Laskavec zelený (řecky vlita)

Doba květu:

Srpen, Září, Říjen

Barva květu:

Nažloutlá

Barva olistění:

zelená

Tvar květu:

klas

Tvary listů:

vejčité, kosníkovité, řapíkaté

Typy listů:

listnaté, opadavé

Použitelné části:

list, stonek

Použití:

skupinové výsadby, v lékařství, v potravinářství

Náročnost:

slunce, vlhko, teplomilná, nenáročné

Popis rostliny:

Laskavec zelený je jednoletá, jednodomá, tmavozelená bylina. Lodyhy jsou vysoké 10 -90cm, přímé, jednoduché nebo málo větvené, tenké, rýhované nebo jen pruhované, lysé, vzácněji nahoře pýřité, zelené nebo červenavé. Listy jsou dlouze řapíkaté, čepele vejčité nebo kosníkovitě vejčité, 2 -9cm dlouhé, tupé a slabě vykrojené, na bázi krátce klínovité, na rubu na žilkách často pýřité, řapíky jsou většinou delší než čepele. Květenství jsou složená z kratších a velmi úzkých úžlabních a z prodloužených, často zprohýbaných, bezlistých, koncových tmavozelených lichoklasů, listence jsou malé, kratší než okvětní lístky, široce až kopinatě vejčité, zašpičatělé, blanité, se střední žilkou a kratičkým hrotem- okvětní lístky jsou tři, 1-1,8mm dlouhé, blanité, se zelenou střední žilkou, většinou s krátkým hrotem, u samčích květů podlouhle kopinaté, špičaté, u samičích květů úzce podlouhlé až úzce kopisťovité nebo kopisťovité, tupé až špičaté, tyčinky jsou tři, blizny dvě až tři. Plod je téměř kulovitá, poněkud svraskalá nažka nebo nepravidelně se trhající tobolka, 1 -1,5mm dlouhá, někdy o trochu delší než okvětní lístky. Semena jsou v obrysu okrouhlá nebo široce eliptická, dutinu plodu zcela vyplňují, mají asi 1 -1,3mm v průměru, jsou černá nebo tmavohnědá, lesklá. Kvete od srpna do října.
Laskavec zelený je typickým oligohemerochorem. Je zavlékán nejčastěji s bavlnovým odpadem nebo s bavlnou, je možné ho pokládat za charakteristického průvodce egyptské bavlny. V posledních desetiletích byl ale sbírán také na bavlníkových polích Střední Asie. V Egyptě je nejčastějším druhem rodu Amaranthus, roste tam jako polní plevel, dále na pustých místech, podél silnic a v příkopech, na březích kanálů a někdy i na písečných dunách.

Čeleď:
laskavcovité

Původ:
Laskavec zelený pochází z tropů Nového světa, pravděpodobně z Jižní Ameriky.

Výskyt:
Laskavec zelený roste jako plevel v tropech a subtropech. Místy je tam pěstován jako špenátová zelenina. Roste v Africe, Americe, Asii, Evropě i v Austrálii. V Evropě je znám z Belgie, Dánska, Francie, Chorvatska, Itálie, Kréty, Maďarska, Německa, Nizozemí, Rakouska, Řecka, Sicílie, Slovenské i České republiky, Španělska, Švédska, Velké Británie, Baleár. Vyskytuje se tam z velké části jen přechodně na druhotných stanovištích v obvodu větších sídel a dopravních uzlů. Je zavlékán s olejninami, kávou, kakaem, vlnou, bavlnou, obilím, osivem, ptačím zobem apod. ve všech zemích ve střední a severní Evropě se vyskytuje jen přechodně. Pouze v některých zemích jižní Evropy je patrně zdomácnělý, a to zejména na Krétě, v Řecku, Španělsku, Itálii, Sicílii a na Baleárech.
V České republice byl laskavec zelený sbírán poprvé V. Jehlíkem v roce 1964 v lokalitách Beroun, Tanvald, Semily, Ústí nad Orlicí, a to u přádelen bavlny. V roce 1966 byl sbírán také na jedné lokalitě ve Slovenské republice, a to v Bratislavě. Do roku 1996 byl zjištěn v ČR na 14 lokalitách, ale na Slovensku pouze v jedné lokalitě v Bratislavě.
V České republice najdeme laskavec zelený na ruderálních stanovištích v průmyslových sídlech, nějčastěji na dvorech přádelen balvny, kompostech z bavlnového odpadu, na rumištích a zahrádkách v okolí přádelen bavlny. Je zavlékán s egyptskou bavlnou nebo vzácněji s olejinami a osivem.
Přestože se laskavec vyskytuje většinou jen přechodně, byl v Berouně zaznamenán jako trvalejší osídlenec.

Růstové podmínky:
Laskavec zelený je výrazně teplobytný druh. V našich podmínkách mívají rostliny v některých vegetačních obdobích velmi sníženou plodnost, až 62% diaspor je sterilních. Diaspory nemají po sklizni výrazný klíčivý odpočinek, ale po porušení obalů, případně po uložení v chladných vlhkých podmínkách se hromadnost klíčení zvyšuje a rozsah pro jejich klíčení se rozšiřuje. Optimum pro klíčení je při teplotách 10 -15/28 -33°C. Protože vývoj rostlin pokračuje až při teplotách vyšších, pozorujeme hromadné vzcházení semenáčků až od konce dubna do poloviny května. Zrání diaspor probíhá postupně od konce srpna do začátku září a diaspory vysemeňují pomalu až do jara. Šířeny jsou větrem, vodou, endozoochorně některými živočichy a zejména při různé pracovní činnosti člověka.
Laskavec zelený je adventivní druh, který je k nám občas zavlékán se zahraničními zdroji diaspor, protože v tropech i subtropech Nového i Starého světa je významným polním plevelem. Protože se v některých lokalitách České republiky opakovaně reprodukoval po více let, zařazujeme ho mezi druhy vnější karantény. Většina našich lokalit byla zaznamenána jen v mírně teplé klimatické oblasti. Téměř vždy se jednalo o přechodný výskyt malého počtu jedinců na průmyslově-dopravních lokalitách.

Použití:
Zdá se, že u nás nelze v blízké době očekávat expanzi a pozdější naturalizaci druhu. Vzhledem k jeho chování ve světě je ale nutné všechny výskyty na našem území registrovat a sledovat v rámci prevence.
Laskavec zelený je tropický plevel, řazený mezi druhy vnější karantény. V různých jižních zemích je sbírán jako planá zelenina, zřídka je pěstován v zahrádkách a používán jako špenát. Popel z rostlin se v západní Africe používá jako zdroj bohatý na alkálie. Solí se jím potraviny nebo je surovinou pro výrobu mýdla.
V Jižní a Střední Americe plní funkci léčivé rostliny, používá se jako diuretikum, při revmatických bolestech, při zánětu močového měchýře.