energie v Česku?

V podmínkách České republiky se pro výrobu elektřiny a tepla z geotermální energie předpokládá především využití principu EGS (Enginnering/Enhancing Geothermal System). Jedná se o vytvoření podzemního tepelného výměníku v takové hloubce, kde je teplota kolem 200 °C. Existuje též možnost tzv. hydrotermálního systému výroby elektřiny a tepla, kdy se vyhloubí vrt do podzemního rezervoáru dostatečně horké vody s dostatečnou kapacitou. Nejvýhodnější je využití těchto systémů ve vulkanických oblastech, kde je dostatečně horká voda a pára k dispozici v relativně malých hloubkách. Vzhledem ke geologickým podmínkám je však v ČR hydrotermální systém méně pravděpodobný, rozhodně ale není vyloučený.

Kde by bylo možné v budoucnu v ČR postavit geotermální elektrárny a kolik energie by mohly vyrobit?

Na území ČR se vyskytují nízkoentalpické hydrotermální zdroje. Většina zdrojů tohoto typu se však nachází v ochranných pásmech lázní (Karlovy vary, Teplice) a pro energetické využití tedy nejsou dostupné. V Česku je proto nutné hlavní pozornost věnovat hlubším strukturám Českého masívu a systémům EGS. V současnosti je u nás na základě dostupných údajů z hlediska geologické vhodnosti a střetů zájmů pro využití hlubinné geotermální energie vytipováno 30 nejvhodnějších lokalit. Na základě předpokládané geologické stavby České republiky v hloubkách kolem 5 km ale můžeme odhadovat, že by u nás v budoucnu mohlo být postaveno kolem 500 geotermálních tepláren. Tyto teplárny by mohly vyprodukovat ročně cca 15 TWh elektřiny a až 500 PJ tepla. Zde však vzniká otázka odbytu pro toto teplo.

Na jaké bariéry u nás geotermální energie naráží?

Bariéry jsou především ekonomické a částečně i technické. Vytvoření EGS systému je technicky složitá a nákladná záležitost - musíme brát v úvahu, že se vytváří něco, co leží 5 km hluboko pod zemí. Výstavba geotermální teplárny s EGS systémem je riziková investice, do které se v Česku nikomu nechce. A stát, který by se u nás měl vzhledem k uvedeným rizikům aktivně zapojit do jejich eliminace, nejeví o využití geotermální energie žádný zájem.

Často opakovaným argumentem proti využití geotermální energie je riziko vyvolání zemětřesení nebo narušení hornin. Nakolik je takové nebezpečí reálné?

Riziko indukované seismicity (vyvolání mikrootřesů) existuje a plně jej eliminovat nelze. Při vytváření podzemního výměníku a při exploataci podzemního rezervoáru tepla či teplé vody vždy dochází k drobným pohybům podél puklin v horninách a tedy i k mikrootřesům. Obecně platí, že tyto otřesy by neměly přesáhnout sílu 3 stupňů Richterovy škály a člověk je pak prakticky nezaznamená. V geologických a seismických podmínkách Česka však toto riziko není vysoké a správným a zodpovědným prováděním geologických prací jej lze minimalizovat.

Jak to vypadá s ekonomikou projektů - lze i u technologií využívajících geotermální energie očekávat podobné poklesy jako u větru nebo slunce?

Hlavní podíl na nákladech realizace geotermální teplárny mají vrtné a související práce, které tvoří cca 3/5 celkových nákladů. Pokud nedojde k technologickému průlomu, který by výrazně snížil náklady na vrtání hlubokých vrtů, tak nějaký výrazný pokles nákladů asi nelze očekávat. Jedná se tedy o záležitost podpory výzkumu a vývoje v této oblasti.

Jak by bylo možné podpořit rozvoj geotermální energie v Česku?

Rozvoj geotermální energie vyžaduje podporu výzkumu možností aplikace EGS systémů v našich podmínkách a zapojení státu do řešení rizik spojených s průzkumem možností využití geotermální energie v dané lokalitě. Jedná se například o vytvoření vhodných podpůrných programů pro financování průzkumu či pro převzetí části ekonomických rizik.

Nakolik by ovlivnilo geotermální energetiku zavedení zdanění uhlíku, například ekologickou daňovou reformou nebo zvýšení ceny emisních povolenek?

Určitě by to rozvoji využití geotermální energie částečně pomohlo, ekonomická a technická rizika uvedená výše by to však nevyřešilo. Hlavní potřebné směry podpory jsou proto podpora výzkumu a vývoje a garance části ekonomických rizik.

Ing. Martin Kloz, CSc. se zabývá oblastí geologie, v současné době působí jako ředitel Centra pro výzkum energetického využití litosféry, která byla založena jako veřejná výzkumná instituce v roce 2007 za účelem provádění výzkumu a vývoje v oblasti přírodních a technických věd.

Zdroj: www.alies.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
29
11. 2017
29-30.11.2017 - Konference
Salzburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí