V muzeu na hřebeni Krušných hor otevřeli výstavu o rašeliništích

Výstavu o obnově rašelinišť uspořádalo muzeum v Lesné na hřebeni Krušných hor. Do původní podoby se jich díky projektu od roku 2009 vrátilo asi 20 hektarů. Výstava potrvá do 25. července. ČTK to sdělila mediální zástupkyně projektu Ivana Vybíralová.

Na několika výstavních panelech expozice ukazuje obnovu prvního ze tří rašelinišť, která skončila loni v květnu, i o následné kroky. Díky 150 dřevěným přehrážkám se má na rašeliništích udržet stabilní hladina spodní vody, která umožňuje opětovný vznik rašeliny v místě, kde kvůli nešetrným zásahům a odvodnění vymizela.

Přehrážky mají za úkol zadržovat vodu v rašeliništích a zabraňovat jejich vysychání. Zároveň odvádějí nadbytečnou vodu při přívalových deštích, ale nedopustí odplavování pevných částí. Vybudování jedné z nich stojí od 10.000 do 12.000 korun. Některé měří jen 20 centimetrů, jiné skoro dva metry. V 70. a 80. letech se v místech rašelinišť stavěla odvodňovací koryta, která se po deštích naplnila vodou rychle odtékající do údolí. Měla zmírnit dopady kyselých dešťů na rašeliniště, ale zároveň je odvodňovala.

Všechna tři obnovená rašeliniště, Cínovecký hřbet, Velké tetřeví rašeliniště a rašeliniště U jezera, v budoucnu spojí čtrnáctikilometrová naučná stezka. Turisté se na osmi informačních panelech dočtou o postupné obnově rašelinišť, ale také o geologii, fauně a floře Cínovecka. Jednotlivá území, jež rašeliniště v Krušných horách tvoří, mají rozlohu více než 112 kilometrů čtverečních. Součástí komplexu jsou podlokality Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje, Cínovec a Přední Cínovec.

Muzeum Lesná tvoří několik budov. Především takzvaný Krušnohorský dům postavený podle původních návrhů z roku 1873. Kromě něj vyrostla znovu i původní kaplička. "Žádná stavba není na svém původním místě, dům je posunutý asi o 200 metrů, kaplička o 400 metrů," uvedl Antonín Herzán, který muzeum provozuje. Uvnitř domu, kde původně bydlel spolu s lidmi i dobytek, dnes vystavují původní zařízení krušnohorské světnice.

Vanda Králová