zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Břidlice mění strukturu energetického trhu

30.07.2012
Energie
Geologie
Břidlice mění strukturu energetického trhu

Břidlicový plyn je současným velkým tématem nejen pro plynárenství, ale i pro celosvětovou energetiku. Podstatně rozšířil dodávky zdrojů energie ve světě.

Největší výhodou tohoto zdroje je to, že je ho nesrovnatelně více než klasického zemního plynu. Díky výrazné těžbě plynu z břidlic v USA a jejich zvyšující se soběstačnosti se snižuje cena plynu na spotových trzích. Náklady na těžbu v Evropě ovšem zřejmě budou vyšší než u plynu konvenčního. Případná těžba v ČR by mohla snížit naši závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska v jednotkách procent.

Ve Spojených státech se těží břidlicový plyn 15 až 20 let. V roce 2000 tvořil v USA břidlicový plyn jen 1 % celkové těžby, před dvěma lety to bylo už 17 %. Za poslední roky USA zjistily, že mají tolik plynu, jako dvě Saudské Arábie ropy. Už v roce 2009 v těžbě překonaly do té doby největšího producenta Rusko a přeměnily se z významného dovozce v plně soběstačného producenta a dokonce vývozce plynu. Ročně se zde vytěží 137 mld. m3 břidlicového plynu, který pokrývá asi 30 % spotřeby zemního plynu.

VELKÉ ZÁSOBY PLYNU

Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) World Energy Outlook 2011 by celkové dosažitelné zásoby zemního plynu mohly stačit na více než 250 let, tedy nejméně pro 4 až 5 dalších generací. Nekonvenční zdroje plynu, tedy břidlicový plyn, plyn z pískovců a metan vázaný na černouhelné sloje, jsou nejméně stejně velké jako konvenční zdroje.

Největší zásoby břidlicového plynu jsou v Číně (36,1 bil. m3), USA (24,4 bil. m3) a Argentině (21,9 bil. m3). Dále pak v Austrálii, JAR, oblasti severní Afriky a východní Evropy, ve Velké Británii i Francii. Americká federální agentura Energy Information Administration spočítala, že celosvětové zásoby zemního plynu by se díky břidlicovému plynu navýšily o více než 40 %.

Nejvíce zásob břidlicového plynu v Evropě má Polsko. To ročně spotřebuje kolem 14 mld. m3 plynu, ale jen 4,2 mld. m3 je z vlastních zdrojů, zbytek dováží z Ruska. Velikou naději tedy Polsko vidí jak v budovaném terminálu na zkapalněný plyn, tak v těžbě břidlicového plynu. Těžba by měla být zahájena již v roce 2014 a podle prvních odhadů amerického Úřadu pro energetické informace by mohly být zásoby v Polsku ve výši 5,29 bil. m3. V současné době se ukazuje, že těžitelné zásoby budou nižší, přesto má ale Polsko největší zásoby v celé Evropě a je i nejdále co se týče průzkumných vrtů.

Podle odhadů, které v březnu zveřejnila Energetická informační agentura, by mohlo ve východní Evropě být až 7,1 bil. m3 břidlicového plynu, z toho 5,2 bil. v Polsku. Podle studie renomované instituce CERA by Evropa mohla za 10 až 15 let těžit dokonce až 60 až 200 mld. m3 zemního plynu z nekonvenčních zdrojů. "Značnou roli hraje snaha odpoutat se od závislosti na omezeném počtu dodavatelů. To platí například v Polsku, které má tradiční problém se závislostí na dodávkách z Ruska, a proto je pro něj významné, že by mohla existovat možnost využívat vlastní zdroj plynu," říká Filip Černoch z Energetické sekce Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity.

"Aniž by se v Evropě vytěžila jediná molekula břidlicového plynu, jeho těžba v USA ovlivnila již nyní strukturu plynárenského trhu a snížila ceny zemního plynu pod úroveň dlouhodobých smluvních cen. Uvolnily se velké objemy zkapalněného zemního plynu, které se z USA do Evropy přesměrovaly," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

"Zemní plyn z nekonvečních zdrojů příliš nezapadá do plánů pro budoucnost evropské energetiky. Pokud by se rozšířila těžba nekonvenčních zdrojů, státy by neměly vůli investovat další prostředky do obnovitelných zdrojů. Měly by totiž přístup ke zdrojům zemního plynu, které by byly cenově konkurenceschopné a zároveň do značné míry spolehlivější," dodává Filip Černoch.

NEKONVENČNÍ PLYN I V ČESKU

V Evropě se odhaduje, že jsou zásoby břidlicového plynu nejméně ve 32 zemích, včetně Česka. Ministerstvo životního prostředí si už v loňském roce nechalo zpracovat studii od expertů z České geologické služby. Jedná se o oblast mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem, dále pak Trutnovsko vč. Broumovského výběžku a dále moravské lokality, kde se dnes již těží plyn a ropa. Tedy např. kolem Hodonína, Břeclavi a pásmo kolem Karpat. Posledním průzkumným územím by mohla být oblast mezi Berounem a jihozápadním okrajem Prahy.

"Česká ložiska plynu stojí za ověření. Energetická koncepce se odkazuje na maximální dovozní nezávislost a tento plyn by mohl v budoucnu snížit naši závislost na Rusku. Pokud by se u nás možnost získávání břidlicového plynu ověřila, je naděje, že bychom mohli získat 5 až 10 % roční spotřeby z tohoto zemního plynu," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie (ČPU). Například u uhlí, kdy se neustále uvažuje o prolomení limitů, je zátěž proti těžbě břidlicového plynu dvanáctkrát větší.

"Porovnávat těžbu břidlicového plynu s těžbou uhlí vůbec nejde. Je to jeden z nejčistějších způsobů dobývání nerostných surovin, který se v praxi neliší od klasické těžby ropy a plynu," říká Stanislav Benada, expert v oborech ložiskové geologie, vrtného a seizmického průzkumu a těžby plynu a ropy. Při dodržování technologické disciplíny lze očekávat únosné dopady těžby na kvalitu životního prostředí, to uvádí i Česká geologická služba ve své studii Nekonvenční zemní plyn z břidlic, kterou zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí. "K dopadům na životní prostředí došlo opravdu v mizivém procentu případů a vesměs to byly události, které se dějí i při konvenční těžbě plynu i ropy. Nebezpečnost používaných chemikálií je přeceňována. Ve 40 tis. vrtech, které fungují v USA, nebyl nikdy a nikde potvrzen jejich únik do podzemních vod. Plyn z břidlic je zcela jistě zdroj, který stojí za úvahu a vyzkoušení," dodává Stanislav Benada.

TĚŽBA BŘIDLICOVÉHO PLYNU

Břidlicový plyn je jedním z několika druhů nekonvenčních zdrojů přírodního plynu. Je to metan uložený v pravěkých vrstvách břidlic a pískovců. Získává se pomocí vrtů do hloubky několika kilometrů a k otevření cesty plynu z břidlic se využívá např. tzv. hydraulické štěpení. Je to stejný plyn, který se těží i z konvenčních ložisek, pouze nevytvořil akumulace. Jímaný metan se pak čistí, suší a využívá stejně jako konvenční zemní plyn.

Štěpící kapalinu tvoří 99,5 % voda a písek. Zbylé 0,5 % tvoří různé chemikálie, které zajistí především hladké vtlačení zrn písku do vytvořených mikropuklin. Štěpící kapalina nezůstává v zemi, po štěpení je vypláchnuta zpět.

Proces těžby by neměl ovlivnit kvalitu podzemní pitné vody. Zdroje pitné vody jsou v hloubkách do 300 m pod povrchem země, zatímco štěpící proces probíhá v hloubkách 2 až 4,5 km pod povrchem. Po odvrtání je vrt zapažen soustavou ocelových trubek a prostor mezi okrajem vrtu a trubkami je vyplněn cementem. Při hloubce vrtu 3 km se do vrtu vejde 200 až 300 m3 vody a pro štěpení jednoho intervalu cca 20 m mocného se používá několik set m3 štěpící kapaliny. Samotný vrt na povrchu nezabere plochu větší než 100 x 100 m. Technologie hydraulického štěpení (frakování) je známa již nejméně 60 let, nejedná se tedy o žádnou novinku.

DRAŽŠÍ NEŽ KONVENČNÍ PLYN

Těžba břidlicového plynu je ale zatím v Evropě nákladnější než u konvenčního plynu. Důvodem je nutnost vrtat do větší hloubky, nižší životnost těžebních sond (4 až 6 let) nebo potřeba nákladného hydraulického štěpení. Musí se nejprve zjistit, jak se americká geologie podobá té evropské a do jakých hloubek se v Evropě bude muset vrtat. To vše určuje výslednou cenu plynu, a tedy i jeho konkurenceschopnost. "Na evropském trhu působí jen několik málo společností, které mají potřebné technologie pro štěpení, a tak by těžba v Evropě nemusela být v současné době rentabilní," dodává Stanislav Benada.

"Hlavní výhodou břidlicového plynu je, že plyn není vázán na plošně malá ložiska, ale zdrojové horniny (břidlice), které sedimentovaly na relativně velkých územích. To znamená, že jde o velké objemy horniny, a i když obsah plynu v nich je nízký, celkově mohou představovat významné zdroje plynu. Nicméně náklady na těžbu jsou zatím opravdu mnohem vyšší," říká energetický analytik a jednatel společnosti ENA Jiří Gavor.

"Na počátku je těžba vysoká, ale už po prvním roce klesne až o 70 %. Z toho v praxi vyplývá, že vrt se musí v prvních letech zaplatit," říká Stanislav Benada.

Česká legislativa údajně zatím není připravena na technicky náročné průzkumy a tak ministr životního prostředí připravuje, že zablokuje na 1 až 2 roky žádosti těžařů, kteří chtějí zkoumat naše potenciální naleziště břidlicového plynu. "Stát by neměl vyhlašovat moratorium a měl by průzkum ložisek plynu podpořit, zadarmo by se tak mohl dozvědět, zda vůbec nějaká naleziště pod zemí máme. Cestou je jednoznačné stanovení přísných podmínek, za nichž se případné zásoby břidlicového plynu budou ověřovat," dodává Oldřich Petržilka.

Podle informací ČPU

Zdroj: Logistika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí