zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Geologie Českého Krumlova a okolí

14.10.2012
Příroda
Geologie Českého Krumlova a okolí

Morfologie

Tvářnost krajiny vytváří nejen geologická stavba, ale samozřejmě procesy a pochody, kterými byl region v geologické historii postižen; hlavně ve čtvrtohorách (třetihorách). Jedná se o procesy tektonické, ale i exogenní - erozní a denudační.

Významně se v morfologii uplatňuje údolí Vltavy a jejích přítoků, často nepravidelné sítě drobných potoků. Hluboce zaklesnuté vltavské údolí se strmými, často skalnatými svahy. Údolí s mnoha výraznými meandry. V kontrastu s těmito nízko položenými místy je dominantní elevace, nejvyšší bod Blanského lesa Kleť (1084 m). Zaoblený vrchol s četnými výchozy a suťovými proudy ve svazích (lanovka, chata, rozhledna, hvězdárna).

Převažuje pahorkatinný charakter krajiny. Většinou mnohotvárná kerná pahorkatina. Vrchy, krátké hřbety, zaříznutá ale i plochá údolí.

Z hlediska geomorfologického členění je oblast Českého Krumlova řazena do Šumavské soustavy (subprovincie) podsoustavy Šumavské hornatiny se střední výškou 634,4 m. Na východě sousedí s oblastí Novohradského podhůří.

Geologická stavba
Regionálně geologicky je oblast Českého Krumlova zařazena do předplatformního podkladu Českého masívu, do moldanubické oblasti. Moldanubikum je historicky užitý název pro oblast tvořenou převážně intenzivně metamorfovanými horninami s granitoidními masívy variského stáří. Moldanubikum je považováno za předprvohorní jednotku.

Přesněji patří do oblasti šumavského moldanubika budovaného různými horninovými komplexy katazonálně metamorfovanými, převážně do amfibolitové facie, výjimečně jsou to soubory s metamorfózou mesozonální popř. epizonální. Pro moldanubikum je charakteristický výskyt vysoce metamorfovaných hornin jako jsou granulity, eklogity a další horniny. Intenzivní migmatitizace a průniky masívy granitických hornin.

V moldanubiku lze vydělit dvě odlišné série hornin lišící se horninovým obsahem. Je to jednotvárná a pestrá skupina. Jednotvárná je z hlediska petrografického, reprezentována hlavně různými typy pararul (biotitické, silimanitické, muskovitické), různou měrou migmatitizované. Pravděpodobně původně pelitické a psamitické sedimenty hlubšího moře. Pestrá skupina je zastoupena opět pararulami, tak jako u jednotvárné skupiny, ale navíc se objevují horniny jako jsou kvarcity, kvarcitické ruly, erlány, grafitické horniny, mramory, amfibolity, amfibolické ruly, granulity, eklogity, ortoruly.

Tato pestrá série vystupuje v několika pruzích. Střední pruh se táhne přes Český Krumlov. Pestrou sérii můžeme bez větších spekulací považovat za mělký sedimentační prostor, kde mramory a grafitické horniny představují materiál organické říše.

Stratigraficky se považuje pestrá skupina za mladší. O stáří se velmi diskutuje. Není zatím dostatečných dokladů na přesvědčivé závěry. Nálezy mikrofosilií v mramorech z Českého Krumlova by mohly přispět k přesnějšímu datování. Je mnoho zjištění, která jsou často rozporuplná. Zajímavý je i fakt, že na moldambiku neleží sedimentární pokryv. Radiometrické datování. ukazuje stáří nejméně středně proterozoické. (523 plus minus 38 milionů let, hornina z rožmberskokaplické jednotky). Horniny jsou nejméně 2x deformovány a popřípadě i metamorfovány (deformační fáze "moldambické", kadomské a částečně i hercinské).

Český Krumlov
Krumlovský pruh má značné zastoupení granulitů a s nimi spojených ultrabazických hornin a eklogitů, velmi hojné jsou i grafitické horniny a grafity (pruh Černá - Český Krumlov - Přísečná). Běžná jsou tělesa ortorul. Granulity tvoří masív Kleti (Blanského lesa). Další horniny se střídají v proměnlivě mocných polohách. Jsou to opět amfibolity, erlány, mramory, kvarcity. Metamorfizmus je doložen v nejméně dvou regionálně metamorfních epizodách. Magnetizmus je zde reprezentován leukokrátními žilnými žulami až granodiority a různými porfyrity.

Hydrogeologie
Krumlovsko patří k typickým oblastem, kde je podzemní voda vázána hlavně na puklinové systémy hornin krystalinika. Méně na pokryvné útvary a zvětralinový plášť. Kolektory jsou odvodňovány do povodí Vltavy a Polečnice. Chemicky jsou to vody s malou mineralizací, většinou do 100 mg.l-1 (kalcium sulfátového typu, kalcium bikarbonátového typu, kalcium sulfáto-bikarbonátového typu). Vydatnost pramenných struktur je velice proměnlivá podle puklinové propustnosti horninových komplexů. Oběhy podzemních vod jsou poměrně rychlé a významně závislé na srážkové činnosti. Jistou výjimkou ve spektru kolektorů krystalinika jsou podzemní vody vázané na polohy krystalických vápenců. Minerální vody se zde nevyskytují.

Ložiska nerostných surovin
Krumlovsko a blízké okolí nepatří k oblastem s velkými průmyslovými těžbami surovin. Víme, že stavební kámen se zde těžil hojně již ve středověku. Doklady nalezneme např. ve Václavských sklepích na hradu Český Krumlov, na reliktech starých dlažeb, na částech některých občanských (městských) a církevních staveb. Historicky se těžil kámen nejlépe přímo z místa stavby nebo z jejího nejbližšího okolí. Později, s rozvojem stavebnictví a dopravy, i na vzdálenějších lokalitách. Jedná se petrograficky o granitoridy, granulity, krystalické vápence a méně pararulové horniny, využívané dnes hlavně jako drcené kamenivo. Těžba dekoračního kamene zde není. Těžbou největším je lom Plešovice - Holubov na východním svahu Kleti a Chvalšiny - Zrcadlová huť. Lom v krystalických vápencích Vyšné je uzavřen.

Tradiční nerostnou surovinou Českokrumlovska (pruh od Černé v Pošumaví přes Český Krumlov) jsou grafitové rudy. Nalezneme ložiska historická, vydobytá, v těžbě i po průzkumu konzervovaná. Ložiska jsou vyvinuta při hranici pararul a krystalických vápenců. Tuha byla využívána již keltskou kolonizací.

Horním městem je Český Krumlov od minulosti. I dnes zde nalezneme stopy historické báňské činnosti jako jsou haldičky, pinky, deformace na povrchu, ústí zavalených štolek, ale i některé objekty. Většinou po těžbě ryzího stříbra z žilných struktur z přípovrchových cementačních zón.

Pokud budeme zkoumat horniny použité na krumlovských stavbách (od dlažeb až po horniny z katedrály a zámku), jejich zdroj je téměř vždy místní nebo z nejbližšího okolí. Např. zeď zámecké zahrady by mohla sloužit jako petrografická kolekce regionálněgeologické stavby. Toto neplatí samozřejmě pro některé cenné a okrasné detaily staveb nebo pro architektonické akcesy nedávné minulosti.

Mineralogická tematika by byla pro tento materiál příliš široká a je lépe odkázat na literaturu, kde odborník i sběratel naleznou dostatek informací potřebných pro svoji práci, popř. koníčka.

Geologická mapa na:http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_gestck.htm

Dodatečná informace o mapách na http://www.cgu.cz

ZDROJ: www.ckrumlov.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí