(Ne)konec ropného věku

Před šesti lety vědci varovali před koncem civilizace z důvodu vyčerpání ropných ložisek. Svět biomasy se oproti tomu zdál být prakticky nevyčerpatelný, protože, jak tvrdili experti, pořád existuje množství rychle rostoucích druhů, které jsme se zatím nenaučili využívat. Navíc se produkce rostlin zdála být nezávislou na nevyzpytatelných vládcích v ropných státech a měla vyřešit zemědělskou nadprodukci i problém nedostatku pracovních příležitostí na venkově.

Po letech s finanční krizí, revolucích v severní Africe, hladových bouřích v dalších částech rozvojového světa a spoustě utracených miliard ve vyspělém světě se už civilizace s předponou bionezdá býti až tak sexy. Evropská unie proto dospěla k závěru, že využití rostlin coby součást paliva není tak šetrné k životnímu prostředí, jak se předpokládalo, a že jejich podpora má negativní dopad na produkci potravin. Takže se chystá omezit dotace - ovšem až po roce 2020 a jen tehdy, pokud to schválí vlády členských zemí a unijní zákonodárci.

Návrh omezit dotaci biopaliv je správný. Ale nepostačující. Biopaliva jsou totiž jen jedním z mnoha příkladů, kdy se ohýbá skutečnost za pomoci "vědeckých studií". Zřejmě částečně kvůli mládí a nadšení úředníků. Daleko větší podíl v procesu konání dobra za cizí peníze mají ovšem různé zájmové skupiny, které na dotačním systému vydělávají. Výsledkem jsou dotované parky větrných a slunečních elektráren, které výhledově prodraží elektrickou energii na dvojnásobek. Nebo lány kukuřice a řepky, které v "zájmu" ekologie devastují krajinu a erodují půdu. A také další byznysy, které pod záminkou biov tom lepším případě "jen" vyčerpávají státní pokladny. Stávající dluhová krize je proto výbornou příležitostí, proč s touto politikou skončit. Nejlépe hned, a ne až v roce 2020.

AUTOR: Julie Hrstková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz