Úterý, 19. března 2024

Reporting udržitelného rozvoje podle společnosti NWR

Zpráva společnosti New World Resources (NWR) o udržitelném rozvoji za rok 2011 je zpracována podle mezinárodní metodiky organizace Global Reporting Initiative, kterou dosud v ČR využívala jen jedna firma.

Reporting udržitelného rozvoje podle společnosti NWR

Téměř každá větší společnost v České republice už vydává tzv. Zprávu o společenské odpovědnosti, nazývanou také CSR report. V tomto případě je zde však jedna odlišnost - Zpráva společnosti NWR je zpracována podle mezinárodní metodiky organizace Global Reporting Initiative (GRI). V České republice doposud tuto metodiku využívala pouze jediná firma - Czech Coal, a. s.

Zatímco převažující zprávy o společenské odpovědnosti českých firem jsou spíše PR brožurkami s výčtem dobročinných aktivit, zprávy o udržitelném rozvoji zpracované podle mezinárodní metodiky mají daleko větší záběr, mají jasnou a danou strukturu a především informace v nich jsou objektivní, podložené konkrétními číselnými údaji. Ne nadarmo se o těchto zprávách hovoří jako o reportingu udržitelného rozvoje nebo také nefinančním reportingu, který doplňuje ten finanční ve formě výročních zpráv.

PROČ ZROVNA GRI

Pokud máte nefinanční reporting zpracovaný podle mezinárodní metodiky, máte zaručeno, že bude obsahovat číselné údaje doplněné slovním popisem, které jsou srovnatelné napříč firmami, které danou metodiku aplikují. Metodika dále poskytuje jasný návod, co musí vaše zpráva obsahovat a čemu se nesmíte a naopak můžete vyhnout.

V západní Evropě je nefinanční reporting podle zvolené metodiky běžnou záležitostí, v České republice tomu tak bohužel zatím není, což je velká škoda.

Metodik je celá řada, jsou mezi nimi však rozdíly. V současné době je nejrozšířenější metodika podle GRI, která je nejkomplexnější, nejpropracovanější (jde do detailu) a je určená k certifikaci. V případě GRI jde buď o tzv. ověření aplikační úrovně samotnou organizací GRI nebo o detailní audit poskytnutý třetí stranou (např. konzultačními firmami certifikovanými GRI).

Zde je nutné vysvětlit, co je aplikační úroveň. Směrnice GRI umožňuje realizovat reporting a zpracování závěrečné zprávy v různých úrovních detailu A - C. Aplikační úroveň C vyžaduje například vybrané profilové informace o firmě, z konkrétních indikátorů (číselné nebo popisné) však stačí reportovat alespoň deset. Na úroveň B reportujete všechny profilové informace a alespoň 20 indikátorů a na úroveň A pak všechny profilové informace i základní indikátory, kterých je v obecné směrnici celkem 49. Právě tato flexibilita v počtu vykazovaných údajů usnadňuje použití metodiky GRI i v malých a středních firmách.

Dalšími uznávanými metodikami jsou například UN Global Compact, ISO 26000 nebo AA1000 Acount-Ability. Výhoda reportingu podle GRI oproti ostatním standardům spočívá v tom, že metodika GRI je určena k certifikaci, tedy je možné provést ověření obsahu roční zprávy detailním auditem.

Metodika GRI samotná obsahuje základní směrnici, která je dále rozvedena do detailu v tzv. technických protokolech. Směrnice je formulována obecně tak, aby byla aplikovatelná pro všechny druhy firem, ať už výrobní, nebo poskytující služby. Kromě obecné směrnice existují ještě tzv. oborové dodatky, kterých je v současné době jedenáct (např. pro odvětví leteckých společností, finančních služeb, v našem případě pak hornictví a hutnictví). Pokud pro danou firmu existuje oborový dodatek, je určitě užitečné jej použít, jelikož je rozšířen o indikátory specifické pro daný obor podnikání.

NEJDE O DALŠÍ BYROKRACII

Rozhodnutí, zda reporting využít, záleží jen na samotné firmě. Naší společnosti tento způsob přinesl řadu nesporných výhod. V první řadě jde o zvýšení celkové transparentnosti firmy navenek. I když to může být v řadě případů kamenem úrazu a zřejmě i překážkou toho, proč se české firmy brání použít mezinárodní metodiku. Ta totiž nerozlišuje, co je pozitivní a co negativní. Pouze říká, co má firma sledovat a doporučuje způsob sledování. To může na české firmy působit odrazujícím dojmem, protože se domnívají, že budou muset říci i to, co nechtějí.

Tento dojem bych chtěl vyvrátit. Prostředí EU a samozřejmě také České republiky je pro průmyslové firmy již tak svázáno různými předpisy a kontrolami, které jsou daleko podrobnější, než vyžaduje jakákoli metodika. Spousta údajů ohledně životního prostředí, BOZP, zaměstnanců nebo daní se povinně hlásí do veřejných registrů a na různé úřady. Každý si je tedy může dohledat, jde jen o to vědět, kde hledat. A věřte, že se jedná o cca 90 % informací, které metodika GRI požaduje. Nevidím tedy důvod k obavám, proč by firma nemohla všechny tyto údaje zpracovat do roční zprávy s patřičným vysvětlením.

JAK JE TO VE FIRMNÍ HIERACHII

V ČR agenda udržitelného rozvoje není většinou vyčleněna organizačně, ale funguje jako jedna z činností oddělení komunikace a zpravidla na ni není vyčleněn ani zvláštní pracovník. Kromě zpracování zprávy vlastními pracovníky je variantou také zpracování na klíč od externí firmy, čímž však firma ztrácí významné know-how.

Ideálním případem je, pokud je ve vrcholovém vedení firmy člověk, který za udržitelným rozvojem takzvaně "stojí" a dbá na to, aby byl začleněn do běžných činností v rámci podnikatelského plánu.

Zároveň zde platí rčení "co neměříte, neřídíte". Pokud tedy chcete dosáhnout zlepšení například v oblasti znečištění ovzduší, je vhodné vývoj emisí sledovat a určit si do budoucna cíl, který bude veřejný.

Použití metodiky je jednotícím prvkem a výrazně pomůže při srovnávání zpráv od různých firem z různých oborů, přispívá ke zvýšení kredibility pro státní správu, samosprávu, akcionáře, investory a v neposlední řadě jde o zásadní prvek v externí i interní komunikaci.

ZÁVAZEK DO BUDOUCNA

Pokud firma učiní rozhodnutí, že s nefinančním reportingem začne, jedná se o závazek do budoucna. Pokud s touto činností jednou začnete a vydáte první roční zprávu, je třeba si stanovit periodicitu. Obvyklá je roční perioda, někdy také dva roky. Pokud pravidelný cyklus porušíte, automaticky se stáváte méně důvěryhodným. Funguje to podobně jako s vydáním výroční zprávy. Pravidelnost vyžaduje také metodika, nejen GRI.

PRAKTICKÝ POSTUP PŘI ZAVEDENÍ REPORTINGU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE?

V první řadě si musíte uvědomit, pro koho všechny činnosti, které do udržitelného rozvoje patří, děláte. V odborné terminologii se jedná o tzv. určení zainteresovaných stran, které se častěji nazývají stakeholdery. Stakeholdeři jsou skupiny, které firmy svojí činností přímo ovlivňují, a naopak oni ovlivňují činnost firmy. V praxi jsou skupinami stakeholderů například zaměstnanci, akcionáři, státní správa, média, obyvatelé přilehlých obcí (tzv. komunita), zákazníci, dodavatelé nebo školy a univerzity.

Jakmile provedete ve firmě určení hlavních stakeholderů, je důležité od nich zjistit, které oblasti udržitelného rozvoje jsou pro ně důležité, ať již jako hrozba (např. ztráta zaměstnání, znečištění ovzduší atd.) nebo jako příležitost (např. vzdělání nebo podpora veřejně prospěšných aktivit). Je nutné přiznat, že většinou stakeholdeři spíše uvádějí, z čeho mají obavy.

Na základě těchto informací pak sestavíte žebříček podle důležitosti a jednotlivé oblasti rozpracujete do detailů včetně toho, jaké číselné údaje danou oblast popisují a jak je budete sledovat. Prioritních oblastí by nemělo přespříliš, to by bylo na úkor srozumitelnosti. V těchto oblastech si poté firma stanoví budoucí cíle, které by měly vést ke zlepšení v dané oblasti. Například do roku 2020 zvýšíme podíl recyklované vody o tolik a tolik procent. Určení relevantních oblastí je pro celý proces reportingu klíčové a metodika GRI na něj klade velký důraz. Použitím tohoto postupu se totiž vyhnete situaci, kdy lidem v sousední obci nejvíce vadí hluk od projíždějících vozidel, ale vy namísto kroků vedoucích k omezení hluku opravíte v obci kostel.

Po těchto úvodních fázích už nastupuje pravidelný monitoring a sestavování pravidelné roční zprávy, její správná komunikace navenek i dovnitř do firmy a zjišťování zpětné vazby od stakeholderů.

V případě skupiny, jakou je NWR, se věnuje udržitelnému rozvoji jeden pracovník, který má však na starosti nejen reporting, ale celou oblast jako celek. Pravidelné zveřejňování výsledků v oblastech udržitelného rozvoje má v našem podnikání nezastupitelnou roli a výrazně přispělo ke zvýšení transparentnosti naší společnosti.

V západní Evropě je nefinanční reporting podle zvolené metodiky běžnou záležitostí, v České republice tomu tak bohužel zatím není, což je velká škoda.

AUTOR: Tomáš Rak
Manažer udržitelného rozvoje, NWR Communications, s.r.o.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů