Čadské paradoxy - ropa a chudoba

10. červenece 2012

Energie

Hospodářství Čadu je výrazně závislé na příjmech z prodeje ropy.

Přesto se stále jedná o velmi chudou zemi, jejíž hospodářství (tvorba HDP) do velké míry závisí na zemědělství a pastevectví, které poskytují obživu 85 % obyvatelstva. Hospodářství trpí zejména značnou odlehlostí od ostatního světa, suchem, nedostatkem infrastruktury a politickou/bezpečnostní nestabilitou.

Ze všech afrických frankofonních zemí Čad vytěžil nejméně z 50% devalvace afrického franku v lednu roku 1994. Hospodářství země je stále silně závislé na zahraniční hospodářské a finanční pomoci.

Čad je bohatý přírodními zdroji surovin:

Objeveny byly zajímavé zásoby zejména ropy (v okolí Doba), další naleziště jsou v současné době prozkoumávána v okolí Čadského jezera i v odlehlých severních částech země (Miandoum, Bolobo, Kome) s celkovým využitelným objemem až 1 mld. barelů (těžba 250 000 barelů denně po dobu 30 let). K dalším využitelným surovinám, jejichž zdroje jsou v Čadu značné, patří uran, zlato, bauxit, potravinářská soda (Na₂CO₃) a kaolín (v okolí jezera Čad, kde jsou i bohaté zásoby bitumenu). Naleziště zlata u Mayo Kebbi má údajně patřit k největším na celém africkém kontinentu.

Přes bohaté zásoby surovin je Čad řazen k nejchudším zemím světa (společně s Nigerem, Libérií a Sierra Leone se jedná o nejchudší zemi Afriky). 80 % obyvatel žije pod oficiální hranicí chudoby (příjem méně než 1 USD na den), velká je také úroveň negramotnosti (číst a psát umí pouze 40 % obyvatel /49 % mužů, pouhých 31 % žen/; nejvyšší negramotnost v celé oblasti je v sousední republice Niger).

Od roku 2007 docházelo k poklesu těžby ropy, mj. také z technických důvodů (čadská naleziště obsahují velké množství vody a sedimentů a těžba je technologicky náročná; těžební společnosti (Esso Chad) nicméně v průběhu roku otevřely 60 nových vrtů). Přesto, díky vysokým cenám ropy zejména v první polovině roku 2008, vzrostly příjmy státní pokladny v uvedeném roce v porovnání s rokem předchozím o 54 %.

Reálný HDP, jenž v roce 2009 mírně klesnul, se začal v roce 2010 mírně zvedat.

Těžba ropy se v první polovině roku 2010 po předchozích propadech opět pracně vyšplhala na 120 000 bpd, v letech 2011 a 2012 se však předpokládá na ropných polích Doba zase pokles. Důvodem má dle operátora EssoChad být stále obtížnější extrakce ropy, která je způsobena složitými geologickými podmínkami. Čínská společnost "Chinese National Petroleum Corporation" pokračuje v průzkumech bazénu Bongor severně od doby a předpokládá se, že po ukončení průzkumného a konstrukčního programu přispěje pole Ronier novými 60 000 bpd. Není však zatím jasné, jak bude tato ropa vyvážena.

Podíl čadského průmyslu (ropná i neropná odvětví dohromady) na tvorbě HDP činil v roce 2010 zhruba 43 %.

Větší význam má z celého čadského neropného průmyslového sektoru pouze textilní průmysl (zpracování bavlny, firma CotonTchad), výroba masných konzerv, výroba cukru, zpracování suroviny z ložisek potravinářské sody, pivovarnictví, výroba mýdla, cigaret a stavebních materiálů, první montovna bicyklů.

Růst zaznamenává v poslední době průmysl těžby zlata. Značné zásoby tohoto drahého kovu nyní přitahují pozornost mnoha mezinárodních společností, zejména z USA. Velký lokální význam má průmysl zpracování bavlny a výroba bavlněných tkanin.

Ropný sektor:

Aby čadská vláda překonala předchozí skepsi zahraničních investorů při schvalování financí pro projekt těžby ropy a stavby dálkového ropovodu (3,7 mld. USD), musela se zavázat přijmout zvláštní parlamentní zákon, zajišťující účelné využití prostředků z prodeje ropy. K přijetí tohoto zákona byla donucena Světovou bankou a nadnárodními těžařskými firmami poté, co byla v roce 2000 částka 4 mil. USD z úvěru SB použita na nákup zbraní pro boj s protivládními rebely na severu země. Pro dohled nad čerpáním prostředků ze zvláštního účtu (Special Oil Revenue Account) pak byla ustavena komise ze zástupců Světové banky, čadského parlamentu, veřejných občanských institucí, nejvyššího soudu a státní vlády.

Zásoby ropy z dosud známých nalezišť se odhadují na 25 let těžby při tempu 250 000 barelů denně (celkový odhad zásob zní na 2 miliardy barelů), s ročním příjmem pro čadskou ekonomiku ve výši cca 80 mil. USD.

Licence na těžbu ropy vlastní konsorcium "EssoChad", jehož podílníky jsou americké společnosti Exxon a Chevron a také státní malajsijská společnost Petronas. Čadská naleziště obsahují velké množství vody a sedimentů a těžba je technologicky náročná. Průběžně probíhá průzkum ložisek, jen v roce 2008 bylo otevřeno 60 nových vrtů.