Slavkov už velká voda neohrozí

Stavbu tvoří soubor několika opatření - od mobilního hrazení, přes obtokové kanály až po unikátní mokřad.

V roce 1994 zpracovala odborná firma >>Koordinační vodohospodářskou studii města Slavkova u Brna<< jako podklad pro dopracování návrhu územního plánu města v okruhu problematiky ochrany vodních toků, i ve vztahu k městské kanalizaci a odvádění dešťových vod z aglomerace. Studie zjistila, že při průchodu Q100 dojde k přelití pravobřežních hrází toku říčky Litavy až do výšky 90 cm. Podstatná část z průtoku Q100 se přelije do souběžně vedoucího toku Prostředníček a zpětně jím vnikne do intravilánu města.

OPATŘENÍ PROTI POVODNI

Povodně v roce 1997 a hlavně negativní výsledek studie vedly ke zpracování povodňového plánu pro město. Zjistilo se, že vodní toky Litava a Prostředníček ohrožují jižní část města, a proto se přikročilo k vypracování návrhu technických opatření, která by snížila riziko a velikost škod.

Dno Litavy se nachází v zastavěném území města nad úrovní okolního terénu a pravobřežní zastavěná část je pod vzdušnou hrází toku, což přímo ohrožuje asi 620 obyvatel a jejich nemovitosti, dům s pečovatelskou službou a tři provozní areály. Cílem opatření bylo ochránit níže položenou část intravilánu města v povodí Prostředníčku proti povodňovým stavům vyvolaným povodňovými průtoky v něm a v Litavě.

Základním krokem k vybudování povodňové ochrany bylo v roce 2006 zkapacitnění koryta Litavy (investorem stavby bylo Povodí Moravy, s. p.). Druhým krokem se Slavkov zabezpečil proti zpětnému vzdutí hladiny na toku Prostředníček a zajistil se retenční prostor pro přívalové vody, které tento tok sbírá z území nad městem (výškový rozdíl činí až 150 m).

Bez protipovodňových opatření by se v případě průtoku 100leté vody Litavou přelila její pravá hráz a přímo ohrozila město. (K tomu podle informací z města málem došlo v březnu 2005 a červnu 2009.) Vzhledem k vysoké hladině Q100 v zaústění Prostředníčku U Šestisplavu by se zatopila spodní část města (pod ul. ČSA) na kótu 202,20. Malý odtok zatrubněným Prostředníčkem a vzdutí vody od Šestisplavu zvýší zaplavení ul. ČSA až na kótu 204,80 a zahlcení kanalizace. (To se dělo zpravidla každý rok, nikoli v katastrofické výšce hladiny.)

Stávající koryto Prostředníčku není dimenzováno na bezpečné převedení Q100. Zatrubněním Prostředníčku do trub o DN 1500 v prostoru nad autobusovým nádražím a zasypáním původního silničního mostu byla kapacita průtoku omezena až na 1,86 m3 /s. Území nad zatrubněním ohrožovaly zátopy při každém průtoku větším než Q1 (tj. při každé větší bouřce).

NÁSLEDKY SRÁŽKOVÝCH VOD

Velké škody působí vody z kopce nad městem při větších srážkách. S jejich následky z roku 2010 se město dosud nevyrovnalo. Zřícená ohradní zeď zámeckého parku ještě není postavena a poškozený vodní příkop v parku se teprve opravuje. Ochranu před přívalovými vodami z výše položených polností připravuje Slavkov řadu let.

Zpracována je studie na systém poldrů a odvedení vod mimo zastavěnou část města přímo do toku Prostředníček. Projekčně (včetně stavebního povolení) je zajištěn první suchý poldr nad městem pod kopcem Urbánek, čemuž napomohla dokumentace >>společných zařízení<< při schvalování komplexních pozemkových úprav ukončených vloni v prosinci. Vedlejším přínosem dosud realizovaných opatření je pro přírodu a krajinu ve městě 4ha mokřad s tůněmi a stezkami po obvodě. Poskytuje životní prostor rostlinám a živočichům i příležitost k vycházkám.

ZÁRODKY MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE

Město nemá ucelený systém varování. V případě povodní varuje občany městský rozhlas a část z nich i SMS zprávy. Spolupráce s dalšími obcemi při povodňové prevenci v povodí Litavy probíhá pouze formou povodňových komisí. Za účelem lepší spolupráce a fungování systému varování obyvatel se starostové některých obcí Ždánického lesa a Politaví rozhodli vybudovat >>Varovný protipovodňový systém pro Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví<<. Realizaci systému podpoří dotace z OP Životní prostředí.

Varovný protipovodňový systém má obsahovat vodoměrné hlásné profily s výstupy v reálném čase a vodočetné latě nebo značky SPA. Doplněna bude srážkoměrná síť i ostatní měřicí, registrační, analytické a vyrozumívací zařízení a systémy. Informace dostanou občané v ohrožení např. formou SMS a k dispozici budou v reálném čase na webu obce. Ve většině zapojených obcí je realizován kompletní místní informační systém (MIS), resp. systém bezdrátového rozhlasu, který půjde propojit s jednotným systémem vyrozumění a varování Generálního ředitelství HZS ČR.