Vyhovuje regulace trhu s vodou? Je třeba domluvit se v Bruselu

Leč už k tomu u nás byla na národní úrovni zahájena jednání u kulatého stolu. Může se hrát i o to, za jakých podmínek budou od roku 2014 podporovány některé vodárenské projekty.

Když koncem května na pražské konferenci VODA FÓRUM 2012 zazněla informace, že Generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio) podmiňuje získání evropských dotací pro české vodárenství v příštím programovém období EU 2014-2020 tím, že ČR ustanoví nezávislého regulátora cen vody pro náš vodohospodářský trh, následovalo už na konferenci i v jejích kuloárech nemálo emotivních reakcí.

OFICIÁLNÍ POŽADAVEK EVROPSKÉ KOMISE NEZAZNĚL, ALE O PŘÁNÍ BRUSELU SE V ČESKU VÍ UŽ DÁVNO

>>Objektivně je nutno uvést, že Evropská komise v žádném oficiálním stanovisku či vyjádření takový požadavek nevyslovila,>Takové vyjádření by bylo také neodůvodněné, protože příslušný právní předpis takovýto požadavek nestanovuje, je vyžadováno pouze, aby byl určen jeden nebo několik národních regulačních orgánů, které budou odpovídat za provádění regulačních úkolů. Může se tedy jednat o stávající orgán či ministerstvo odpovědné za daný sektor, což je také přístup použitý řadou členských států. Obecná ustálená praxe v rámci celé EU neexistuje. V ČR je hlavním regulačním orgánem Ministerstvo zemědělství, další působnosti vykonává Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví (částečně pak i Ministerstvo obrany). Ze strany EK bylo před několika léty v rámci jedné hodnoticí zprávy vzneseno doporučení, aby vláda ČR zvážila zavedení změn právního rámce potřebných pro zřízení jediného regulátora,>Evropská komise (EK) se skutečně na jednání, které se loni 29. června v Bruselu týkalo provozovatelských vztahů projektů spolufinancovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), vyjádřila, že bez ustanovení nezávislé regulační instituce pro vodohospodářský trh v ČR nebude možné v programovém období 2014-2020 podporovat projekty zaměřené na oblast vodohospodářské infrastruktury. Tento postoj EK však není úplně nový, EK již od roku 2004 upozorňuje na stav regulace vodohospodářského trhu v ČR. Jako dočasné řešení této kritiky byly v roce 2007 schváleny podmínky Přílohy č. 7 Programového dokumentu OPŽP, které umožnily schválení OPŽP jako celku. V dalším programovém období se však Evropská komise již k takto provizornímu řešení nechce uchýlit.

MŽP nemá hlavní kompetence v otázkách regulace vodohospodářského trhu v Česku. Cenovým regulátorem je Ministerstvo financí a věcná regulace náleží do kompetence Ministerstva zemědělství. MŽP však již od roku 2010 průběžně upozorňuje na signály Evropské komise, které směřují k požadavku nezávislé regulační instituce u nás (viz rozhovor s Tomášem Chalupou i na toto téma na str. 20-21 - pozn. redakce). Také proto se MŽP chopilo iniciativy a stalo se mediátorem jednání kulatého stolu k otázkám nezávislého regulátora vodohospodářského oboru v ČR. >>Cílem těchto jednání je najít konsenzus mezi vnímáním českých orgánů zodpovědných za regulaci na straně jedné a EK na straně druhé,>regulace v oblasti vodárenství je dostatečná a plně vyhovující podmínkám a stavu v rámci oboru vodovodů a kanalizacíDG Regio není plně seznámeno se stavem a vývojem regulace vodárenství v ČRDohoda o vodě>Nový regulační rámec by nepochybně zvýšil transparentnost a větší efektivitu trhu s vodou,>Kdyby se to k tomuto termínu České republice nepodařilo, útvary Evropské komise by pro financování vodohospodářských projektů pokračovaly v uplatňování zásad Dohody mezi ČR a EK na podmínkách přijatelnosti vodohospodářských p rojektů,>Náš resort sice vykonává pouze působnost v oblasti cenové regulace. Ale podle našeho názoru by zřizování nezávislého regulačního orgánu bylo v rozporu s programem rozpočtové odpovědnosti a znamenalo by další rozšiřování státní správy. Jen ve Velké Británii, která bývá často v této souvislosti zmiňována, regulační orgán o 40 odborných pracovnících (OFWAT) reguluje 30 vodárenských společností, na což spotřebuje rozpočet ve výši 17 mil. liber ročně, tedy zhruba 21 mil. eur či 500 mil. Kč (další částky jsou vynakládány na poradenské a konzultační činnosti). V České republice je v současné době 2200 provozovatelů a přes 5 tisíc vlastníků vodohospodářské infrastruktury. Je tedy zřejmé, jaké nároky rozpočtových prostředků by byly vyvolány...

Na otázku, zda Ministerstvu financí vyhovují jeho dosavadní možnosti, jak ovlivňovat stanovování cen vody, Jakub Haas odpověděl: >>MF plní svou působnost svěřenou mu zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, v regulačním rámci stanoveném zákonem o cenách. Ten přesně definuje formy, v jakých mohou státní orgány uplatňovat státní zásahy do oblasti cen. Je regulace formou úředně stanovených cen (maximální, minimální nebo pevné) nebo formou věcného usměrňování cen. Vládě pak zákon vyhrazuje ještě třetí formu cenové regulace v podobě cenového moratoria. Věcné usměrňování cen je vhodné právě v případech kdy existuje řada prodávajících (poskytovatelů služeb) na řadě lokálních trhů, kdy není vhodné a ani možné stanovit jednu maximální cenu. Stanovená pravidla věcného usměrňování zamezují zahrnování ekonomicky neoprávněných nákladů a nepřiměřeného zisku do cen, na druhé straně vytvářejí prosto pro vyjednávání o cenách vody s městy a obcemi jako politic kými reprezentanty občanů - konečných spotřebitelů. Bylo by krátkozraké tvrdit, že není zapotřebí legislativních změn, letos se například připravuje novela zákona o vodovodech a kanalizacích, která bude řešit řadu změn, jež se dotknou i regulace tohoto odvětví.

Žádné vyjádření Evropské komise k uplatňovaným pravidlům cenové regulace jsme neobdrželi,>Stanovená regulační pravidla jsou velmi konformní a naopak v případě čerpání prostředků z evropských fondů podle podmínek OPŽP bylo vstřícně umožněno, aby i propočty cen podle tzv. finančního modelu odpovídaly pravidlům cenové regulace.

Jde o definici zakotvenou v zákoně o cenách při jeho poslední novele, což dává vodárenským subjektům univerzální a transparentní návod postupu. Úprava sleduje především možnost vytváření příslušných zdrojů na reprodukci infrastrukturního i provozního majetku využívaného pro zajištění dodávek a odvádění vody, která byla většinou dlouhodobě podceňována a výhledově by se mohla stát limitujícím faktorem pro dodržování bezpečnosti a kvality dodávané vody,>Regulační pravidla musí být natolik univerzální, aby postihla tuto širokou paletu modelů a smluvních vztahů. Cenový výměr MF 01/2012 zavádí zcela univerzální regulační pravidlo, jehož jasným cílem je na jedné straně ochrana spotřebitelů a na straně druhé srozumitelnost platné legislativy při respektování rozmanitostí provozovatelů i vlastníků vodohospodářského majetku. Definovaný způsob regulace zisku zavádí regulaci zisku bez ohledu na to, zda službu provozuje sám vlastník nebo provozuje-li ji v rámci oddílného modelu soukromý či veřejný provozovatel. Tato skutečnost je z pohledu spotřebitele podstatná. Způsob regulace zisku nastavený Ministerstvem financí ČR respektuje i potřeby malých obcí, kdy nastávají také případy, že provozování vodohospodářské infrastruktury je nezajímavé pro kapitálově silné subjekty,>Státem stanovená pravidla tak určují horní nepřekročitelné limity, které jsou soutěží dále optimalizovány,>Je nutné zdůraznit, že dotační politika v této oblasti je nyní úzce spjatá s finančními prostředky dostupnými především z evropských fondů. Dotace poskytované pouze na národní úrovni by byly nesrovnatelně nižší,>I proto náš resort bere vzkazy z Bruselu jako výzvu k jednání s orgány Evropské komise, která by mohla být podnětem pro zlepšení regulačního rámce v České republice>MŽP samozřejmě není v pozici, kdy by mohlo hodnotit činnost ostatních dotčených orgánů, protože převážná většina regulačního rámce pro vodohospodářský trh není v jeho kompetenci. MŽP však předpokládá, že jednání v této otázce, která jsou vedena v rámci tzv. kulatého stolu k otázkám nezávislého regulátora vodohospodářského sektoru (MŽP podle neoficiálních informací uvažuje o tom, že regulátorem by byl Energhetický regulační úřad), budou přínosná pro český vodohospodářský trh.

kvaziregulátoraVe světle tohoto faktu je o to výraznější potřeba jednání s EK, na nichž by bylo dosaženo konsenzu, a v dalším programovém období by pak nebyla nutná regulace vztahů ve vodohospodářském sektoru u podporovaných projektů nad rámec obvyklý v České republice,>chodil kolem jen po špičkáchpřiživit>po chuti>skládají účty>spočítatpřiměřený zisknezávislého regulátora