zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zvonička na Horečkách

08.09.2012
Ekologická dovolená, cestování
Ekologické stavění, bydlení
Zvonička na Horečkách

Odnepaměti měřily čas, svolávaly k modlitbě a také burcovaly před pohromami, požáry nebo plenícími vojsky. To vše pominulo, ale objevilo se nové nebezpečí. Před ním má varovat zvonička u beskydských Trojanovic.

Je to stavba měřítkem drobná, ale silná svým konceptem. Konceptem, který budí sympatie a koncentruje pozitivní energii místa a jeho obyvatel.
Dřevěná zvonička u Trojanovic, kterou navrhl ateliér "beskydského" architekta Kamila Mrvy, má být projektem spíš spirituálním než církevním. I když také symbolizuje víru, naději a lásku. Víru v citlivý přístup ke krajině a k lidem s ní spjatým. Naději, že se neuskuteční plány vystupující ze stínu reálného socialismu. A lásku k Beskydům, k jejich křehké síle, která teď může být ohrožena.

Rozeznít ducha

O co vlastně jde? Existují návrhy na těžbu černého uhlí v Beskydech. Ačkoli vznikly ještě v časech socialistického hospodářství, kdy se drancováním neobnovitelných zdrojů udržoval pochybný běh revoluce za světový mír a šťastnější lidstvo, kořistění přírodního bohatství ještě stále odzvoněno není. Cílem občanského sdružení Naše Beskydy je tyto plány na těžbu doslova pohřbít, nechat definitivně zasypat důl Frenštát. V létě 2009 oslovili jeho zástupci ateliér Kamila Mrvy, aby jim pro potřebný umíráček navrhl zvoničku. Takovou zvoničku, která by dokázala rozeznít genia loci.

Duchem místa, tedy jakýmsi souhrnem rysů, které vnímáme pro danou lokalitu jako typické, však nejsou vlastnosti jenom vizuální, ale týkají se i ostatních smyslů; jde o zvuky, vůně, zvyky. Pro oživení beskydského ducha se architekti inspirovali lokálními historickými vzory. Jako inspirační zdroje uvádějí roubenou zvoničku v Trojanovicích nebo kapli Cyrila a Metoděje na Radhošti, jejíž fasády jsou proti drsnému klimatu opláštěny šindelem. V tomto smyslu je přístup autorů v lecčems dekonstruktivistický. Rozložili své inspirační zdroje na prvočinitele, aby je zase sestavili - ale tentokrát do současné formy.

Kdo se na jejich zvoničku podívá, nebude na pochybách, že jde o moderní stavbu. Přitom materiály, technika opracování a zpracování, barevnost jsou tradiční. "Moderní vzhled a tradiční řemeslné metody použité pro stavbu zvoničky symbolizují jak vidinu lepší budoucnosti, tak i návrat k tradičním hodnotám," říkají k tomu tvůrci.

Jasně k hospodě - k dolu úkosem

Také místo pro vybudování stavby bylo vybráno s odkazem na tradice. Zvonička je situovaná v unikátní lokalitě Horečky na pomezí obce Trojanovice a města Frenštát pod Radhoštěm, mezi útulnou Pantáta a hostincem Rekovice. Právě z hostince Rekovice pochází Antonín Bača Horečka, který se nejvíc zasloužil o vznik obce Trojanovice a její samosprávu v roce 1748.

Celou kompozici tvoří dva objekty, samotná zvonice a parafráze kapličky. Kaplička se otevírá jasným gestem k cestě z hospody. Opět symbolické. Hospody jsou tradičním inkubátorem občanského sdružování. Kaplička tak trochu opticky klame, protože se šířkově i výškově zužuje a v příchozích tak vzbuzuje dojem, že je hlubší a delší. Ve skutečnosti je ale drobnou stavbou koncentrující pozornost svých hostů na úchvatný výhled na dominantu Velkého Javorníku. A jaksi úkosem, úzkou štěrbinou ve svém boku, míří pohled směrem ke dvěma těžebním věžím dolu Frenštát.

K vnitřnímu usebrání poskytuje klid přístřešku a lavičku. Vedle stojící zvonice je klátící se samostatnou konstrukcí z dlouhých kuláčů. Stříšku chránící zvon však nese vyrovnaně.
Zvon se rozhoupává táhlem, jež je na zvoničku instalováno jen při slavnostních příležitostech. V budoucnu by tu mělo být elektrické zařízení, které - za symbolický poplatek - každému umožní zazvonit dolům v Beskydech umíráček.

Víc než proklamace

Na plášti zvonu čteme citát spisovatele Josefa Kaluse, frenštátského rodáka: "Kdo hory mé haní, jako by mne haněl, kdo hory mé chrání, jak by se mi klaněl." Do zvonu jsou pak vyryta i jména okolních obcí, které vznik projektu podpořily, stejně jako ho podpořila řada sdružení, organizací, firem i jednotlivců. Základní kámen byl slavnostně poklepán ministrem životního prostředí Janem Dusíkem v únoru 2010. Na stavbě se v dubnu a květnu podílely desítky dobrovolníků. Zvonička byla "otevřena" a požehnána 15. května 2010.

Je sympatické, že reálné hrozbě znetvoření tváře krajiny se místní rozhodli čelit aktem tvoření. Ale stejně tak je mi sympatické, že zvonička obstojí i bez svého aktivistického konceptu. Že je víc než proklamací. Je prostě půvabnou drobnou architekturou, landartovým artefaktem. Až se od plánů na vztyčení důlních věží ve Frenštátě pod Radhoštěm upustí a budou zapomenuty, až důvody, pro které vznikla, pominou, bude pořád stejně krásná.

Zvonička na Horečkách
Adresa: Horečky, Trojanovice
Iniciátor: občanské sdružení Naše Beskydy
Autor: Kamil Mrva Architects; Kamil Mrva, Martin Rosa
Projekt: 2009
Realizace: květen 2010
Dodavatel: realizováno svépomocí

AUTOR: Jaroslav Wertig

Zdroj: Víkend

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha
9
12. 2017
9-10.12.2017 - Seminář, školení
Brno
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí