Sběrné dvory jako bájné ostrovy pokladů

Směle lze říci, že člověka poznáte podle toho, jaké odhazuje odpadky. Jeho přístup k třídění odpadů naznačí, jestli mu na přírodě a okolí záleží méně nebo více. A takovým místem poznání lidských povah může být právě i sběrný dvůr pro odpady.

V minulosti se jich v ČR vybudovalo mnoho, i v současnosti jde o prvek veřejné infrastruktury hojně budovaný - a rovněž podporovaný dotacemi. Je logické, že taková místa vznikla, mají svou nezastupitelnou roli v obecních systémech nakládání s odpady. Díky jejich provozu lze mj. předejít vzniku >>černých<< skládek, pokud lidem ukážete místo, kam mohou odpad, byť i třeba za poplatek (např. za stavební odpad, pneumatiku) odevzdat. Na sběrných dvorech se však v praxi rovněž setkáte přímo s tím, jak se dají různé druhy odpadu roztřídit, kromě klasických plastů, papíru, skla. Máme tu totiž ještě také dřevo a další rostlinný bioodpad trávu, listí, kuchyňský odpad), stavební suť, pneumatiky, vysloužilé velké elektrospotřebiče - ledničky, pračky, mrazáky, malé elektrospotřebiče - kancelářská technika, PC, TV, vysavače, velkoobjemový odpad (nábytek), textil, nebezpečné látky - hořlaviny, chemikálie, barviva, léčiva. Je toho mnoho, co na sb ěrný dvůr lidé přivezou. I proto pro někoho jde o >>bájné ostrovy pokladů<<. Co se nehodí jednomu, hodí se jinému. Kutilové si přijdou na své, staré oblečení je vhodné pro charitu. Ovšem nevítanými hledači pokladů jsou a budou jedinci, kteří pátrají jen po kovech (zejména železu, mědi a hliníku), čímž velmi často uškodí životnímu prostředí nejvíce.

Bez sběrných dvorů by odpadové hospodářství obcí nebylo na tak dobré úrovni, na jaké se nachází nyní. Sběrné dvory jsou i místem učení se a zábavy, zejména pro děti. Kam jinam by se bez sběrných dvorů většina odpadu odkládala? Končila by v příkopech, mezích a lesích. S pomocí sběrných dvorů se podařilo připravit a prosadit do myšlení lidí odpověď na věčnou otázku >>Kam s ním?<<.

Sběrné dvory jsou sice jen >>přestupní stanicí<< pro odpady, ovšem tak důležitou, že dnes existují v šestině měst a obcí celé ČR a fungují pro většinu obyvatel této země. Někde jde o startovní pozici pro další >>odpadový<< projekt, např. kompostárnu, bioplynovou stanici či třídicí linku. Samotný provoz sběrných dvorů nemusí být náročný, pokud máte zajištěny vazby na dodavatele (resp. odvozce). Velmi dobře v nich naleznou uplatnění dlouhodobě nezaměstnaní, ať již ve formě veřejně-prospěšných prací nebo veřejné služby, i trestaní ve formě obecně prospěšných prací. Někteří občané tam chodí dobrovolně pomáhat kvůli kontaktu s lidmi, kvůli odpovědnosti k sobě i lidem okolo.

Pravda, investičně mohou být sběrné dvory, zejména ty budované >>na zelené louce<< velmi nákladné. Ale několikamilionová investice, je-li rozumný projekt (manipulační plocha není skládka), se postupem času vyplatí. Sběrné dvory nemusí být v každé obci, ale měly by být každému přístupné. Vždyť poklad může najít nebo přinést každý.

Přeji všem úspěšné hledání nebo >>skrývání<<.

Mgr. PAVEL DRAHOVZAL
starosta obce Velký Osek (okres Kolín), předseda Komise životního prostředí Svazu měst a obcí ČR