Divoká příroda ve zdevastované krajině

Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. a Národní zemědělské muzeum Praha zvou na výstavu odborných textů a fotografií z výzkumného projektu SP/2d1/141/07 Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice a objektů Dagmar Šubrtové.

Bez rekultivace to vypadá takhle..., Pokud nechceme rekultivací dosáhnout konkrétní ekonomický cíl, je to vyhazování peněz, Rekultivovat má smysl kvůli ekonomice nebo rekreaci, nikoli pro ekologii, Většina rekultivací je v současné době příliš drahá a přírodě škodí, Těžba nevadí zdaleka tolik jako špatná rekultivace, ... k takovým a jiným závěrům může návštěvník dojít po zhlédnutí výstavy Divoká příroda ve zdevastované krajině, která je uspořádaná z výsledků výzkumného projektu SP/2d1/141/07 Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice.

Výzkumný projekt SP/2d1/141/07 "Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice" byl zaměřen na tzv. nepřírodní biotopy, tj. na území významně narušená lidskou činností, především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami, ukládáním odpadů, deponiemi vedlejších produktů energetického průmyslu, aj. Na realizaci projektu v období 09/2007 - 12/2011 poskytlo MŽP ČR v souladu s ustanoveními zákona č. 130/2002 Sb. účelové finanční prostředky v rámci Resortního programu výzkumu na léta 2007 - 2013. Příjemcem dotace byl Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. (Kateřinská 26, 120 00 Praha 2), spolupříjemci byli Geologický ústav AV ČR, v. v. i. (Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Suchdol) a Česká zemědělská univerzita v Praze (Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol).

Tento výzkumný projekt navazuje na výsledky a částečně také na metodiku projektu VaV 640/10/03 "Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním", při jehož realizaci v období 11/2003 - 12/2005 se Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. ve spolupráci s externími experty zaměřil na části krajiny Kladenska narušené těžbou černého uhlí. Hlavním cílem přitom bylo: "V souvislosti s ukončením těžby černého uhlí na Kladensku vymezit rozsah nutných opatření k zajištění obnovy ekologických a estetických funkcí krajiny v částech Kladenska narušených těžbou černého uhlí." Z výsledků terénních průzkumů a z hlavního výstupu projektu za rok 2004, kterým byla "Analytická studie stavu krajiny Kladenska v částech narušených těžbou černého uhlí" vycházel hlavní výstup projektu za rok 2005 "Strategie obnovy ekologických a estetických funkcí krajiny Kladenska v jejích částech narušených těžbou černého uhlí". Uvedené výstupy jsou zájemcům k dispozici na MŽP ČR a v Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s.

Pro nový výzkum nepřírodních biotopů bylo vybráno 84 lokalit podle příbuzných geologických parametrů a způsobu vzniku (kamenolomy = 1. skupina; odvaly/haldy po těžbě černého uhlí = 2. skupina; výsypky po těžbě hnědého uhlí = 3. skupina; lokality po těžbě rud = 4. skupina; pískovny = 5. skupina; ložiska kaolinu a cihlářských hlín = 6. skupina; rašeliniště a slatiniště = 7. skupina; odkaliště a úložiště vedlejších produktů energetického průmyslu = 8. skupina). Na těchto lokalitách byly podle předem stanovených metodik prováděny biologické a ekologické průzkumy hub (Macromycetes), cévnatých rostlin (Tracheophyta), pavoukovců (Arachnida) s orientací na řád pancířníci (Oribatida), hmyzu (Insecta) se zaměřením na vybrané řády brouci (Coleoptera), konkrétně střevlíkovití (Carabidae), blanokřídlí (Hymenoptera) a denní motýli (Lepidoptera: Rhopalocera), dále druhů měkkýšů (Mollusca), obojživelníků (Amphibia), plazů (Reptilia), ptáků (Aves) a savců (Mammalia).

Výsledky průzkumů umožňují objektivně posoudit hodnotu lokalit pro ochranu životního prostředí, zejména pro ochranu přírody, biotopů a biodiverzity, i jejich význam pro ekologickou stabilitu krajiny, funkce ekosystémů a krajinný ráz. Staly se podkladem pro zpracování metodiky s návrhy nových ekologicky i ekonomicky efektivních a environmentálně šetrných postupů a způsobů rekultivací a managementu nepřírodních biotopů v České republice, jejímž posláním je zvýšit environmentální efektivitu rekultivačních aktivit při současném výrazném snížení nákladů nutných k jejich realizaci.

Projekt a jeho výsledky jsou přínosné nejen pro MŽP ČR, MPO ČR, MZe ČR, ČBÚ a pro veřejné zdroje finančních prostředků, ale především pro firmy zabývající se těžbou nerostných surovin a následnými rekultivacemi lokalit. Dalšími uživateli výsledků výzkumu budou kraje a hlavně obce, na jejichž administrativních územích se lokality narušené těžbou nerostných surovin nacházejí, a které jsou v mnoha případech zároveň vlastníky těchto ploch.

Řešitelský tým projektu tvoří:

Mgr. Tomáš Gremlica - odpovědný řešitel projektu (ekologie, krajina, částečně houby, rostliny, rekultivace);

RNDr. Václav Cílek, CSc. - spoluředitel projektu (geologie, krajina, krajinná ekologie, rekultivace);

Mgr. Vladimír Vrabec, Ph.D. - spoluředitel projektu (motýli, krajinná ekologie, rekultivace);

Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc. (brouci, krajinná ekologie);

Doc. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc. (mravenci);

Ing. Josef Godány (geologie, mapové podklady);

Anna Lepšová, CSc. (houby, krajina);

RNDr. Ivo Přikryl (vodní živočichové, voda v nepřírodních biotopech, rekultivace);

RNDr. Petr Rambousek (geologie, mapové podklady);

RNDr. Jiří Sádlo, CSc. (rostliny, krajina, krajinná ekologie, rekultivace);

RNDr. Josef Starý, CSc., (pancířníci, ekologie);

RNDr. Jakub Straka, (hmyz - žahadloví blanokřídlí);

Mgr. Ondřej Volf (obojživelníci, plazi, ptáci, savci, ekologie, rekultivace);

MUDr. Vít Zavadil (obojživelníci, plazi, ptáci, savci, ekologie, rekultivace)

Autorkou koncepce výstavy je Dagmar Šubrtová.