Výstava v Národním zemědělském muzeu ve spolupráci NZM a EKO-KOM, a.s.

Obaly jsou všude kolem nás a bez nich bychom si těžko dokázali představit normální život. Obaly chrání potraviny před zkažením, umožňují snadnější transport, chrání obsah výrobku před nežádoucími škůdci, umožňují nám potraviny konzumovat a mnoho dalších funkcí.

A právě obalům a jejich recyklaci je věnovaná výstava v Národním zemědělském muzeu, která je integrální součástí školního vzdělávacího programu společnosti EKO-KOM.

Výstava představuje časovou osu vývoje obalů od historie až po současnost, z různých prostředí až po dobývání vesmíru. Neboť právě obaly nás provázejí po staletí a tvoří významnou část našich životů, stejně jako byly nepostradatelnou součástí každodenního života našich předků.

Otevření výstavy se zúčastní ve dnech 17. a 18.9. také ruský kosmonaut Viktor Vasiljevič Gorbatko. Pan Gorbatko se zúčastnil celkem 3 vesmírných misí v letech 1969 až 1980. Při těchto misích provedl např. úspěšné připojení k orbitálním stanicím. Pan Gorbatko novináře seznámí s neobyčejným životem na vesmírné lodi a povykládá více o vesmírné stravě v různých typech obalů, která jsou pro pobyt ve vesmíru nepostradatelné.

Stánky expozic zdůrazňují jednotlivé funkce a to poutavou interaktivní formou zážitku. Pro potenciální zájemce je připraven u každého stánku text s podrobnějším vysvětlením, který si může odnést domů.

. Keramická zásobnice na obilí z doby bronzové (cca 1 200 let před n. l.)

. Antická amfora objevená ve Středozemním moři u egyptských břehů z doby římské - 1. století před n. l.

. Secesní láhev na mléko z Arcibiskubské mlékárny v Kroměříži z počátku 20. století

. Nepoužitá plechovka "UNRRA" se sušeným mlékem y roku 1945

. Litografický kámen se zachovanými tisovými formami etiket na kakao z přelomu 19. a 20. století.

. Skafandry amerických astronautů a současné potraviny používané v ruském vesmírném programu.

Obalové materiály současnosti a budoucnosti - sud na nápoje z PET-u

Na výstavě budou také nástěnné malby obalu a to v různých historických epochách. Nástěnné malby doplněné o vysvětlující text představí návštěvníkům jednotlivé historické epochy a technologické úrovně obalových řešení v dané době. Lidský vývoj je zde rozdělen na 7 historických období.

Starší doba kamenná /paleolit/- střední doba kamenná /mezolit/ - cca 2 500 000 před n.l. - 8 000 před n.l.

Jak známe z pozorování dnešních pralesních kmenů, žijících na úrovni doby kamenné, člověk se naučil postupně používat a zhotovovat první obaly z listů, travin, skořápek, kůže a dřeva. Duté dřevo chránící žhavé uhlíky před vyhasnutím jako příslib příštího "táboráku", tedy tepla, světla a ochrany před divou zvěří, patřilo v té době jistě k obalům nejvzácnějším.

Mladší doba kamenná /neolit/ - cca 9 - 8 000 před n.l. - cca 4 000 před n.l.

Neolitický člověk objevil výrobu keramiky, kdy smícháním hlíny s vodou a za působení ohně dal vzniknout prvnímu "umělému" obalu s téměř neomezenou trvanlivostí. V keramických mísách a hrncích vařil pokrmy a ve velkých hliněných nádobách - zásobnicích skladoval obilí pro svou spotřebu i pro příští setbu. A jelikož byl také obchodníkem, jistě převážel své zboží v lehčích obalech z organických materiálů. Ty se však na rozdíl od keramiky do dnešní doby nedochovaly.

Od doby bronzové až po zánik antického Říma - cca 4. tisíciletí před n.l. - 6. století n.l.

Člověk doby bronzové objevil, spojil a využil vlastnosti dvou kovů - mědi a cínu a vytvořil první slitinu - bronz. Bronzové nářadí vytlačilo kamenné nástroje, bronzové hřivny se staly platidlem. Starověké státy Mezopotámie, Malé Asie a Egypta daly světu písmo a první zákonodárství. Symbolem rozsáhlého mezinárodního obchodu se stala amfora, keramická nádoba - transportní obal na sypké i tekuté zboží. Keltům, obývajícím velkou část "neantické" Evropy doby železné se připisuje vynález jiného obalu, který známe až do dnešní doby - sudu.

Od pádu Západořímské říše - 5. století n.l. (476) - 15. století (1492)

Následující doba vrcholného a pozdního středověku již skýtá úplně jiný obraz. V zemědělství dochází v 11. století k tzv. agrární revoluci, kdy bylo jařmo nahrazeno chomoutem a rádlo pluhem. Panovníci, šlechta i církev investují do rozvoje hospodářství. Ve lněných i kožených pytlích, v sudech a bednách nejrůznějších velikostí proudí zboží na trhy, ale také do prvních velkoobchodních spolků.

Od objevení Ameriky do Velké francouzské revoluce - 1492 - 1789

Byla to doba velkých zámořských objevů, doba vzniku evropských koloniálních říší. Evropané poprvé ochutnali nové plodiny - kávu, kakao, kukuřici, rajčata, papriky, ananasy, brambory a nacpali si první dýmku tabákem. Problémem po celou dobu plavby na lodích zůstávalo dlouhodobé uchování potravin a pitné vody pro posádku v poživatelném stavu a konečně i ochrana přepravovaného zboží. Nasolování a sušení masa patřilo k jediným známým konzervačním metodám. Zásadní objev na poli konzervace potravin vzniknul až za hřmění dalšího velkého evropského konfliktu - napoleonských válek.

Od Velké francouzské revoluce po 2. světovou válku - 1789 - 1945

Zásadní inovace v oblasti uchování potravin, se udála hned na počátku této epochy, to když Francouz Nicolas Appert v roce 1810 nabídl Napoleonově Velké armádě první skleněnou zavařovací konzervu a téměř ve stejné době Peter Durand konzervu plechovou armádě britské. Zavařovací sklenice a plechovka byly na světě. Ta plechová se pak stala kromě jiného souputnicí všech válečných tažení a sehrála také významnou úlohu po 2. světové válce v rámci obrovské mezinárodní pomoci zničené Evropě - UNRRA.

Od 50. let 20. století se začala rozvíjet tzv. konzumní společnost, nakupující a požadující stále více zboží a služeb. Nástupem lednice skončila doba domácích chladných špajzů, spižíren, či sklepů s ve slámě baleným ledem. Technologické inovace a nové materiály z plastů a kompozitů se staly základem úplně nové generace obalů všech kategorií. Výrazným trendem je jejich odlehčování a důraz na ekonometrické vlastnosti. Transportní obaly a systémy se stále více unifikují.

Nezisková autorizovaná obalová společnost EKO-KOM provozuje systém třídění a recyklace obalových odpadů. Tento systém, založený na spolupráci průmyslových podniků, měst a obcí zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, následně svezeny, dotříděny a konečně využity jako druhotná surovina a recyklovány. Systém EKO-KOM zahrnuje dostatečný počet sběrných míst proto (214 tisíc barevných kontejnerů), aby zajistil za své klienty splnění povinnosti zpětného odběru obalového odpadu od spotřebitelů na celém území státu. Přitom systém dosahuje takové míry recyklace, aby jeho klienti splnili zákonem požadovaný rozsah recyklace i využití pro jednotlivé druhy obalů

EKO-KOM zajišťuje třídění a recyklaci obalového odpadu aktuálně pro 20 482 firem, které prodávají balené zboží na českém trhu. Spotřebitelé mohou své odpady třídit v 5 993 obcích v celé ČR. Vzhledem k dosahovaným výsledkům recyklace patří dlouhodobě český průmysl k nejzodpovědnějším v Evropě.

Více na www.ekokom.cz, www.jaktridit.cz, www.samosebou.cz, www.tonda-obal.cz nebo www.branarecyklace.cz