Palmový olej vynáší zisky lidem a ztráty životnímu prostředí

I když jste nikdy nenavštívili Malajsii nebo Indonésii, je pravděpodobné, že jste se dostali do kontaktu s těmito zeměmi prostřednictvím čokoládové tyčinky, kterou jste právě snědli, anebo mýdla, jímž jste si umyli ruce. Více než 87 procent palmového oleje, běžné složky tisíců položek spotřebního zboží, bylo vyprodukováno v loňském roce v těchto dvou zemích, napsal zpravodajský server CNN.

Palmový olej zůstává tuhý při pokojové teplotě, což z něj činí všestrannou komoditu používanou při vaření či v takových potravinách, jako je zmrzlina nebo sušenky, ale také v biopalivech, agrochemických látkách, mýdlech, pracích prášcích i kosmetice. Výsledkem je, že poptávka po palmovém oleji od 70. let minulého století neustále roste, což z něj činí vysoce ceněný a výnosný produkt.

Zatímco palmový olej je bonanzou pro jeho pěstitele, producenty a vývozce, ochránci přírody průmysl palmového oleje považují za prokletí pro životní prostředí v Malajsii a Indonésii. Produkce palmového oleje ohrožuje tropické pralesy a přirozené prostředí pro volně žijící zvířata, varují skupiny na ochranu přírody včetně Greenpeace.

Více než deset procent veškerého odlesnění v Malajsii a Indonésii za posledních 20 let padá na vrub snaze udělat prostor pro plantáže palem, uvedla zpráva Svazu znepokojených vědců (UCS). Indonésie podle ní každoročně přijde o 300.000 hektarů původního porostu kvůli klučení pro palmy.

Jedním z hlavních následků odlesňování je dopad na klimatické změny. Podle zprávy UCS produkce palmového oleje způsobuje disproporčně vyšší emise globálních oteplujících emisí než stejná plocha přirozeně zarostlé půdy. Svaz odhaduje, že vypěstování a rafinování každé tuny surového palmového oleje vyprodukuje ekvivalent 860 kilogramů oxidu uhličitého.

Každý hektar určený na produkci palmového oleje produkuje během 25 let 3750 až 5400 tun oxidu uhličitého, řekl Wirendro Sumargo, bojovník za ochranu lesů ze skupiny Greenpeace Indonesia.

Olejové palmy také mají méně biomasy než přirozené lesy, které nahrazují, což znamená, že tyto stromy podle UCS ukládají mnohem méně oxidu uhličitého z ovzduší. A jakmile palma ukončí svůj produktivní životní cyklus, při její likvidaci se oxid uhličitý opět vrací do atmosféry.

Během posledních pěti let spustila Greenpeace kampaně proti velkým společnostem včetně firem Unilever a Nestle poté, co zjistila, že jejich produkty, jako jsou například čokoládové tyčinky Kit Kat, obsahovaly palmový olej od indonéského producenta podílejícího se na nešetrném odlesňování. Kácení velkých ploch tropického pralesa pro vysázení palem vyhání velká zvířata, jako jsou tygři, sloni či orangutani, na malé a izolované prostory jejich přirozeného prostředí.

Kampaně zvýšily povědomí veřejnosti o tomto problému a přinutily Unilever a Nestle pozastavit kontrakty, dokud jejich dodavatel nezlepší své praktiky vůči životnímu prostředí. Ale stále ještě zbývá udělat hodně práce, aby průmysl palmového oleje zapadl do udržitelného rámce, tvrdí ochránci přírody.

Jiní ovšem argumentují tím, že průmysl palmového oleje podstatně zmírnil bídu na indonéském venkově, kde více než deset procent obyvatel žije pod hranicí chudoby. Toto průmyslové odvětví přispívá k indonéskému hrubému domácímu produktu zhruba 4,5 procenta.