Až v Polsku skončí současná fotbalová horečka a stavba s ní spojených silnic a dálnic, obrátí se polská vláda a byznys k novému tématu: stavbě první jaderné elektrárny.
Jádro je ve střední Evropě na vzestupu
Vládní kampaň už se rozběhla. Zástupci konsorcia polských stavebních firem rozdávají na konferencích pohlednice a kachlíky s nápisem "Proud z atomu do každého domu". A spuštění vládních webových stránek poznajatom.pl provázel skandál, protože podobnou adresu s příponou .org si zaregistrovali odpůrci jádra.
Jaderná budoucnost není kvůli dostavbě Temelína ve střední Evropě exkluzivní české téma, i když to v Praze někdy tak vypadá. Českou soutěž pozorně sledují Poláci, kteří chtějí do roku 2025 spustit dva bloky nové elektrárny, i Slováci, kteří dostavují jednu elektrárnu a uvažují o další. Zvědaví jsou i Maďaři, kteří plánují dva nové bloky.
Včetně uvažované nové elektrárny v zavřených Jaslovských Bohunicích by v příštích patnácti letech mohlo ve střední Evropě vyrůst až deset nových reaktorů. A to bez rozestavěných elektráren v ruském Kaliningradu a v západním Bělorusku, které znepokojují sousedy kvůli bezpečnosti i kvůli konkurenci. Více nových reaktorů se chystá jen v Číně a v Rusku.
Němcům navzdory
Obrat k atomu je zásadní změna především pro Poláky, kteří se dosud spoléhali hlavně na potenciální zásoby břidličného plynu. Ale plynu zřejmě není tolik, jak naznačovaly první odhady. A roste odpor obyvatel k jeho těžbě.
Podle ředitele odboru jaderné energetiky polského ministerstva hospodářství Zbigniewa Kubackého chce vláda do roku 2030 dosáhnout podílu jádra na výrobě elektřiny v Polsku v rozmezí 17 až 20 procent. Poláci, kteří 90 procent elektřiny vyrábějí z uhlí, tak chtějí splnit podmínku EU pro snížení emisí skleníkových plynů a snížit závislost na jednom zdroji energie.
"První blok by měl být spuštěn v roce 2023," řekl Kubacki na debatě v rámci Evropského ekonomického kongresu v Katovicích před třemi týdny. Polská vláda bude muset řešit i odpor Němců, protože elektrárnu chce Polsko postavit na severozápadě země. Proti jsou sousední německé spolkové země. Jádro se tak nepochybně stane jedním z témat v současnosti vynikajících polsko-německých vztahů.
Visegrádská utopie?
Evropa podle českého zmocněnce pro dostavbu Temelína Václava Bartušky ztrácí kvůli nedostatku příslušně vzdělaných a zkušených lidí schopnost budovat a řídit tak složité celky, jako jsou jaderné elektrárny. Na debatě v Katovicích představitelé českých a polských firem, které se podílejí na výstavbě jaderných elektráren ve Finsku nebo v Číně, vznesli otázku, zda by nestálo za to i kvůli domácím kapacitám spojit síly. Vytvořilo by se tak konsorcium polských stavebních a českých strojírenských firem.
"Vím, že to zní trochu jako utopie, ale je otázkou pro politiky, zda existuje možnost jakési dohody, zda by se ve visegrádských zemích stavěl jeden typ jaderných elektráren," řekl obchodní ředitel plzeňské Škody JS Milan Kohout. A jeho polští kolegové přitakávali.
Češi už radí Polákům v legislativních přípravách jejich stavby a jaderné výzkumné ústavy čtyř středoevropských zemí spolupracují na výzkumu reaktoru čtvrté generace. Užitečné v politické rovině bude vést společně diskusi s nejaderným Německem, kde se příští rok konají volby. V nich mají šanci na slušné umístění a možná i vládní účast Zelení, kteří aktivně vystupují proti dostavbě Temelína.
Dva nové bloky slovenských Mochovců by měly začít fungovat příští rok a vláda staronového premiéra Roberta Fica si dala do programového prohlášení urychlit přípravy na vybudování nového zdroje místo uzavřené staré elektrárny v Jaslovských Bohunicích, o čemž má uzavřenou dohodu s Českou republikou.
Jedna z mála věcí, na kterých se shoduje nynější maďarská vláda Viktora Orbána se svými socialistickými předchůdci, je stavba nových dvou reaktorů již existující elektrárny v Páksu. "Platí parlamentní rezoluce z roku 2009 o rozšíření elektrárny. Plánujeme zahájit provoz v roce 2022," řekla Anita Orbánová, maďarská velvyslankyně pro energetickou bezpečnost.
V případě Páksu půjde hlavně o nahrazení bloků, kterým do roku 2037 končí životnost. Konkrétní harmonogram stavby určí vládní komise zřízená minulý týden.
Do roku 2030 má být podíl jádra na výrobě elektřiny v Polsku 20 procent.
Zbygniew Kubacki
ředitel odboru jaderné energetiky polského ministerstva hospodářství
Rozestavěné a plánované jaderné elektrárny ve střední Evropě
Česká republika
Podíl energie z jádra: 33 %
Temelín
dva bloky
výkon: každý blok
nejméně 1000 MW
uvedení do provozu:
po roce 2022
Dukovany
jeden blok
výkon: zhruba 440 MW
uvedení do provozu:
po roce 2030
Slovensko
Podíl energie z jádra: 54 %
Mochovce
dva bloky
výkon: každý z bloků 470 MW
uvedení do provozu: 2013
Jaslovské Bohunice
jeden blok
záměr vlády, výkon ani datum nebyly zatím stanoveny
Rusko
Podíl energie z jádra: 17,6 %
Kaliningrad
dva bloky
výkon: každý z bloků 1170 MW
uvedení do provozu: 2017
Polsko
Podíl energie z jádra: 0 %
místo se vybírá
dva bloky
výkon: celkem 3000 MW
uvedení do provozu: 2023
Litva
Podíl energie z jádra: 0 %
Visaginas
dva bloky
výkon: celkem až 3400 MW
uvedení do provozu: 2020
Bělorusko
Podíl energie z jádra: 0 %
Astravec
dva bloky
výkon: celkem 2400 MW
uvedení do provozu: 2017
Maďarsko
Podíl energie z jádra: 43,2 %
Páks
dva bloky
výkon: každý blok 1000 MW
uvedení do provozu: 2022
zdroj: WNA
AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz