Dobíjecí stanice a rozvoj elektromobilů

Nově se v ČR a na Slovensku objevují i flotilová řešení s výměnným systémem baterií. Uvedl to Ing. Jaromír Marušinec, Ph.D. MBA z Asociace elektromobilového průmyslu na konferenci E-Mobilita: vývoj a trendy 2012 - 2015, která se uskutečnila v pondělí při MSV v Brně.

Nabíjení střídavým proudem většinou používá běžnou 16A zásuvku 230V, pro třífázové nabíjení 400V se postupně prosazuje oboustranný konektor IEC 62196-2 (Mennekes) a pro stejnosměrné nabíjení konektor pro CHAdeMO. Německé automobilky se snaží prosadit i kombinované AC/DC konektory pro DC nabíjení a ušetřit vysoké licenční poplatky, ale zatím většina vozidel pro rychlé DC nabíjení používá japonsko-francouzské konektory CHAdeMO od společnosti YAZAKI. "V současnosti v České republice iniciativa na budování nabíjecích míst přešla z nadšenců na profesionály, zejména energetické společnosti. Lídrem je pochopitelně velká elektrická trojka ČEZ, E.ON a PRE. Ze začátku se tyto společnosti vůči sobě vymezovaly, odlišovaly se ve svých strategiích i modelech. Nyní však ve spolupráci s Asociací elektromobilového průmyslu probíhá diskuse nad prosazováním zvýhodněného odběratelského tarifu pro majitele elektromobilů a o možnostech roamingu (sdílení nabíjecích karet) mezi nabíjecími místy jednotlivých společností," konstatoval Marušinec.

Podle něho elektromobily již nyní mění myšlení řidičů. Ti již vědí, že tato alternativa existuje a jsou připraveni na ni reagovat. Češi mají schopnost rychleji akceptovat technologické inovace, a proto zde nebude problém elektromobily prodávat. Elektrická síť je již na první stovky tisíc elektromobilů připravena. V ČR dosud platí obdoba Moorova zákona, každé dva roky se prodá dvojnásobek. Ačkoli mnozí prosazují výstavbu nových elektráren s odkazem na předpokládaný rozvoj elektromobility, ve skutečnosti není požadavek na elektrickou energii nijak závratný.

"Jeden milion elektromobilů bude v ČR nejdříve v roce 2035. Toto množství bude ročně potřebovat pouze méně než pět procent elektrické energie, která se u nás vyrobí dnes.

Tvrzení je založeno na těchto vstupech: V ČR se vyrobí a spotřebuje kolem 87 TWh ročně, z toho se vyváží až 17 TWh. Průměrný elektromobil najede 20 000?km ročně a jeho průměrná spotřeba bude 20 kWh/100?km (15 osobní, 30 nákladní). Pro milion elektromobilů včetně nákladních a elektrobusů pak bude potřeba pouze 4 TWh elektrické energie ročně, tj. méně než pět procent současné výroby. Nebude tedy nutné stavět nové zdroje pro potřebu výkonu, ale spíše pro snížení emisí z vyrobené energie. "Problém lokální potřeby příkonu je však významnější. Mohou existovat lokality, kde tisíce současně nabíjených elektromobilů mohou způsobovat problémy. Proto se energetiky snaží prosazovat tarifní řízení pro elektromobily, a to včetně wallboxů pro domácnosti, za jejichž použití nabízejí levnější elektřinu," dodal Marušinec.

Zatímco v současné době jsou elektromobily prodejné pouze pro malou část zákazníků, v budoucnosti mohou oslovit až 85 procent uživatelů bez významnějšího technologického skoku. "Nadšení pro elektromobily sice začalo u jednotlivců, ale přeneslo se v roce 2010 na energetiky, výrobce vozidel, a nyní se přidávají i tradiční naftařské společnosti jako Benzina/PKN Orlen či Agip/Eni, které vidí potenciál v nové komoditě, jež přiláká zákazníky do jejich prodejen a restaurací. Tyto společnosti se připravují na inovace v pohonu tak, aby se přeměnily z petrolejářských společností na energetické, které poskytují motoristům také plyn a elektřinu," doplnil Marušinec.

Elektoromobilitu v praxi si mohou návštěvníci veletrhu užít i při jízdě elektrobusem SOR EBN 10,5 českého výrobce SOR Libchavy, který jezdí v areálu. Na využití v praxi jsme se zeptali obchodního ředitele pana Jindřicha Chudého.

"Výrobu elektrobusů jsme začali testovat na základě jednání s DP Ostrava v roce 2009 a dnes jsou v Ostravě už 4 tato vozidla v běžném provozu a plánují se další dodávky. Většina komponentů autobusu pochází z naší výroby v Libchavech, trakční systém pak od francouzsko-české společnosti Cegelec. K hlavním výhodám těchto vozidel pro městskou dopravu patří jejich bezemisní a tichý provoz. V letošním roce naše elektrobusy testovala v reálném provozu většina krajských měst. Uvidíme, zda i mimo Ostravu najdeme odbyt. Je pravda, že pořizovací hodnota je proti klasickému naftovému vozidlu vyšší, ale náklady na spotřebu, které se u naftové verze pohybují kolem 15-16?Kč na km, jsou u ebusu jen na úrovni 2-2,50?Kč na km. Celkově pak vychází při průměrné životnosti 8 let ebus již ekonomicky výhodněji. S dnes používanými bateriemi se dojezdová vzdálenost pohybuje od 160 až do 210 km na jedno nabití. A nabíjecí systém umožňuje jak rychlonabíjení - cca 1 hodinu -, tak standardní 6-8hodin ové, které lze využít při delších přestávkách ve vozovnách. Ve výrobě elektrobusů vidíme budoucnost zvláště pro městskou dopravu, která by jejich zapojením přinesla jak snížení hlukové hladiny ve městech, tak také přispěla k nižšímu emisnímu znečištění. Náš e bus však můžete vidět i v Tatrách, kde slouží k dopravě turistů v oblasti obcí Vysoké Tatry," odpověděl Jindřich Chudý.

Elektrobus má náklady jen 2-2,5 Kč na km.