Průmyslové brownfieldy: Mají se jich města jenom bát?

Na dané téma jsme si povídali v souvislosti s jeho účastí na zářijové konferenci Křižovatky architektury.

Konverze těchto objektů na Kladensku totiž znamená nutnost zbavit je ekologických zátěží. A další náklady si vyžádá jejich napojení na dopravní síť.

OTÁZKA: Industriální brownfieldy jsou na Kladensku určitě velkým tématem...

Spíše velkým problémem. Brownfieldů máme hodně a různorodých. Je to tedy více problémů. Co se samotného industriálu týká, jsou to dvě skupiny - dědictví po hutích a po důlní činnosti. To druhé představují hlavně haldy. Zde nemá cenu mluvit o konverzi, jde o to, v jakém stavu tyto lokality vrátit zpět přírodě. Existují snahy rekultivovat je do původní podoby, ale trochu paradoxně přírodovědci stojí o to, aby zásahy byly co nejmenší - na haldách se totiž objevila unikátní přírodní společenství.

OTÁZKA: Takže problém hald máte vyřešen!

Nemáme. Vedle hald totiž žijí lidé, jimž musíme zajistit snesitelné prostředí. A jde také o bezpečnost - v minulých dobách se těžilo dosti nehospodárně, haldy jsou plné uhlí a mohou začít hořet. Rekultivace proto bude nutná i přes přání biologů.

OTÁZKA: Měli jste nějaký takový spor?

K diskusím dochází až při úvahách o konkrétním projektu nebo úvahách, co s danou budovou dál. Ale na Kladně teprve mapujeme a odstraňujeme ekologickou zátěž, kterou má většina průmyslových brownfieldů. Snažíme se také napojit tyto objekty či areály na dopravní komunikace. To je z hlediska jejich budoucnosti klíčové. Většina průmyslových objektů byla záměrně umístěna mimo město a spojení zajišťovala hlavně železnice, jenže dnes je na prvním místě doprava automobilová. Musíme to vyřešit, jinak se nám o konverzi může jen zdát.

OTÁZKA: Mluvíte asi hlavně o Poldovce.

Ano, ale ony jsou to tři velké areály. Nejlepší situace je na Dříni. Komplex má jednoho vlastníka, Třinecké železárny, nadále se tam podniká, vedle toho existují plány postavit tam pro ČVUT výzkumný ústav, nějaké laboratoře apod. Horší je to na Vojtěšské huti, kde je 160 majitelů s průměrnou výměrou pozemku 1500 m2. A pak je tu stát ve státě, Poldovka, což je problém především ekologický. Teď se zpracovává analýza rizik pro tuto lokalitu. Jen výzkum nás přijde na 40-50 milionů, když náklady sanace území se odhadují na miliardu a více. To Kladno nezvládne, musí pomoci stát.

OTÁZKA: Měl byste vydařený příklad konverze?

Nejdále jsme s využitím vojenského brownfieldu - v někdejších kasárnách bude vysokoškolský areál, učebny, laboratoře, možná i kolej. Na Poldovce je část plynojemu přestavěna na kanceláře, bývalá jídelna slouží jako školicí středisko.

OTÁZKA: Když se mluví o konverzi industriálu, nejčastěji se volá po galerii, koncertním sálu... Navrhují se funkce, jež má tak či onak v gesci obec, kde angažmá souosého investora není moc pravděpodobné. Je tento trend dnes realistický?

Není. Ale ony by se peníze na opravy a přestavby našly, máme zde i unijní fondy. Ale rozhodně nebudou peníze na provoz. A je tady i otázka návštěvnosti, tedy i užitečnosti a smysluplnosti takových projektů.

OTÁZKA: Jste předsedou Svazu měst a obcí. Je Svaz aktivní i ve sféře brownfieldů?

Ano, ale snažíme se o změny systémové. Volali jsme např. po zvýšení poplatků za využívání zemědělské půdy. Jejich téměř nulová výše nemotivovala investory k využívání >>hnědých<< lokalit. Bohužel teď je to naopak. V určitých lokalitách se poplatky zvýšily až 60krát, tam už se skoro nedá stavět. My jsme však mínili zvýšení maximálně desetinásobné. Takže začínáme nanovo.

PETR BÝM
šéfredaktor Stavebního fóra

Křižovatky architektury na téma průmyslové dědictví

Konference Křižovatky architektury se letos koná 25. září a nese podtitul >>Průmyslové dědictví mezi sny, možnostmi a realitou<<. Proběhne v pražském divadle La Fabrika. K diskusi budou přizváni zástupci komunální sféry, státní správy, akademické obce, a představitelé architektury, urbanismu a developmentu. Jedním z přednášejících bude i kladenský primátor Dan Jiránek.

Více na www.krizovatkyarchitektury.cz.