Nadzvukové plány kříží nadměrný hluk a přílišná spotřeba

Ve světových novinách a technických magazínech se pravidelně objevují články dokonce o hypersonických komerčních letech s nezbytnou větou o cestě z Londýna do Tokia za dvě a půl hodiny místo dnešních 13 hodin (hypersonická letadla mají létat nejméně pětkrát rychleji než zvuk).

Realitou však je, že i k "pouhému" supersonickému cestování máme dnes dál než před půl stoletím, kdy vrcholily britsko-francouzské rozhovory vedoucí ke Concordu - společnému projektu elegantního stroje pro sto cestujících létajícího ve výšce 18 kilometrů rychlostí přes dva tisíce kilometrů v hodině. Přestože se v konstrukčních kancelářích intenzivně pracuje, žádný reálný projekt v současnosti na obzoru není.

Může se to změnit? Klíčové je vyřešení čtyř otázek: První tři se týkají omezení hluku, spotřeby a emisí, čtvrtou výzvou může překvapivě být technickým rozvojem ohrožená poptávka cílové skupiny - lidí cestujících za byznysem. Bez jejich zájmu musí projekty nezbytně skončit ekonomickou katastrofou.

Čekání na syny Concordu

Když v druhé polovině 70. let nastupovala hrstka Concordů na pravidelné linky, bylo už jasné, že rychlost není vše (konkurenční sovětský projekt Tu-144 můžeme pominout, protože stroj vlastně nikdy nebyl dotažen do bezproblémově použitelného stavu a výhoda rychlosti byla degradována jeho naprosto nedostatečným doletem). Přišla ropná krize a zcela změnila kalkulace. Bez státních subvencí byl Concorde neprodejný, a tak létal jen na linkách francouzského a britského národního dopravce.

Další nečekanou ranou bylo, že se Concordy nedokázaly prosadit na amerických linkách. Nad pevninou totiž neměly kvůli aerodynamickému třesku povoleno letět nadzvukovou rychlostí a z bleskurychlých letadel se stal průměrný stroj kapacitou vhodný tak na vedlejší tratě.

Je určitě hodně pravdy na tom, že za prezidenta Cartera zavedené protihlukové opatření bylo vlastně protekcionistickým krokem. Americký letecký průmysl totiž po zrušení dotací na projekt Boeing 2707 (ambiciózní, o polovinu větší letoun počítal dokonce s měnitelnou geometrií křídel) neměl nic, co by se s Concordem mohlo v rychlosti měřit.

Sonický třesk však vážným problémem je a studie nové generace nadzvukových strojů vznikající například za spolupráce NASA či její japonské analogie JAXA začínají právě od něj. "Pokud nemůžete létat nadzvukově nad pevninou, trh pro supersonická letadla nevznikne," řekl televizi CNN Peter Coen, muž, který v NASA řídí výzkum aerodynamiky nadzvukových letounů s pevnými křídly.

Zkoušejí se různé varianty tvaru trupu a umístění motorů. Slibné je umístění nad křídlem testované v Boeingu i Lockheed Martinu. Úroveň hluku se povedlo snížit, ale ani optimisté nejdou tak daleko, že by problém vyhlásili za vyřešený. Hluk je jen "přijatelnější".

Coen upozorňuje, že v NASA nevzniká žádný konkrétní nadzvukový dopravní letoun: "Pracujeme na technologiích, u kterých cítíme, že pomohou překonat bariéru bránící návratu k nadzvukovým letadlům." Přesto Coen soudí, že "synové Concordu" mohou být na trhu kolem roku 2030.

Překážku v podobě enormní spotřeby paliva by mohla snížit cena letenek. "Při rychlých letech se spotřebuje více paliva, což letenku prodražuje. Jde ale o prémiové linky, na nichž se také budou účtovat speciální ceny," říká specialista na toto odvětví Joe Lissenden z analytické firmy IHS.

Tuto cestu ostatně prošlapal už Concorde. Šéf British Airways John King se na začátku osmdesátých let z marketingového výzkumu dozvěděl, že mnoho zákazníků si původně myslelo, že letenka na nadzvukové lince je mnohem dražší, než ve skutečnosti byla. Proto King prosadil postupné zdražení letenky tak, aby cena odpovídala tomuto vnímání. I to pomohlo British Airways docilovat s Concordy provozního zisku, což se Air France nedařilo.

Vysoké ceny jsou schopni zaplatit především byznysmeni. Lety nadzvukovou rychlostí by jim totiž umožnili zvládnout i taková obchodní jednání, která se dnes neobejdou bez jedné či více nocí v hotelu, i s návratem za jediný den. Nová generace supersoniků však má být výrazně větší, než byl Concorde. Na linkách typu Londýn - New York by se zájemci jistě našli, jinde by to bylo složitější.

Proto se zdá reálnější projekt zaměřený na ty nejbohatší. Supersonický business jet by byl tím nejvyšším statusovým symbolem.

Tímto směrem se vydala v Nevadě sídlící firma Aerion. Vyvíjí stroj SBJ (podle počátečních písmen slov Supersonic Business Jet), který je určen pro 8 až 12 cestujících.

"Zvěstuje návrat nadzvukového letectví bez ekonomických a ekologických stinných stránek Concordu," tvrdí o Aerion SBJ mluvčí firmy Adam Konowe. Přes zpomalení vývoje kvůli ekonomické krizi má stroj přijít do služby na konci dekády, tvrdí optimisticky firma.

O reálnosti projektu však můžeme mít pochyby. Firma existuje deset let a její kapitálová síla na tak velké sousto určitě nestačí. Z veřejných zdrojů lze pouze zjistit, že společnost loni výměnou za zajištěné směnky získala milion dolarů. Chlubí se také 50 předběžnými objednávkami, každá se zálohou 80 tisíc dolarů v cenách roku 2007. Oproti nákladům na vývoj v řádech miliard dolarů jde o směšné částky.

Displeje se zlepšují rychleji

Mnohem bouřlivější vývoj než v letectví se odehrává na poli videokonferencí. Ty opravdu profesionální jsou na hony vzdálené od toho, co zná široká veřejnost z osobních počítačů z programů Skype či GoogleTalk.

Více panelů s rozlišením překonávajícím televizní a dokonalý zvuk zprostředkovávají kontakt umožňující obchodní jednání na úrovni. A to kdykoli a bez časových ztrát.

Ostatně ani 1,6 machu (plánovaná maximální rychlost Aerionu SBJ) by zásadní změnu do letových časů nepřineslo. To slibují až hypersonické letouny.

Pozornost nedávno vzbudil test letounu X-51 s teoretickou rychlostí 7000 km v hodině. Bez ohledu na neúspěch X51 lze říct, že tyto rychlosti si dnešní generace užívat nebudou. Už jen proto, že testované letouny mají k dopravnímu letadlu mnohem dál než vůz Formule 1 k rodinnému sedanu. Monoposty F1 totiž aspoň dokážou samy nastartovat, ujedou pár set kilometrů a uvezou alespoň jednoho člověka.

Pro příští desetiletí nám tak musí stačit možnost pokochat se vizualizacemi nadzvukových krasavců. Mohou nám zpříjemnit třeba stání ve frontě na odbavení, které v době zostřených bezpečnostních opatření na letištích trvá déle, než by podle technooptimistů měl jednou trvat superrychlý let přes Atlantický oceán.

Velká neznámá
? DOLARŮ

Cenu letenky v hypersonickém stroji, jehož koncept loni představil výrobce Airbusů, si experti netroufají ani odhadnout. "Bude to pro pár šťastlivců," řekl viceprezident EADS pro inovativní koncepty a dlouhodobé scénáře Jan van Toor.

Pokud nemůžete létat nadzvukově nad pevninou, trh pro supersonická letadla jednoduše nevznikne.
PETER COEN
NASA

AUTOR: Luděk Vainert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz