Čtvrtek, 28. března 2024

Investiční rizika výstavby nových bloků

Výstavba jaderných elektráren má svá rizika a bylo by chybou je podceňovat. Jenom jejich úspěšné zvládnutí je předpokladem úspěchu.

Investiční rizika výstavby nových bloků

Hlavní rizika, která jsou spojena s výstavbou jaderných elektráren u nás, se nacházejí v politické oblasti. Naši dva sousedé, Rakousko a Německo, se rozhodli jít cestou zákazu jaderné energetiky, přičemž politická a ekonomická váha Německa je velmi silná. Vzhledem k velmi vyhraněným postojům tamních aktivistických organizací panují obavy z tlaku Německa na útlum jaderné energetiky v Česku.

Jistou protiváhou je poměrně pozitivní postoj české veřejnosti vůči JE, nicméně je třeba připustit, že jadernou energetiku nemůže ČR rozvíjet sama. Pokud by se Evropa jako celek rozhodla pro její zákaz, musela by se podřídit. S ohledem na silné zastoupení jádra, např. v energetice Francie, je však taková varianta málo pravděpodobná.

Často zmiňovaná ekonomická rizika

Stavba jaderné elektrárny představuje velkou investici. V případě dostavby dvou temelínských bloků se počítá s částkou zhruba 250 miliard korun. Přesná cena závisí mimo jiné na typu reaktorů, u bloků EPR se značně větším výkonem tedy pravděpodobně půjde o částku vyšší.

Než začneme uvažovat, zda si firma ČEZ nebo Česká republika mohou takovou investici dovolit, je dobré si uvědomit dvě věci. Roční zisk ČEZu dosahuje zhruba 50 miliard korun a přímé roční dotace do výkupní ceny obnovitelných zdrojů (hlavně fotovoltaiky) překračují 30 miliard korun. S ohledem na dvacetiletý závazek státu nás stávající obnovitelné zdroje přijdou na více než 600 miliard korun

Nové bloky Temelína přitom budou dodávat mnohonásobně více elektřiny, než dotacemi podporované OZE, a jejich životnost by měla dosahovat šedesáti let. Pokud bude mít investor zaručeno, že z politických důvodů nebude muset elektrárnu předčasně zavřít, jako se tomu stalo třeba v Rakousku nebo Německu, nebude mít s největší pravděpodobností se zajištěním financí problém.

Vlivy klesající ceny silové elektřiny

Spotřebitelská cena je převážně složena ze tří částí: z ceny silové elektřiny, z ceny dotací na obnovitelné zdroje a z ceny za přenos elektřiny a zajištění provozu sítě.

V posledních letech s růstem podílu přímo dotovaných zdrojů (hlavně fotovoltaických elektráren) intenzivně roste druhá a s růstem podílu silně fluktuujících zdrojů (fotovoltaiky a větru) roste i třetí jmenovaná složka ceny.

Cena silové elektřiny se pak odvíjí od současné ceny nejlevnějších nedotovaných zdrojů. A to tak, že poptávku elektřiny nejdříve pokrývají dotované zdroje s povinným výkupem. U nich cena na burze nerozhoduje, protože mají zaručenou cenu. Zbývající část je pokrývána zdroji s nejnižší cenou.

S minimálními provozními náklady jsou tak ve výhodě jaderné elektrárny, po nich nastupují nejlevnější uhelné zdroje a teprve za nimi následují zdroje plynové. Cena na burze je dána nejdražším zdrojem, který najde uplatnění.

Cena silová elektřiny v našem regionu je dominantně ovlivněna situací v Německu, charakteristickou zvyšujícím se objemem přímých dotací a objemem dodávek z dotovaných zdrojů.

Velký podíl vlivu na snižování cen energií mají také zaplacené jaderné elektrárny a uhelné elektrárny využívající místní zdroje uhlí.

Jmenovanými vlivy snižovaná cena silové elektřiny způsobuje, že se přestávají vyplácet investice do libovolného nedotovaného zdroje. O dotace tak v Německu žádají i investoři do plynových a nových uhelných zdrojů. Jsou totiž nutné jako zálohy větrných a slunečních elektráren, ale tím, že se moc často nedostanou na burze elektřiny k lizu, se investice do nich nevyplatí.

Rostoucí míra přímých dotací i těch do provozu sítě, spojených s obnovitelnými zdroji, pak neúměrně zvyšuje cenu elektřiny pro koncového zákazníka. Při investici do tak velkého projektu, jako je jaderná elektrárna, však na to nemůže investor spoléhat. I to je důvodem proč investoři preferují investice do přímo dotovaných zdrojů se zaručeným výkupem a cenou.

Riziko s nejmodernější technologie

Jistým rizikem také je, že typy reaktorů, které jsou přihlášeny do tendru, nejsou zatím v provozu. U všech tří typů se několik reaktorů ve světě staví a jejich spuštění by mělo proběhnout v několika málo následujících letech.

Je tak možné, že v době rozhodování se budou dokončovat a spouštět, ale zkušenosti s jejich provozem v té době ještě nebudou. Na druhé straně všechny tři firmy postavily řadu jaderných elektráren a ve světě běží řada reaktorů, na základě kterých byly nové typy vyvinuty.

V každém případě bude třeba velice pečlivě pohlídat smlouvy tak, aby se zabránilo nepřiměřenému nárůstu ceny během výstavby. Na druhé straně ve všech případech budou jako subdodavatelé zapojeny české firmy, takže průběh výstavby a výsledek bude záviset také na nich.

Závěr

Rozvoj jaderné energetiky a v současnosti připravovaná výstavba nových bloků JE Temelín má svá výše uvedená rizika, jejichž existenci je nesmírně důležité si uvědomovat po celou dobu příprav a výstavby. Úspěšné dokončení nových bloků je totiž podmíněno jejich překonáním.

Odměna se pak dostaví v podobě pozitivních dopadů jak na stabilitu elektrické sítě u nás a u našich sousedů, tak na ekologickou, ekonomickou a sociální situaci tohoto regionu.


AUTOR: Vladimír Wagner
vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky AV ČR a člen NEK II

Stanovisko MPO: Investice do jádra

Ve světě je nyní ve výstavbě více než 10 jaderných bloků a připravuje se výstavba dalších 40. Systém financování výstavby je různý. Rizika jsou především v prodlužování doby výstavby, která může být vyvolána buď změnami detailů projektu, nebo postupným zpřísňováním legislativních požadavků v průběhu výstavby. Obojí ve svém důsledku vede ke zvýšení ceny.

Připravované jaderné bloky mají požadovánu životnost 60 let a na toto období se také kalkuluje návratnost investice. Výroba elektřiny v jaderné elektrárně ve srovnání s jinými zdroji má nejnižší provozní náklady. Jedna elektrárna sice nemůže ovlivnit evropské ceny elektřiny v rámci otevřeného trhu, ale má značné pozitivní hospodářské důsledky pro domácí podniky a pro státní rozpočet.

V rámci České republiky je realizace výstavby v lokalitě Temelína ekonomicky, logisticky, technicky a také z hlediska dopadů na životní prostředí nejvýhodnější, protože zde využije již existující volné stavební pozemky a infrastrukturu. Důležitým faktorem také je, že původní projekt Jaderné elektrárny Temelín se čtyřmi bloky počítal. Kompletace Jaderné elektrárny Temelín přinese pracovní příležitosti českým zaměstnancům, obchodní příležitosti tuzemským dodavatelům a investice do rozvoje regionu. Umožní rovněž udržet v ČR vysokou lidskou kvalifikaci v příslušných high-tech oborech.

Jaderné elektrárny mají pozitivní vliv na životní prostředí, protože oproti uhelným či plynovým neemitují CO2, další skleníkové plyny, prach a jiné škodlivé emise. Nepřispívají tak ke globálnímu oteplování planety, ani neznečišťují ovzduší.

K nejdůležitějším výhodám jaderné energetiky patří:
- nízké výrobní náklady,
- spolehlivost dodávek elektřiny,
- bezpečnost provozu moderních bloků jaderných elektráren.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů