Pátek, 29. března 2024

Zničující závislost na dovozu potravin

Zničující závislost na dovozu potravin

Výjimečné sucho a špatná sklizeň v USA vyvolávají znepokojení u evropských chovatelů dobytka. Využívají totiž k výkrmu dobytka kukuřici a sóju, tedy plodiny, které jsou současnými suchy obzvláště postiženy. Pokud současně stoupnou ceny těchto plodin, nevyhnutelně to znamená zvýšení výrobních nákladů. S tím souvisí snižování marží, či dokonce prodej masa a mléka se ztrátou. Achillovou patou evropského chovu dobytka je totiž osmdesátiprocentní závislost na dovozu kukuřice a sóji z USA, Brazílie nebo Argentiny. Tak vysoký stupeň závislosti vystavuje evropské zemědělce cenovým výkyvům na světových trzích. Kromě toho má tato situace důsledky pro životní prostředí i budoucnost evropského zemědělství. Vše dohromady by mělo Evropu přimět k tomu, aby obnovila vlastní krmní produkci a zajistila soběstačnost.

Sója, kam se podíváš

Mluvíme-li o dovozu zemědělských produktů do Evropy, vybaví se nám káva, rýže, ovoce nebo i biopaliva. Ve skutečnosti však většinu, přesněji tři čtvrtiny evropského zemědělského dovozu, představuje dovoz krmiv pro dobytek. Hlavními dodavateli jsou Spojené státy v případě kukuřice a Argentina (54 %) spolu s Brazílií (41 %) v případě sójových pokrutin.

Na dovozu sóji jsou závislí i čeští zemědělci. ČR ročně kupuje v průměru 466 tisíc tun sójových pokrutin pro krmné účely za 3,6 miliardy korun.

Pro pokrytí roční poptávky evropského chovu dobytka po sójových pokrutinách se virtuálně dováží 17,53 milionu hektarů zahraniční zemědělské půdy. Ke krmení dobytka v ČR je zapotřebí přibližně 383 tisíc hektarů půdy v zahraničí, což odpovídá vysetí sóji na území větším, než je rozloha Karlovarského kraje.

Obrovské sójové plantáže ukrajují z nejvýznamnějších ekosystémů na světě - Amazonie a brazilské oblasti Cerrado. Pralesy a savany tak končí v plamenech. Intenzivní pěstování sóji hojně využívající herbicidy vede nejen k likvidaci cenných lokalit a k emisím CO2, ale ohrožuje také vodní zdroje. K tomu je nutné připočíst energii potřebnou k přepravě milionů tun sóji.

Honba za sójou nejenže vyčerpává přírodní zdroje, ale také oslabuje obyvatelstvo, které je na nich závislé. Znečištění vody závažným způsobem zhoršuje životní podmínky chudého obyvatelstva, které ji pije, využívá v zemědělství a při rybolovu. A brazilští rolníci, kteří nemají vlastnická práva, ale pouze užívací právo k pozemkům (v Brazílii jich je 400 tisíc), jsou vydáni na milost a nemilost "grileiros", podvodníků, kteří falšují dokumenty o pozemkových právech a násilím pak rolníky vystěhovávají.

V Argentině je ve venkovských oblastech ohrožena také potravinová bezpečnost. Polovina zemědělské půdy je určena výhradně k pěstování sóji. Produkce základních potravin, jako jsou brambory, hrách, čočka a vejce, ustupuje a jejich ceny rostou, čemuž napomáhá také všeobecná inflace. Cena brambor se tak dostala ze tří pesos za kilogram v roce 2010 na čtyři pesos v roce 2011, což je nárůst o 30 %. Vzhledem k tomu, že na obdělávání tisíce hektarů sóji stačí pouze dva pracovníci, vede její pěstování k růstu nezaměstnanosti na venkově a k hromadnému stěhování venkovanů do chudinských čtvrtí na předměstích.

Devastace životního prostředí

Negativní dopady na životní prostředí se netýkají pouze Jižní Ameriky. Projevují se také na druhém břehu Atlantiku, u pobřeží Bretaně, které je zamořeno zelenými řasami. Tyto řasy, které odpuzují turisty a jejichž sběr je velmi nákladný, se objevují v důsledku přebytku minerálního dusíku, který je v mořské vodě obsažen v podobě dusičnanů a amonných solí, jimiž jsou znečištěny vodní toky. Močůvka z intenzivních chovů je rozlévána v takovém množství, že se neudrží v půdě. Také v České republice se setkáváme se závažným problémem eutrofizace vodních ploch, za kterou může přebytek močůvky z chovu dobytka.

Masový dovoz sóji umožňuje v Evropě intenzivnější živočišnou a mlékárenskou výrobu a její oddělení od produkce obilovin a krmiv. Tato rostoucí specializace zemědělství na úrovni regionů, a dokonce na celosvětové úrovni však narušuje přirozený koloběh, na kterém je založena rostlinná výroba. Dusíku, prvku nezbytného pro růst rostlin, je v jedné oblasti nedostatek a na chudé půdě se nedaří zemědělským plodinám, zatímco v jiné oblasti je ho nadbytek, takže způsobuje znečištění. Řešení přebytku dusíku jsou obtížně proveditelná, zatímco jeho nedostatek se obvykle kompenzuje intenzivním používáním chemických hnojiv, jejichž cena stále roste.

Závislost Evropy na dovozech z USA, Brazílie a Argentiny se ještě zvýšila v 90. letech kvůli epidemii BSE, která vedla k zákazu používání živočišných bílkovin v krmných směsích. Tuto závislost navíc z ekonomického hlediska umožnilo téměř nulové zdanění dovozu. Vedle masivního dovozu sóji však existují jiná řešení, která mohou snížit zranitelnost chovatelů a zároveň omezit naši ekologickou stopu a sociální dopady v latinskoamerických zemích a chránit naše zdroje. Prvním krokem je zvýšení místní produkce krmiva pro dobytek v Evropě. Luštěniny typu hrách, čočka a fazole a dále také vojtěška jsou stejně jako sója bohaté na bílkoviny. Navíc jsou schopny vázat přímo ze vzduchu dusík, a tak se při jejich pěstování spotřebuje méně hnojiva. Je nutné je začlenit do systému střídání plodin. K dispozici by mělo být vzdělávání a poradenské služby v oblasti správného výběru plodin vhodných pro danou oblast.

Dále je nutné zajistit dostatečné množství půdy pro chovatele na farmách, aby tak mohla koloběh živin zajistit v prvé řadě samotná farma a nevznikaly intenzivní chovy bez potřebné půdy a koncentrace chovů v jedné oblasti. Dále je třeba docílit toho, aby nebyly dotace nadále využívány ke zvětšování kravínů, ale proudily na podporu větší samostatnosti v oblasti produkce krmiv pro dobytek a využívání pastvin.

Výše zmíněné kroky lze uskutečnit, pokud převezmou iniciativu zákonodárci, kteří se dnes zabývají reformou státní zemědělské politiky, evropští poslanci a země účastnící se zasedání rady. Evropská komise v tomto směru ještě nenavrhla žádná opatření, a to i přes výzvu Evropského parlamentu z března 2011 ke snížení našeho deficitu rostlinných bílkovin, a tím i snížení cenové fluktuace. Reforma nabízí příležitost zaměřit se správným směrem. Ve hře je životaschopnost kvalitních evropských chovů a zachování biologické rozmanitosti v našich zemích i v zahraničí.

AUTOR: Aurele Destrée
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autorka je vedoucí programu Potravinové bezpečnosti, Glopolis.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů