Těžba nerostných surovina a energetika Bulharska

Těžební průmysl

Těžební průmysl představuje přibližně 5% podíl na celkovém HDP. Téměř 40 % z celkové hodnoty produkce odvětví představuje těžba uhlí. V roce 2009 výroba v odvětví poklesla o 18 %, v roce 2010 byl zaznamenán nulový růst uvedeného odvětví. Současné zásoby uhlí v Bulharsku jsou odhadovány na 2 miliardy tun. Největším těžebním podnikem jsou doly "Mini Maritza Iztok" s roční těžbou řádově 25 milionů tun lignitu. Zemní plyn se již prakticky netěží. V lednu 2009 byla zastavena těžba v podmořském nalezišti Galata 20 km východně od Varny, kterou na základě koncese zajišťovala firma Petreco (100% dcera v UK zaregistrované Melrose Resources). Dřívější roční těžba dosahovala téměř 300 milionů m³, což představovalo cca 8 % celkové spotřeby plynu v Bulharsku. Držitelem dalších dvou těžebních koncesí je soukromá společnost "Proučvane i dobiv na neft i gaz", která v minulosti těžila na nalezištích Marinov geran, Durankulak, Dolni Dubnik, Selanovci, Bulgarevo a Butan-jug na severu a severovýchodě Bulharska. Existují zde rovněž zanedbatelná naleziště ropy. Koncese na těžbu ropy vlastní rovněž firma "Proučvane i dobiv na neft i gaz", jedná se však o malá naleziště Tjulenovo, Dolni Dubnik, Budarski geran, Dolni Lukovit a Gorni Dubnik. Pokud jde o dovoz strategických surovin, Bulharsko je v současné době 100% závislé na jejich dovozu z Ruska, a to jak u plynu dováženého prostřednictvím společnosti Gazprom v objemu řádově 3,4 mld. m³ ročně, tak i u ropy, kde hlavním dodavatelem je LUKOIL (7 milionů tun ročně).

Hutnictví a metalurgie

Hutnictví a metalurgie se na celkové průmyslové výrobě podílí 12 %. Toto odvětví je zde téměř výlučně závislé na dovážených surovinách (železná ruda, koksovatelné uhlí), přičemž zhruba 80 % výrobků ze železa a oceli ještě v roce 2008 směřovalo na vývoz. V současné době lze mezi hlavní fungující výrobce surového železa, ocele a válcovaných výrobků v Bulharsku zařadit podniky Stomana Industry (www.stomana.bg), Promet Steel (www.promet.bg), Sofia Metal (www.sofiametal.hit.bg), Helios Metalurg (www.helios-metalurg.com), IPO (www.ipo-bg.com), Bamex (www.bamex.bg), Zhiti (www.zhiti.com) a Intertrust Interpipe (interpipe-bg.com).

V hutnictví neželezných kovů mají nejsilnější postavení podniky KCM (www.kcm.bg) a OCK (olovo, zinek, www.ock-bg.com). Největším výrobcem mědi je závod Aurubis Bulgaria (www.aurubis.com). Tento závod nesl až do počátku roku 2009 název Cumerio Med a byl součástí belgického holdingu Cumerio. V dnešní době patří německému koncernu Norddeutschen Affinerie AG. Opracováním barevných kovů se dále zabývají podniky Sofia Med (výrobky z mědi, www.sofiamed.bg), Alcomet (zpracování hliníku, www.alcomet-plc.com), SteelMet (hliníkové profily, www.steelmet.bg) a Precis Inter Holding (hliníková potrubí, www.precis-inter.com).

Energetika

Energetické zdroje

a. Domácí surovinové zdroje

- zemní plyn: netěží se; v lednu 2009 byla zastavena těžba v podmořském nalezišti Galata 20 km východně od Varny; na základě koncese zajišťovala firma Petreco (100% dcera v UK zaregistrované Melrose Resources); dřívější roční těžba dosahovala téměř 300 milionů m3, což představovalo cca 8 % celkové spotřeby v BG; držitelem dalších dvou těžebních koncesí je soukromá společnost "Proučvane i dobiv na neft i gaz", která v minulosti těžila na nalezištích Marinov geran, Durankulak, Dolni Dubnik, Selanovci, Bulgarevo a Butan-jug na severu a severovýchodě BG; břidličný plyn: připravuje se průzkum a studie proveditelnosti těžby z ložisek břidličného plynu v severozápadní části BG (oblast kolem měst Razgrad, Silistra, Dobruč, Šumen a Varna); povolení k průzkumu má americká společnost Chevron; předběžné odhady zásob břidličného plynu v BG počítají s více než 300 mld. m^3.
- ropa: zanedbatelná naleziště; koncese na těžbu vlastní soukromá společnost "Proučvane i dobiv na neft i gaz"; jedná se o malá naleziště Tjulenovo, Dolni Dubnik, Budarski geran, Dolni Lukovit a Gorni Dubnik;
- uhlí: zejména těžba lignitu; největším těžebním závodem je podnik "Mini Maritza Iztok"; roční těžba řádově 20-25 mil. t;

b. Import energetických surovin

- zemní plyn: 100% závislost na RF (Gazprom); řádově 3,4 mld. m3 ročně;
- ropa: 100% závislost na dovozu; hlavní dodavatel LUKOIL; 7 mil. t ročně;

Energetická infrastruktura

a. Aktuální situace

- elektrárny: celkový instalovaný výkon 12 072 MW, z toho TE 6 451 MW (lignit 3 979 MW, hnědé a černé uhlí 1 678 MW, plyn 794 MW), JE 2000 MW, vodní elektrárny 3 108 MW, fotovoltaické elektrárny 25 MW, větrné elektrárny 488 MW (bližší informace na www.tso.bg);
- rafinerie: hlavním zpracovatelem ropy je "LUKOIL Neftochim Burgas" (největší na Balkáně); ročně zpracovává řádově 7 mil. t ropy, z níž vyprodukuje více než 5,5 mil. t tekutých paliv;
- ropovody: územím BG nevedou tranzitní ropovody;
- plynovody: 945 km tranzitního plynovodu přepravujícího ročně cca 17 mld. m3 ruského zemního plynu z Rumunska odpovídajícími větvemi do Turecka (14 mld. m3), Řecka (3 mld. m3) a Makedonie (0,1 mld m3) vč. 6 kompresorových stanic s celkovým příkonem 214 MW; přenosová soustava s hlavním potrubím o délce 1700 km, třemi kompresorovými stanicemi s celkovým příkonem 49 MW, sedmdesáti stanicemi redukce tlaku a osmi měřícími stanicemi; blíže viz na http://www.bulgartransgaz.bg/en/index.php?page=2&sid=3 ,
- zásobník zemního plynu: jediný zásobník se nachází v Čirenu, ročně je v rámci regulace výkyvů v odběru do něj vtlačeno a zpětně vyčerpáno řádově 300 mil. m3 zemního plynu;

b. Plánovaný rozvoj infrastruktury

- elektrárny: výstavba nové JE Belene (2x1000 MW, hlavním dodavatelem je ruský Atomstrojexport, BG vláda hledá strategického investora; je ve sporu s ruským dodavatelem );
- ropovody: potenciální účast ve společném rusko-bulharsko-řeckém projektu výstavby ropovodu Burgas (BG) - Alexandroupolis (GR) za účelem přepravy ruské a kaspické ropy mimo průlivy Bospor a Dardanely (pozn.:projekt však naráží na environmentální problémy);
- plynovody: potenciální účast ve dvou mezinárodních (alternativních a do jisté míry konkurenčních) projektech South Stream (ruský plyn dnem Černého moře, severní částí Bulharska a následně dvěmi větvemi do Rakouska a do Itálie) a Nabucco (Turecko-Rakousko). Připravuje se (se spolufinancováním z fondů EU) výstavba plynovodního interkonektoru s GR (uvedení do provozu v r. 2013), RO (dokončení výstavby do konce r. 2012), SRB (začátek projektování a výstavby v polovině r. 2013) a TR (očekávána lhůta realizace projektu - 2014); BG a TR jednají o rekonstrukci plynovodního spojení, která umožní tok i z TR do BG (dosud jen z BG do TR), není však jasný vztah tohoto záměru s projektem Nabucco;
- zásobníky zemního plynu: rozšíření kapacity úschovy a těžby zemního plynu ve stávajícím zásobníku v Čirenu (Bulgartransgas); konverze vytěženého ložiska plynu Galata, na místě vyčerpaného ložiska se připravuje projekt na budování zásobníku plynu (Melrose Resources) o kapacitě přes 1 mld m3;.

Vlastnická struktura

a. Plyn

- transport: státní společnost Bulgartransgaz (www.bulgartransgaz.bg), která je součástí Bulharského energetického holdingu - BEH (www.bgenh.bg);
- zásobník Čiren: Bulgartransgaz;

b. Elektroenergetika

- výroba: JE Kozloduj (www.kznpp.org, instalovaný výkon 2x1000 MW, vlastní státní společnost NEK, součást Bulharského energetického holdingu - BEH); TE Maritza Iztok 2 (www.tpp2.com, instalovaný výkon 1556 MW, 8 bloků, součást státem vlastněného BEH); TE Varna (www.cez.bg, 1260 MW, tj. 6x210 MW, 100% vlastníkem je ČEZ a.s.), Enel Maritza Iztok 3 (www.enel.bg, 840 MW, vlastníkem je italská společnost Enel); TE Galabovo (předtím Maritza Iztok 1), 2x335 MW, vlastníkem je americká společnost AES; elektrárna uvedena do provozu v r. 2011;
- přenosové sítě jsou ve vlastnictví státu; vlastnická práva a správu vykonává Národní energetická společnost NEK (www.nek.bg);
- distribuce: "ČEZ Razpredelenie Bulgaria" (západní část BG; majoritní 2/3 podíl vlastní ČEZ a.s., zbytek BG stát); "EVN Elektrorazpredelenie Bulgaria" (jihovýchodní část BG; majoritní 2/3 podíl vlastní rakouská EVN, zbytek BG stát); "EON Bulgaria Mreži" (severovýchodní část BG; majoritní 2/3 podíl vlastní německá E.ON, zbytek BG stát); lokální privátní distribuční společnost "ERP Zlatni Pjasci" je ve vlastnictví BG fyzických osob.

c. Ropa

- rafinerie "LUKOIL Neftochim Burgas" je 100% vlastněná ruskou společností LUKOIL.

ZDROJ:businessinfo.cz