zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pavel Šolc: Zelená energie nemá na pokrytí více než pětiny české spotřeby, ani když zlevní

28.06.2012
Energie
Pavel Šolc: Zelená energie nemá na pokrytí více než pětiny české spotřeby, ani když zlevní

Rozhovor.

Ani když se stanou obnovitelné zdroje ekonomicky výhodnějšími, v Česku podle nového náměstka pro energetiku na MPO Pavla Šolce velkou budoucnost nemají. Česko závazek vůči EU 13,5 procenta sice překročí, ale ne o příliš. Šolc přišel na ministerstvo hlavně dokončit energetickou koncepci. Jeho hlavním cílem je zamezit plýtvání uhlím.

OTÁZKA: HN: Připravoval jste i koncepci v roce 2009. V čem se zásadně liší ta stávající? Říká se, že tehdy byl návrh, co se týče uhlí, o něco "špinavější".

Určitě je to jeden z hlavních rozdílů. Je tam výrazně nižší podíl uhlí, a to zejména v kondenzační výrobě elektřiny. Počítá se s tím, že uhlí bude přednostně pro kogenerační výrobu. Nepočítáme ani s výstavbou jakýchkoliv nových kondenzačních uhelných elektráren a předpokládá se rychlý útlum již existujících. Počítáme se dvěma, třemi elektrárnami, které přežijí.

OTÁZKA: HN: Jak vyšší účinnosti dosáhnete?

Už jsme podpořili návrh na změnu zákona, který bude penalizovat nízkoúčinnou výrobu elektřiny z uhlí. Prošlo to. Jde o dlouhodobý signál provozovatelům, že nestačí splnit emisní požadavky a že čistě kondenzační výroba nebude podporována, pokud nebude účinná. Budeme také hledat mechanismy, jak teplárenství zajistit dodávky uhlí.

OTÁZKA: HN: Vyhradit uhlí pro teplárny?

Ano, ale nepřímo. Nasměrujeme uhlí do teplárenství za podmínky, že ho teplárenství bude využívat efektivně.

OTÁZKA: HN: Zvažujete tedy zákon, který by třeba Czech Coalu nařídil, komu dodávat?

Součástí balíku budou dvě věci. Energetická a surovinová koncepce. Hovoří o tom, jak chceme hospodařit s národními surovinami. Jedna z těch částí je to, jakým způsobem novelizovat horní zákon, aby umožnil posílit vliv státu na to, co se těží, v jakém rozsahu a co se s tím děje. Chceme urychleně zajistit, aby nová povolení k těžbě mohla tyto podmínky obsahovat.

OTÁZKA: HN: Budete řešit otázku prolomení těžebních limitů?

Ne, limity řešit nebudeme, protože to je až důsledek. Chceme říci, že stát musí mít silnější kontrolu nad tím, co a v jakém rozsahu chce těžit. Chceme vyřešit nepoměr mezi spotřebou uhlí a mezi dostupností v rámci limitů tím, že omezením kondenzační výroby bude spotřeba uhlí nižší. Plánujeme také změnu klíče pro rozdělování poplatků z hornické činnosti. Aby bylo více peněz nasměrováno všem obcím dotčeným těžbou, nejen té obci, na jejímž katastru se těží. Stejně tak chceme, aby šel větší podíl z poplatků kraji, který je zodpovědný za resocializaci území - aby to území po rekultivaci začalo žít.

OTÁZKA: HN: Až 80procentní podíl jádra je podle vás rizikový. Co vámi uvažovaných 50 až 60 procent?

Tam se pak dostáváme k tomu, jaké jsou dnes možnosti. Když se podíváte na obnovitelné zdroje, tak u větru se původní představy značně redukují. Díky protestům místních obyvatel bude problém naplnit těch 500 až 700 MW z národního akčního plánu. Příliš nemůže růst ani biomasa. A u fotovoltaik odmítáme využívání zemědělské půdy. Tedy jen malé instalace na střechách a podobně. Tím dospějeme k tomu, že potenciál této země je mezi 15 a 20 procenty. A to se ani nebavíme o nákladech, ty i s poklesem cen pouze určí, jakým tempem tento celkový potenciál naplníme. Ale stále jsme na 20 procentech.

OTÁZKA: HN: A podíly ostatních zdrojů?

U uhlí je poměrně jasné, jak se těžba uhlí a dožívání zásob bude vyvíjet. Zatím nikdo neplánuje otevření úplně nových ložisek, takže se bavíme o větší či menší těžbě v severních Čechách. To z hlediska zásadního útlumu uhelné energetiky nic nemění. Bavíme se tu ale o podílu výrazně pod 20 procent konečné spotřeby.

OTÁZKA: HN: Proč nenahradit jádro s uhlím více plynem?

Ale více ho bude. Ten naroste, nyní se staví velká elektrárna Počerady, počítáme i s rozšířením mikro-kogenerací pro výrobu tepla ze zemního plynu se spoluvýrobou elektřiny. Nepochybně část uhelných teplárenských zdrojů s velmi nízkou efektivností přejde na zemní plyn. Ale velké systémové elektrárny se v plynu příliš nevyplatí. Opravdu vám tak zbývá to jádro.

OTÁZKA: HN: Jádro je riskantní i ekonomicky.

Určitě. Ale otázka zní jinak - je to riskantnější než sázet na něco jiného? Žádné jiné zdroje nejsou. Plyn nebo jádro. Plyn má problém dvojí. Pokud by došlo k přerušení dodávek, tak nám ani zásobníky nepomůžou. U jaderného paliva jsme schopni vytvořit na osm let celkem bez problémů strategickou rezervu, toho u plynu nikdy nedosáhnete. A další věc je zahraniční obchodní bilance. U jádra máme navázaný export, zato když dovezete plyn, tak prakticky nic nevyvezete.

OTÁZKA: HN: Co nové technologie?

S těmi samozřejmě počítáme, ale jde o tempo. Počítáme s podporou elektromobility a postupným vývojem v oblasti ukládání elektřiny. Jsme ale opatrní. V dopravě předpokládáme, že v bližším horizontu bude důležitější plyn a až za nějakých deset a více let větší nástup elektromobilů. Nicméně stále počítáme s poměrem do 10 procent.

OTÁZKA: HN: Jak je pro průmysl koncepce důležitá? Opravdu ovlivňuje stabilitu investičního prostředí?

Koncepce musí být důvěryhodná a takovou bude tehdy, když se jí bude stát řídit. Je to signál pro investory a zadání pro státní správu. Koncepce musí být akceptována a musí pro ní existovat široká politická podpora. Investoři chtějí vědět, že to není jenom prohlášení na papíře, ale program, podle kterého bude státní správa postupovat.

OTÁZKA: HN: Jak byste zhodnotil dosavadní průběh přípravy koncepce?

Cílem jsou tři hlavní věci - energetická bezpečnost, udržitelnost a konkurenceschopnost. Všechny tři musí být vyvážené. Oproti návrhu ministra Kocourka se snažíme akcentovat právě i to, aby byl daný scénář realizovatelný. Orientace z 80 procent na jádro je technicky odůvodnitelná, za určitých předpokladů i ekonomicky nejefektivnější, ale strategicky je to rizikové. A dnes je energetika plná nejistot.


Chceme posílit vliv státu na to, co se těží, v jakém rozsahu a také na to, co se s tím po vytěžení děje.
PAVEL ŠOLC
náměstek MPO

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí