zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zahrady, zahrádkářské kolonie a město Brno

14.06.2012
Obecné
Příroda
Urbánní ekologie
Zahrady, zahrádkářské kolonie a město Brno

Zahrádkářské kolonie ve velkých městech, jako je Brno, představují významné plochy zeleně se značnou ekologickou rozmanitostí. Nepominutelný je i jejich význam sociální a sociálně-ekologický.

Zahrady a sady jsou trvalými vegetačními formacemi s převahou dřevin, takže kromě významu produkčního mají v městské krajině významné stabilizační účinky. Podle starších údajů zaujímaly zahrady a sady 10,5 procenta plochy katastrálního území města Brna. Pro srovnání: lesy zaujímaly 28,1 procenta a louky a pastviny pouze 1,6 procenta. Význam zahrad a sadů v urbanizované krajině města Brna vyplývá tedy již z toho, že tvoří čtvrtinu plochy trvalých vegetačních formací. Převažují zahrádkářské kolonie s druhově pestrým sortimentem ovocných dřevin, často s významným podílem teplomilných druhů (meruňka, broskvoň, vzácně i mandloň), s jednotlivými okrasnými stromy a keři, obvykle introdukovaných druhů. Zahrádkářské kolonie, které byly původně zakládány především na okraji města, jsou v současné době často obklopeny souvislou městskou zástavbou.

Jde o místa, která se nesporně vyznačují neobvykle vysokou druhovou rozmanitostí rostlin i živočichů. Naprosto převládají pěstované druhy rostlin, proto je jejich význam z hlediska přirozeného fytogenofondu krajiny dosti malý. Výjimku tvoří některé části zahrádek, kde se zachovaly zbytky populací vzácných druhů travnatých pastvinných lad (například koniklec velkokvětý). Zahrádky mají ovšem velmi důležitý význam z hlediska genofondu ovocných stromů, především ty, které mají charakter vysokokmenných sadů a kde jsou pěstovány tradiční odrůdy ovocných dřevin, které v současném velkovýrobním sadařství ustupují. Vzhledem k vysokému podílu stromů a keřů a druhovému bohatství pěstovaných i planě rostoucích rostlin nachází v zahrádkářských koloniích ekologickou niku řada druhů volně žijících živočichů, z obratlovců především ptáků, některých druhů plazů (například ještěrka obecná) a obojživelníků (například ropucha obecná). Existence zahrádek je také pravděpodobně podmínkou udržení i relativně bohaté městské populace ježka východního a také mnoha druhů bezobratlých, především hmyzu. Živočišné druhy nacházejí v zahrádkách nejen dobré potravní možnosti, ale i úkryt. Souhrnné údaje o významu zahrádek pro biodiverzitu chybějí, i když by si tento zcela specifický biotop zasloužil podrobný průzkum.

Zcela nesporný je také psychosociální (estetický, rekreační) význam zahrádek. Zahrady, sady a zahrádkářské kolonie plní v městském prostředí Brna některé funkce parků. Dávají každodenní možnost ke sblížení s přírodou, možnost stálého pozorování periodických a cyklických změn, od jara do zimy umožňují sledování neustálých proměn přírody a životních dějů. Svou pestrostí vytvářejí vhodný kontrast k unifikovanému jednotvárnému městskému prostředí. Psychosociální význam zahrádek pochopitelně vzrůstá s jejich průchodností, ale i areály zahrádkářských kolonií zcela pro veřejnost neprůchodné významně přispívají ke zvýšení pestrosti obrazu městské krajiny a příznivě ovlivňují krajinný ráz Brna.

Sociální význam zahrádkářských kolonií již v současné době zcela jistě převyšuje tradičně zahrádkáři zdůrazňovaný význam produkční. Péče o zahrádky poskytuje vlastníkům či uživatelům, jejich rodinám a přátelům smysluplné naplnění volného času v relativně přirozeném prostředí bez typických urbánních stresů. Poskytuje jim v městském prostředí jedinečnou příležitost k tvořivé práci s přírodními prvky, dříve samozřejmou pro venkovskou populaci. Vzhledem ke stárnutí městské populace, zvyšování počtu důchodců a zvětšování množství "volného" času bude sociální význam zahrádek v budoucnu pravděpodobně vzrůstat.

Zahrádky a zahrádkářské kolonie jsou na území města Brna velmi rozmanité. Proto není dosud zpracována ani jejich typologie z hlediska významu v městské krajině, která by umožnila v podrobném měřítku diferencovat na území města jednotlivé zahrádky a celé kolonie. Základním rozlišovacím znakem pro typologii zahrádek je velikost a charakter staveb na jejich území a poměr reálně zastavěné plochy k ploše rostlinného krytu.

Tradiční zahrádkářské kolonie charakterizují malé zahradní domky (přízemní obvykle dřevěné stavby s obvodem čtyři krát čtyři metry). Složení vegetačního krytu je velmi pestré, obvykle celou plochu zaujímají ovocné dřeviny s velmi různorodým sortimentem odrůd. Z eko logického hlediska nejcennější jsou vy sokokmenné dřeviny, poskytující vhodnou potravní, hnízdní a úkrytovou ekologickou niku řadě druhů živočichů. Pod ovocnými stromy a keři bývají kulturní a někdy i polokulturní travinná společenstva, případně jsou tyto plochy využívány jako polní záhony pro pěstování zeleniny či brambor. Takřka vždy je část plochy využita pro pěstování různorodého sortimentu okrasných keřů a bylin. V některých zahrádkách vznikly plošně malé, ale druhově velmi pestré a hodnotné květinové záhony a upravená alpina se skalničkami. Vysazována a pěstována je i řada druhů patřících podle Červeného seznamu flóry České republiky mezi ohrožené (nejčastěji koniklec velkokvětý, bledule jarní, sněženka podsněžník, modřenec hroznatý). Ve vhodných podmínkách se některé z těchto druhů samovolně šíří a na zahrádce vznikají jejich malé životaschopné populace. Některé z takových zahrádkářských kolonií v Brně lze označit za historické struktury krajiny, tvořící nedílnou a cennou součást brněnského "genia loci". Náleží k nim například malá zahrádkářská kolonie v sousedství nemocnice na Červeném kopci. K historicko-kulturně cenným strukturám patří nesporně zahrada sochaře Jana Šimka ve svahu nad pisáreckou kotlinou, kde vytváří své dřevěné sochy.

Část lokalit v zahrádkářských koloniích má spíše charakter chatových osad. Stavby jsou obvykle rozlehlejší, umožňující trvalejší pobyt. Dosti často jsou chaty a chatky doprovázeny dalšími objekty (garáže, přístřešky, kůlny, bazény, altány, houpačky), plocha trvalé vegetace zahrad a sadů je zmenšena. Oproti tradičním zahrádkám je odlišné i složení vegetačního krytu. Větší zastoupení mívají okrasné dřeviny, především jehličnany (nejčastěji smrk pichlavý, jalovce, túje a cypřišky), takřka nikdy nechybí nízké "sekačkové" trávníky. Chatové zahrádky často zvolna anebo skokově přecházejí do následující kategorie zahrádek s objekty trvalého bydlení. Příkladem jsou například zahrádkářské kolonie v okolí Žebětínského rybníka nebo v bystrckém údolí potoka Rakovce (Údolí oddechu).

Zahrádky a části zahrádkářských kolonií s objekty trvalého bydlení ztrácejí tradiční charakter a význam a stávají se součástí plíživou urbanizací vzniklé "sídelní kaše". Plocha trvalých vegetačních formací je výrazně snížena, zastavěná plocha často převažuje nad plochou zahrad a sadů, zvyšuje se podíl okrasných dřevin a nízkých trávníků. Ekologická, psychosociální a sociální funkce těchto lokalit je podstatně snížena, v nejlepších případech se blíží významu vilových čtvrtí.

Velmi různorodou kategorii tvoří dlouhodobě nevyužívané zahrádky. Vyskytují se sporadicky ve většině zahrádkářských kolonií. V některých dochází k rozvoji invazních neofytů, především zlatobýlu kanadského či zlatobýlu obrovského, v některých nacházíme různá stadia spontánní sekundární sukcese domácích planě rostoucích druhů rostlin. V blízkosti zdrojů diaspor v nich nastupují někdy i lesní dřeviny.

Další méně zastoupenou kategorií jsou sady a zahrady bez stavebních objektů, které se vyskytují obvykle v oblastech původního venkovského osídlení na okraji města a jejichž zachování je cenné pro venkovský krajinný ráz.

Pro úplnost je třeba se zmínit o intenzivních sadech pěstovaných na černém úhoru. Jejich plocha na území města Brna není velká, ekologickým působením se blíží orné půdě.

Plochu zahrad, sadů a zahrádkářských kolonií není možné v územním plánu automaticky považovat pouze za rezervu stavebních pozemků. Současné lokality je třeba diferencovat podle jejich stavu a významu v městské krajině. Z této diferenciace by měl vycházet návrh jejich budoucího využití. Některé tradiční zahrádkářské kolonie nesporně zaslouží trvalé zachování jako historické struktury krajiny, další je vhodné ponechat vzhledem k jejich ekologickému, psychosociálnímu a sociálnímu významu v současné městské krajině.

ZDROJ: www.literarky.cz, autor A.Buček

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí