zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Moravskoslezské firmy loni vypustily méně jemného prachu

08.10.2012
Ovzduší
Zdraví
Moravskoslezské firmy loni vypustily méně jemného prachu

Loni české firmy nahlásily méně emisí jemného polétavého prachu než v roce 2010, pokles zaznamenaly zejména podniky v Moravskoslezském kraji, který patří mezi nejznečištěnější. Žebříčky, které z dat o vypouštěných emisích zveřejněných na konci září v Integrovaném registru znečištění sestavila organizace Arnika, ukazují, že tradiční největší znečišťovatelé sídlí vedle Moravskoslezského kraje také v Ústeckém a Středočeském.

Za extrémní považuje Arnika skokový nárůst dioxinů ohlášených v odpadech spalovny nebezpečných odpadů SITA v Trmicích na Ústecku. V odpadech předaných mimo provozovnu skončilo loni 1229 gramů toxického ekvivalentu, v roce 2010 to bylo 240 gramů.

"Množství dioxinů ohlášené trmickou spalovnou v přenosech odpady ve výši 1,23 kilogramu je závratné, zejména pokud si uvědomíme, že studie z roku 2005 odhadla celkové množství dioxinů v odpadech za celou EU na 15 kilogramů. Je to zhruba trojnásobek množství dioxinů, které byly ve staré zátěži ve Spolaně Neratovice," řekl novinářům expert Arniky Jindřich Petrlík. Arnika podle něj ověřovala hodnotu u firmy, ta ji potvrdila.

Čtyřnásobně vzrostlo také množství dioxinů předaných v odpadech k recyklaci či využití hutěmi Acelor Mittal v Ostravě.

V množství ohlášených rakovinotvorných látek se před Zlínský kraj dostal kraj Středočeský, kde meziročně narostlo množství vypouštěného styrenu, ten používají například lakovny. Styren se na celkových emisích rakovinotvorných látek v ČR podílel ze 40 procent. "Dalšími čtyřiceti procenty pak přispěla Spolana Neratovice," uvedl mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Na špičce kategorie rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek se podle tabulek Arniky drží podnik DEZA Valašské Meziříčí, a to i přes pokles množství těchto látek v únicích z chemičky o zhruba deset tun za rok na 47 tun. Druhé místo patří Spolaně Neratovice, která snížila emise těchto látek o čtyři tuny na 36 tun. Třetí místo zaujal jihlavský Kronospan OSB s 12 tunami. Nově se v první desítce největších znečišťovatelů objevil kralupský Synthos vyrábějící polystyren na zateplování.

Pokud jde o jemný polétavý prach, kterého ubylo u hutí v Moravskoslezském kraji, elektrárny Prunéřov společnosti ČEZ zvýšily jeho množství o 130 tun za rok na 761 tun. "Elektrárny Prunéřov jsou největší hnědouhelnou elektrárnou v Česku, a tak jejich podíl na emisích tomu odpovídá. To se však nyní mění, protože na začátku září začala kompletní modernizace této elektrárny, kdy navíc polovina elektrárny bude v následujících letech trvale odstavena," reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Oproti minulým letům figurují mezi desítkou největších znečišťovatelů prachem firmy z Ústeckého kraje. Ty také obsadily první čtyři místa žebříčku největších producentů emisí plynů způsobujících kyselé deště. Zda se u znečišťovatelů v Moravskoslezském kraji projevily změny technologií, nebo je za poklesem emisí prachu jen snížení výroby, se podle Arniky ukáže až ve srovnání s daty za letošní rok.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí