Nové vedení RWE opouští jádro na všech frontách

Žádný topmanažer v Německu nekritizoval spolkovou vládu za odklon od jaderné energetiky tak tvrdě jako šéf koncernu RWE Jürgen Grossmann. "Atomový dinosaurus", jak se tomuto více než dvoumetrovému muži často přezdívá, ale koncem června ve funkci končí. Jeho místo prvního července zaujme Nizozemec Peter Terium.

Ten "otočil", neboť jasně řekl, že nová energetická politika Berlína pro něj představuje příležitost. Jaderné elektrárny nebude stavět ani v zahraničí. Jeho prioritou je rozvoj obnovitelných zdrojů. A také úspora nákladů. "Do výstavby nových jaderných elektráren již nebudeme investovat," říká Terium. Koncern RWE přestane postupně podnikat v jaderné energetice nejenom v Německu, kde mají být poslední jaderné reaktory odpojeny v roce 2022, ale i v dalších zemích, kde je přítomen.

RWE je v německé energetice druhý největší, hned po E.ON. V SRN je nejvýznamnějším dodavatelem elektřiny a druhým v Nizozemsku. Na nizozemském trhu se zemním plynem mu patří první místo a stejnou pozici drží v Česku, kde zprivatizoval Transgas a několik distribučních plynárenských firem. V tuzemsku má podle poslední výroční zprávy přibližně 1,9 milionu zákazníků a podíl 49 % na trhu se zemním plynem.

Konec také v Británii

RWE a E.ON původně zamýšlely podílet se na jaderněenergetickém programu Británie. Její vláda na rozdíl od německé ho pokládá za jednoznačnou prioritu. Ale společný podnik Horizon Nuclear Power, který Němci na ostrovech založili, si musí hledat nového majitel. RWE a E.ON odcházejí.

V Nizozemsku, odkud Terium pochází, je však RWE stále pod tlakem partnerů, aby od spolupráce v jaderné energetice neustupoval.

Peter Terium považuje další výstavbu jaderných elektráren z ekonomického pohledu za příliš riskantní. Podle listu Süddeutsche Zeitung ho k tomu vedou zkušenosti dvou zemí, kde mají jaderněenergetické programy zelenou, ale nabírají zpoždění, a tím se také prodražují. Ve Finsku měl být uveden do provozu nový tlakovodní reaktor (EPR) původně v polovině roku 2009, ale stále není dokončen. A ve francouzském Flamanville se spustí nejspíš až v roce 2016, nikoli letos, jak se plánovalo. Nastupující šéf RWE však nepočítá ani s výstavbou velkých klasických elektráren. Koncern odkládá dokonce už naplánovanou hnědouhelnou elektrárnu v porýnském Niederaussemu. "Výstavbě velkých elektroenergetických kapacit nepřejí ekonomické podmínky," podotýká Terium. Cena elektřiny je podle něj tak nízká, že se rozsáhlé investice prostě nemohou vyplatit.

Nový šéf RWE je o to více nakloněn obnovitelným zdrojům. Na rozdíl od svého předchůdce Grossmanna, který proslul výrokem, že solární energie v Německu je stejný nesmysl jako pěstování ananasovníku na Aljašce. Ale RWE přesto v roce 2008 založil dceřinou firmu zaměřenou právě na obnovitelné zdroje - RWE Innogy. Ta začíná investovat do větrných elektráren i využívání biomasy. "K tomu, abychom vykročili směrem k obnovitelné energii, jsme vládní rozhodnutí o odklonu od jádra určitě nepotřebovali," říká Terium.

Německo plánuje do roku 2030 v Severním moři instalovat větrníky s úhrnným instalovaným výkonem 25 tisíc megawattů. Nejvíce jich postaví E.ON a RWE. Obě firmy koncem května upozornily berlínskou vládu, že výstavba sítí, jež propojí jejich nové větrné elektrárny v Severním moři s celostátní rozvodnou soustavou, nabrala velké zpoždění. Mohlo by tak být ohroženo zásobování elektřinou v jižním Německu, kde jsou koncentrovány kapacity klíčových firem (Siemens, Daimler, BMW, Audi).

Bude Nabucco kratší?

RWE dál za svůj klíčový byznys považuje těžbu zemního plynu a obchod s tímto palivem. Spravuje zásoby zemního plynu o objemu zhruba 40 miliard krychlových metrů a do roku 2013 je chce zvýšit na 60 miliard. Má-li tento cíl splnit, musí investovat ve spolupráci se zahraničními partnery do nových nalezišť v Norsku, severní Africe a na Blízkém východě.

Terium doufá, že se podaří postavit plynovod Nabucco - 3300 kilometrů dlouhé potrubí, jímž by se mělo přivádět palivo z oblasti Kaspického moře přes Turecko a Balkán do Rakouska a odtud distribuovat do střední a západní Evropy. Ale projekt je ohrožen. Náklady, původně stanovené na 7,9 miliardy eur, nyní podle rakouského listu Der Standard stouply na 14 miliard. Kromě toho se Turecko a Ázerbájdžán (klíčová producentská země) dohodly na výstavbě společného plynovodu TANAP, který bude Nabuccu konkurovat. Proto se rýsuje skromnější varianta Nabucca. Podle ní by začínal na bulharsko-turecké hranici, kde by se vlastně napojil na TANAP. Novému šéfovi RWE se toto řešení zamlouvá.

RWE vidí velké příležitosti i na trhu se zkapalněným plynem (LNG), kde spolupracuje s americkou Excelerate Energy. Spolu provozují devět nových plavidel umožňujících zpětné zplyňování paliva už na palubě, odkud se rovnou čerpá do vysokotlakého potrubí na souši. RWE je podle své výroční zprávy připraven investovat jak do rozšíření speciální flotily pro přepravu LNG, tak do výstavby potřebné infrastruktury na pobřeží.

RWE i další firmy v Německu budou jako náhradu za vyřazované jaderné elektrárny hledat i další zdroje energie. Dceřiná firma RWE Dea specializovaná na těžbu fosilních paliv by chtěla provádět průzkumné ropné vrty na mořském pobřeží Šlesvicka-Holštýnska.

Má to ale háček. Většinou se to týká oblasti wattového moře, jež je součástí tamního národního parku. Jde o mořský "pruh", který je pod vodou během přílivu, ale na suchu během odlivu. Podle listu Handelsblatt potrvá několik let, než RWE získá potřebná povolení. Pokud je vůbec dostane.

"RWE se po počátečním šoku způsobeném náhlým rozhodnutím spolkové vlády o odklonu od jádra vzpamatoval a pustil se do své restrukturalizace," řekl Reuters Patrick Hummel, analytik banky UBS. Koncernu dává dobré šance. Nejen proto, že se otočil čelem k obnovitelným zdrojům, ale proto, že je v Německu významným producentem lignitu a hnědého uhlí. Tato paliva zabezpečují asi čtvrtinu výroby elektřiny v SRN.

Na financování nových projektů, které umožní nahradit očekávaný výpadek v zisku způsobený odklonem od jádra, RWE potřebuje zhruba 11 miliard eur.

Část uvedené sumy chce získat prodejem vybraných aktiv, například v Egyptě. Dceřiná firma RWE Dea tam původně hodlala investovat 2,8 miliardy eur do geologického průzkumu a těžby zemního plynu v pobřežních vodách Středozemního moře (blízko delty Nilu). Podle předloňské výroční zprávy šlo o největší investici RWE do těžby ropy a zemního plynu. Ale Němci projekt v politicky nejisté zemi zastavili a hledají pro plynová pole na mořském dně kupce. Podle agentury Bloomberg o ně ale nikdo nejeví zájem. Naproti tomu se znovu rozjíždějí pozastavené projekty v Libyi, další plány v těžbě zemního plynu se chystají v Alžírsku ve spolupráci s tamní státní společností Sonatrach.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz