zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energie leží na skládkách

14.08.2012
Odpady
Energie leží na skládkách

V minulých článcích našeho seriálu o odpadech bylo několikrát nastíněno řešení problematické situace v nakládání s komunálními odpady v podobě zvýšení jejich energetického využívání k výrobě tepla a elektřiny.

Energetické využití KO v sobě ale také nese možnost úspory fosilních paliv, která se k výrobě elektřiny a tepla používají nyní. Odhaduje se, že průměrná výhřevnost komunálního odpadu (běžně vytříděného) je 9,1 MJ/kg1. Kolik energie tak leží bez užitku na skládkách?
Výhřevnost odpadu
Výhřevnost KO je dána především jeho složením. Vyšší výhřevnost KO dodává přítomnost plastů, dřevěného odpadu, ale i papír. Odpad biologického původu výhřevnost snižuje (viz Tab. 1). Tyto složky lze ale jednoduše přímo v domácnosti třídit a upřednostňuje se u nich materiálové využití. Pro energetické využití tak připadají v úvahu především směsný KO a objemný odpad, které dnes tvoří podstatnou část KO končícího na skládkách.
Tab. 1: Výhřevnost některých druhů odpadů
Druh odpadu
Výhřevnost (MJ/kg)
Čerstvé zeleninové odpady (65 % vody)
3,35
Dřevěný odpad
14,6 až 16,3
Papírový odpad
14,6
PVC odpad
18,8
Staré pneumatiky
36,2
Polyetylénové odpady
41,8
Zdroj: Švec J., Ekonomické souvislosti likvidace odpadů2, upraveno ECMaK
Hodnoty výhřevnosti KO se z různých zdrojů liší. Je možné se setkat s čísly od 5,9 2 do 10,7 MJ/kg 3. Pro objemný odpad byla spočítána výhřevnost zvlášť, a to 19 MJ/kg 3. Výhřevnost tohoto odpadu podstatně zvyšuje přítomnost dřeva (nábytek, větve) a plastů (rozměrné obaly, textil, koberce, obuv). Zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) ale nejsou konstruována na tak vysoce výhřevný materiál, a proto se objemný odpad nejdříve drtí a poté velmi pečlivě promíchává s ostatním odpadem.
Množství KO ukládaného na skládky
K tomu, abychom zjistili, kolik energie je bez užitku na skládkách, potřebujeme údaje o sládkovaných odpadech. V letech 2002-2010 to byly v Ústeckém kraji statisíce tun KO ročně (viz Tab. 2)4.
Tab.2: Množství sládkovaného KO v Ústeckém kraji v letech 2002-2010
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Množství KO [tis t]
283,8
303,9
326,2
338,1
357,5
370,5
338,2
348,1
348,6
Zdroj dat: Ústecký kraj4, zpracovalo ECMaK
Množství energie na skládkách
Prostým výpočtem nyní můžeme zjistit kolik energie je každým rokem ukládáno na skládky. Pro výhřevnost KO vezmeme v úvahu hodnotu 9,1 MJ/kg. V roce 2010 tak bylo uloženo na skládky více než 3 tis. TJ energie. Obdobně tomu bylo i v letech předešlých.
Výhřevnost KO se blíží výhřevnosti hnědého uhlí (viz Tab. 3)2, část tepla a elektřiny vyrobeného z uhlí by tak mohla být nahrazena právě energií z odpadu. Zmiňované 3 tis. TJ v sobě obsahuje např. více než 200 tis. t hnědého uhlí, 120 tis. t černého uhlí nebo více než 1 mil m3 zemního plynu.
Tab.3: Výhřevnost paliv
Druh paliva
Výhřevnost (MJ/kg)
Hnědé uhlí
14 až 17
Černé uhlí
24 až 28
Topný olej
40 až 42
Nafta
42
Zemní plyn
44
Zdroj: Švec J., Ekonomické souvislosti likvidace odpadů2, upraveno ECMaK
Další zajímavé přepočty výhřevnosti paliv naleznete zde.
Úspory neobnovitelných zdrojů v praxi
Spalovna v Brně5 uvádí, že v roce 2006 se díky výrobě tepla z KO podařilo ušetřit více než 24 mil. m3 zemního plynu nebo 31 tis. t černého koksovatelného uhlí a nebo 21 tis. t topného oleje. Z 89 tis t KO dodalo zařízení 711 TJ tepla.
ZEVO Malešice6 uvádí údaje o tom, že ročně zpracovaných 210 tis. t KO odpovídá 130 tis. t hnědého uhlí nebo 80 tis. t uhlí černého. Zařízení dodá 1200 TJ tepla 25 tis. domácnostem.
Obdobné údaje uvádí též spalovna v Liberci7. Zpracováním více než 93 tis. t KO v roce 2005 došlo k úspoře 19 tis. t mazutu nebo 22 mil m3 zemního plynu nebo 28 tis. t černého uhlí. Zařízení dodalo 642 TJ tepla a na 6300 MWh elektřiny do sítí.
Více spaloven KO v ČR není. Data z MBÚ nejsou dostupná, protože takové zařízení v ČR v současné době neexistuje.
Závěr
Výhřevnost KO vzrostla v ČR po r. 1990 s používáním plastů a poté klesla díky třídění plastů, především PET, a papíru3. I přes stále se zlepšující třídění KO se ve směsném KO tyto komodity stále objevují. A to ať už z důvodu laxního přístupu ke třídění či v podobě mastného a mokrého papíru nebo jako součást vícesložkových odpadů (např. dětské pleny, tuby od past a šamponů apod.). Určité procento těchto (i jiných tříditelných) materiálů se bude v KO objevovat i v budoucnu. Energetické využití takového odpadu je tak jistě řešením environmentálně příznivějším než je pouhé uložení odpadu na skládku, kam je ročně v Ústeckém kraji uloženo okolo 3 tis. TJ využitelné energie.
Autorka článku: Mgr. Renáta Červenková
Ekologické centrum Most a Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most
1 TZB info: Výhřevnost paliv
2 ŠVEC, Jiří. Ekonomické souvislosti likvidace odpadů [online]. 2009 [cit. 2012-06-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Milan Viturka. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/99570/esf_m/>.
3 Benešová et al.: Základní charakteristiky komunálních odpadů
4 Hodnotící zpráva o plnění Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje ze rok 2010
5 SAKO Brno, a.s.: Úspora nerostných surovin
6 Pražské služby a.s.: Energetické využívání odpadů
7 Termizo a.s.: Úspora neobnovitelných zdrojů

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
INISOFT s.r.o.
12
9. 2017
12.9.2017 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
13
9. 2017
13.9.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí