S největšími ekologickými problémy se potýká Moravskoslezský kraj

Rozdíly v kvalitě životního prostředí jednotlivých regionů souvisí zejména s jejich celkovým charakterem, přírodními podmínkami, množstvím průmyslových podniků a také s dopravní vytížeností. Největší potíže s kvalitou životního prostředí hlavně kvůli znečištění ovzduší má Moravskoslezský kraj.

Vláda mu proto věnuje zvláštní pozornost. Vyjednala vysoké dotace na modernizaci tamních převážně hutnických provozů, části domácností přidala na nákup čistějších kotlů a školám nabídla příspěvek na výjezdy do přírody. Podle opozice ale stále chybí obchvaty měst, které by vyvedly dopravu z center.

Průmyslově zatížený Moravskoslezský kraj se podílí nejvíc na emisích oxidu uhelnatého, významně i na emisích tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého. Středočeský kraj, který je zatížen dopravně, zaujímá první místo v produkci tuhých znečišťujících látek a druhé místo v produkci oxidů dusíku. Na vysoké produkci prachu se v tomto kraji podílejí také domácnosti používající tuhá paliva pro vytápění. Zemědělské kraje - Jihomoravský a Jihočeský kraj spolu s Vysočinou a také Středočeským krajem patří mezi největší producenty amoniaku. Ústecký kraj v porovnání s ostatními kraji vede v produkci oxidů dusíku a oxidu siřičitého.

Mezi regiony, kde vzduch znečišťuje hlavně doprava, stojí v přepočtu na hlavu vedle Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje paradoxně i na přírodu bohatá Vysočina jako tranzitní region.
Nejnižší množství emisí pocházejících z průmyslu je na Liberecku, v Praze, na Vysočině a v Královéhradeckém a Zlínském kraji.

Přímou souvislost mezi čistotou ovzduší a zdravím ukazuje množství pacientů léčených v alergologických ordinacích - nejvíc jich je v hlavním městě a Moravskoslezském kraji.

Největší intenzita silniční dopravy je v pražské a brněnské aglomeraci, kde na hlavních komunikacích v některých úsecích dosahují počty vozidel v případě Prahy 100.000 až 120.000 denně, v Brně pak 60.000 aut denně.

Nejvyšší spotřeby elektrické energie dosahují kraje Středočeský a Moravskoslezský, a to zejména díky vysoké spotřebě v průmyslovém sektoru. Dalším vysokým spotřebitelem je Ústecký kraj, kde se na spotřebě podílí významným způsobem i energetický sektor.

Emise z vytápění domácností jsou ovlivňovány převažujícími způsoby vytápění, ale také hustotou osídlení kraje. V Praze je mnohonásobně vyšší hustota domácností než v ostatních regionech, proto jsou zde měrné emise z vytápění domácností výrazně vyšší než v ostatních krajích přesto, že struktura způsobů vytápění je zde emisně příznivá. V regionech s velkými aglomeracemi převažuje dálkové vytápění, tam, kde jsou malá sídla, jde většinou o lokální topeniště.

Těžba hnědého uhlí v Ústeckém kraji se podílí na celkovém objemu těžby v Česku téměř třetinou. Následuje Moravskoslezský kraj s těžbou černého uhlí a kraj Středočeský, kde se těží nejvíc stavebních surovin - stavebního kamene, štěrkopísků a také vápence.