zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Krupka - centrum hornictví rud

11.07.2012
Ekologická dovolená, cestování
Geologie
Krupka - centrum hornictví rud

Prohlídková štola Starý Martin

Prohlídková štola Starý Martin
Autor obrázku: Krusnohorci.net


Autor fotografie: Krusnohorci.net

Prohlídková štola "Starý Martin" je jedno z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru. Otvírá severozápadní část žíly Lukáš, která v historických dobách náležela mezi nejdůležitější rudní žíly celého krupského revíru. Žíla Lukáš patří k mnoha mnoha plochým rudním žílám, uloženým v rulách krupského důlního revíru. Tyto žíly byly v historických dobách předmětem intenzivní těžby cínové rudy. Žíla Lukáš však měla vyjímečný charakter.Její směrná délka je kolem 2 km a jedná se tedy o nejdelší cínovou rudní žílu v České republice a střední Evropě. Žíla Lukáš má ve většině svého průběhu větší mocnost, průměrně 15 - 20 cm. Bohaté zrudnění reprezentované kassiteritem dosahuje v některých úsecích až několik % cínu a je prakticky bez podílu nežádoucích sirníků, především arsenu. Bohatý úsek žíly Lukáš byl v nejstarších dobách těžen od jejího výchozu na den a posléze pak množstvím jam různých hloubek. V dolovém poli štoly Martin je žíla uložena 60-80 m pod povrchem terénu. Nejstarší práce spadají pravděpodobně do 14. století a na povrchu po nich zůstalo mohutné pole odvalů. Důlní díla pochopitelně zastihla a těžila též méně významné cínové žilky v nadloží žíly Lukáš. Ze 14. stol. nejsou zachovány o báňském provoze téměř žádné písemné zprávy. Teprve krupský horní řád z roku 1482 se již zmiňuje o ražbě a udržování hluboké dědičné štoly Dürrholz (místně Duršlovka), jejíž ražba byla zahájena ke konci 60. nebo začátkem 70. let 15.století.Její ústí je cca 30 m pod štolou Martin a její průběh je znám pouze částečně z mapy J. Zechela z roku 1704. Větší část lze pouze rekonstruovat dle indicií v mapě a písemném materiálu. Jednalo se o dvě štoly o rozdílu úrovní cca 90 m. Prostoru dolů pod Komáří vížkou dosáhla dědičná štola až v polovině 16. století a její celková délka byla cca 1,5 km. V historických dobách byla několikráte zmáhána, naposledy v roce 1704, ale zmáhání se nepodařilo. V současné době je dědičná štola nepřístupná, ale její spodní úsek odvádí většinu důlních vod z celého prostoru štoly Martin. Prakticky do konce 18. století probíhala těžba žíly Lukáš četnými jámami s velmi malým plošným rozfáráním. V roce 1864 koupily krupské doly bánští Schiller a Lewald, kteří se pokusili o modernější a komplexnější otvírku hlavních rudních žil, mezi nimi též žíly Lukáš. Bylo započato s ražbou štoly Martin. Samotní podnikatelé konstatují ve svých pracech, že v roce 1868 je "štola Martin dlouhá již 120 láter (cca 227 m) a je jen několik málo láter pod žilou a s jistotou se očekává její naražení". Po naražení žíly byla po žíle vyražena hlavní sledná chodba a z ní pak byly raženy dovrchní chodbice po úklonu žíly a další patrové sledné a měrné chodby. Takto vytvořené bloky byly pak těženy a vydobyté prostory založeny hlušinovým materiálem.Zajímavé bylo zjištění, že na žíle Lukáš yly vedle starých porubů, kde byla použitá prastará dobývací metoda "sázení ohněm", otvírány a následně dobývány dosti bohaté partie žíly, starými havíři nedotčené. Ti raději vyřizovali slabší žíly blíže povrchu a větším hloubkám se zpravidla vyhýbali. Po tomto zjištění se těžba cínových rud v 70. letech 19. století soustředila na dobývání bohatých partií žíly Lukáš ze štoly Martin. Z bezpečnostních důvodů již v této době a dále pak několikráte později nařizoval báňský úřad nutnost zřízení druhého vchodu do dolového pole. Toto bylo neúspěšně zkoušeno několikráte od doby podnikatelů Schillera a Lewalda a až do konce prací zmáhání jam König David nebo Lukáš.

ZDROJ:Krusnohorci.net

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí