zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Trh s povolenkami kolabuje, politici jdou na ruku firmám

27.06.2012
Energie
Ovzduší
Trh s povolenkami kolabuje, politici jdou na ruku firmám

Velmi ambiciózní plán Evropské unie, který měl na základě vytvoření trhu emisních povolenek zpoplatnit vypouštění oxidu uhličitého (CO2), nefunguje. Evropské povolenky stojí v závislosti na skomírajícím průmyslu jen zlomek toho, co se očekávalo, a Brusel není schopen reagovat.

Původní idea systému ETS, který začal fungovat v roce 2005, byla jednoduchá. Evropská unie měla na dané alokační období vydat vždy o něco méně povolenek, než kolik bylo vypuštěných emisí. Podniky, které oxid uhličitý vypouštějí a kterých je v systému zahrnuto na 11 tisíc, by pak stály před volbou, zda kupovat stále dražší povolenky na trhu, nebo investovat do ekologičtější výroby.

K tomu jsou ovšem potřeba dostatečně drahé povolenky - alespoň okolo 15 eur, ideálně pak přes 30 eur za tunu CO2. Podle studie agentury Reuters je ale i to málo. Aby se firmám vyplatilo přejít z uhlí na čistší plyn, musela by cena povolenky přesáhnout 40 eur za tunu. "Dnes stojí jedna povolenka zhruba 6,40 eura a žádný dramatický růst ceny zatím neočekáváme," říká obchodní šéf firmy Virtuse Energy Jan Fousek.

Levných povolenek je přebytek

Hlavní příčinou tohoto stavu jsou přehnaná očekávání růstu evropského průmyslu v letech 2008 až 2020. Výsledkem je situace, kdy povolenek není na trhu nedostatek, nýbrž přebytek. Evropská unie navíc souběžně s povolenkami rozjela několik dalších projektů na snižování emisí, což systému ještě více podráží nohy. "Poslední ranou pod pás byla směrnice o úsporách, na níž se v Bruselu shodli minulý týden," říká Fousek.

A jelikož se mnoho států rozhodlo přidělovat povolenky zdarma, mohou firmy místo investic do ekologie prodávat své přebytky s tučným ziskem. Od roku 2008 tak v Evropě vydělaly přes 2,3 miliardy eur. Více než 78 procent z této sumy šlo přitom 10 největším znečišťovatelům, většinou ocelárnám a cementárnám, jako jsou Arcelor Mittal, Lafarge či Cemex.

V Česku je trend poněkud odlišný - nejvíce, zhruba 2,58 miliardy korun, na povolenkách vydělal polostátní energetický koncern ČEZ.

Řešení se zdá být nasnadě: snížit množství alokovaných povolenek na období let 2013-2020. V něm bude přebytek povolenek nejen kvůli nižší produkci, ale i proto, že Brusel umožnil firmám převést do dalšího období i povolenky z let 2008-2012. "Pokud by tak neučinil, trh by zkolaboval a dnes by byla cena povolenky na nule," vysvětluje Fousek.

Škrtat nechce nikdo

Podle organizace Sandbag musí být škrty razantní. "Abychom oživili pobídku, je potřeba odebrat povolenky nejméně ve výši emisí jednoho roku, tedy přes dvě miliardy tun," říká její hlavní analytik Damien Morris. Spolu s převedenými povolenkami z předešlého období se tak dostává až na pětinu všech povolenek pro příštích sedm let, tedy zhruba na 3,1 miliardy kusů. "To by mělo na trh zásadní dopad. Ceny by vylétly nad 20 i 30 eur za povolenku," říká Fousek. "Je ale naprosto jasné, že tolik povolenek nikdo nestáhne," dodává.

Politici tak stojí před rozhodnutím, zda sáhnout na peníze firmám, nebo popřít účel celého systému. A s hospodářskou krizí se dnes většina vlád staví za podporu domácího průmyslu. Mnozí politici tak prosazují, aby povolenky vyškrtnuté na počátku alokačního období byly opět vráceny na jeho konci.

V současné době se tak v Evropské komisi jedná o několika možných scénářích. Jedním je vůbec neškrtat a přebytky mírně upravovat v rámci celoevropských aukcí povolenek. To by však mělo podle odborníků minimální dopad a ceny by zůstaly prakticky na dnešní úrovni. Stejně tak nepomohou ani další dva scénáře, které počítají s vyškrtnutím jen 400 či 900 milionů povolenek. I když s trhem příliš nezahýbou, mají podle expertů právě tyto návrhy největší šanci na přijetí.

To již neplatí o nejambicióznějším plánu Bruselu vyškrtnout až 1,2 miliardy povolenek. "Pokud se nám radikální snížení nepodaří, pokulhávající systém zajistí jen zhruba desetinu předpokládaného snížení emisí CO2," varuje Morris. "Celé je to jako oprava dálnice D1. Stále se to upravuje, záplatuje, ale do opravdové rekonstrukce se žádnému politikovi nechtělo," dodává Fousek.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí