E-zpravodaj Chytrá energie

Globální projekt Greenpeace nazvaný Energetická (r)evoluce hledá již několik let cestu k proměně světové energetiky. Energetická (r)evoluce za pomoci modelovaných scénářů prověřuje možnost přechodu od energetického zásobování postaveného na fosilních palivech a jaderných reaktorech k nízkouhlíkovému systému s převahou obnovitelných zdrojů energie do roku 2050. V současné době mají zájemci možnost posoudit, jakým dílem by měla ke globální nízkouhlíkové energetice přispět naše země. Energetická (r)evoluce pro Českou republiku byla zveřejněna na začátku června.

Rio de Janeiro bude v druhé polovině června hostit přes padesát tisíc účastníků bezpochyby největšího "eko-summitu" tohoto roku. Do Brazílie má přijet více než 130 státníků, včetně ruského prezidenta Putina nebo premiérů Indie a Číny. Pokud jde o očekávané výsledky, žádná přelomová mezinárodní dohoda o udržitelném rozvoji se nechystá. Pravděpodobně nejdůležitějším přínosem setkání tak může být globální shoda na tom, že ochrana životního prostředí nejde na úkor ekonomického růstu, ale právě naopak.

V posledních měsících stíhá jaderný průmysl jedna špatná zpráva za druhou. Tolik vzývaná "jaderná renesance" se minimálně v Evropě stala již zcela vyprázdněným heslem. V březnu padlo definitivní rozhodnutí ukončit dlouholeté pokusy o dostavbu bulharské jaderné elektrárny v Belene. Poté energetické společnosti RWE a E.ON vycouvaly z jaderného projektu ve Velké Británii, kde plánovaly investici do nového reaktoru v lokalitě Oldbury poblíž Bristolu. Obě firmy svůj krok vysvětlily obtížemi při získávání financí na velké projekty a nepřiměřeně dlouhou dobu návratnosti investice.

V Evropském parlamentu, konkrétně ve výboru pro regionální rozvoj, právě probíhá bitva o zaměření evropských fondů v období 2014 až 2020. Současný návrh Evropské komise vychází ze schválené strategie Evropa 2020, jejíž součástí je i snížení surovinové závislosti a emisí skleníkových plynů. Evropské fondy by tudíž v dalších letech mohly financovat úspory energie v domácnostech, nemocnicích nebo školách. Finanční injekce má pomoci ekonomikám členských států prosadit se v tvrdé světové konkurenci, která žene ceny fosilních paliv vzhůru. Čtěte dál

Šplhající ceny benzínu a nafty a pokračující škrtání v rozpočtech pro veřejnou dopravu mohou být žádoucí motivací k energetickým úsporám. Opatření a prostředků na zvyšování energetické efektivity v dopravě je řada: od podpory MHD, cyklo a pěší dopravy až po obměnu vozového parku a zlepšování infrastruktury. A konkrétně? I tady je z čeho vybírat, zajímavé nápady se osvědčily v mnoha českých a moravských městech.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, naměřená na nejsevernějších monitorovacích stanicích na Aljašce, Grónsku, Norsku a Islandu, přesáhla v dubnu tohoto roku 400 ppm. Celosvětový průměr je nižší - zhruba 395 ppm. Tato hodnota se mírně mění podle ročních období nebo oblastí, v létě bude například trochu klesat, protože rostliny více ukládají oxid uhličitý. Před průmyslovou revolucí se koncentrace CO2 pohybovaly okolo 280 ppm, ale od té doby plyn v atmosféře přibývá stále se zrychlujícím tempem. Zatímco v roce 1960 jeho koncentrace rostla přibližně o 0,7 ppm ročně, v posledním desetiletí se rychlost tempa zvýšila na téměř 2 ppm ročně. V roce 2015 by tedy průměrná koncentrace CO2 v atmosféře mohla vystoupat nad psychologickou hranici 400 ppm.