Středočeské podniky se derou mezi největší znečišťovatele, roste podíl spaloven odpadů a chemiček, informace o látkách v odpadech omezila vláda

PRAHA - Arcelor Mittal Ostrava, Spolana Neratovice, Třinecké železárny, DEZA Valašské Meziříčí anebo Synthos v Kralupech nad Vltavou - to jsou některé z podniků, které figurují mezi největšími znečišťovateli v ČR. A to i přesto, že u některých z nich došlo i ke značnému zlepšení. Dobrou zprávou z roku 2011 je meziroční pokles množství ohlášených emisí polétavého prachu (PM10) (1), a to zejména u podniků v Moravskoslezském kraji. Naopak extrémní nárůst množství dioxinů (2) v odpadech vykázala spalovna SITA v Trmicích. Prozrazují to žebříčky, které z čerstvě zveřejněných dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ) (3) za rok 2011 zpracovali odborníci ze sdružení Arnika.

"Jestli za nižší emise drobných prachových částic vděčí Severomoravané skutečně lepším technologiím v Arcelor Mittalu nebo spíše poklesu výroby, to uvidíme až za rok při srovnání s daty IRZ za celý rok 2012," hodnotí tuto změnu vedoucí havířovské pobočky Arniky Jan Nezhyba.

Oproti předchozím letům je letos ještě viditelnější příspěvek spaloven odpadů k zátěži životního prostředí dioxiny (2) a rtutí (4).

IRZ (3) je veřejně přístupnou databází kde údaje ohlašují samy průmyslové provozy. Arnika už tradičně z těchto údajů připravuje žebříčky podle jednotlivých skupin látek, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí. V tabulkách pro jednotlivé škodliviny je seřazeno deset nejvíce znečišťujících firem. Bohužel po osmi letech zdárného provozu registru však hrozí, že lidé přijdou o informace o řadě průmyslových znečišťovatelů. Neúnavně o to již druhým rokem usiluje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a především pak Svaz chemického průmyslu (5).

"Snížením počtu ohlašovaných látek vláda upírá lidem, aby se dozvěděli o všech látkách, které znečišťují prostředí a mohou mít negativní vliv na zdraví. Průmyslové provozy musely v roce 2010 ohlašovat44 nebezpečných látek v odpadech, loni už to ale bylo pouhých 25. Okleštění zveřejňovaných informací způsobila změna legislativy, kterou prosadilo Ministerstvo průmyslu a obchodu," vysvětlil tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

V sedmnácti aktuálních tabulkách dominují tradičně znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského, v němž stouply úniky styrenu (6). "Středočeský kraj se dostal před kraj Zlínský v množství ohlášených emisí karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek. Způsobil to především nárůst množství styrenu vypuštěného do ovzduší, který se na emisích této skupiny látek podle registru podílel ze čtyřiceti procent. Čtyřiceti procenty pak přispěla i Spolana Neratovice," komentuje změnu tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

V souhrnné kategorii rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (skupina 1 a 2 dle Agentury pro výzkum rakoviny IARC) (7) se opět objevuje na prvním místě DEZA Valašské Meziříčí, a to i přes pokles množství těchto látek v únicích z chemičky o cca 10 tun za rok. Druhé místo patří Spolaně Neratovice, která také snížila emise vybraných látek o cca 4 tuny za rok. Třetí místo zaujímá podle svého hlášení za rok 2011 jihlavský Kronospan OSB, který naopak zvýšil emise formaldehydu (8) o cca 2 tuny za rok. Nováčkem v tomto top 10 je kralupský Synthos, který vyrábí polystyren pro zateplování budov.

K velkým změnám došlo v žebříčcích největší původců dioxinů a rtuti. Spalovna nebezpečných odpadů v Trmicích, kterou provozuje společnost SITA a.s., ohlásila skokový nárůst množství dioxinů v odpadech předaných mimo provozovnu - poskočila z 240 gramů TEQ za rok 2010 na 1229 gramů TEQ ohlášených za rok 2011.

"Množství dioxinů ohlášené trmickou spalovnou v přenosech odpady ve výši jednoho a čtvrt kilogramu je závratné. Zejména pokud si uvědomíme, že studie z roku 2005 odhadla celkové množství dioxinů v odpadech za celou Evropskou unii na 15 kg. Je to mimochodem zhruba trojnásobek množství dioxinů, které byly ve staré zátěži ve Spolaně Neratovice. Ujišťovali jsme se u provozovatele spalovny, zda se při výpočtu nespletl, ale ohlášené množství nám telefonicky potvrdil," zdůraznil závažnost množství dioxinů v odpadech předseda Arniky Jindřich Petrlík. Čtyřnásobně vzrostlo také množství dioxinů v odpadech předaných dokonce k recyklaci či využití z hutí Arcelor Mittal v Ostravě. "O to důležitější je, aby státní orgány kontrolovaly důsledně, co se děje s odpady ze spaloven a hutí," dokončil Petrlík.

U rtuti a jejích sloučenin vypuštěných do ovzduší a do vody je doslova skokanem roku čistička odpadních vod v Neštěmicích provozovaná Severočeskými vodárnami a kanalizacemi, která ohlásila celých 797 kg/rok v únicích do vody. "Důvodem takto vysokého úniku rtuti do vody může být skutečnost, že čistírnou procházejí odpadní vody Spolchemie, která používá rtuť při výrobě chloru a současně v ní dochází k likvidaci staré ekologické zátěže s vysokým obsahem rtuti," vyslovil hypotézu možného původce znečištění Petrlík. V případě přenosů rtuti v odpadech jsou čísla ale stále výrazně vysoká, i přesto, že největší původce rtuti v odpadech, spalovna nebezpečných odpadů firmy SITA v Ostravě, ohlásila o více než tunu rtuti v odpadech méně než za rok 2010. I přes zmíněný pokles vede tato spalovna žebříček původců rtuti v únicích a přenosech.

Spolchemie (Spolek pro chemickou a hutní výrobu) v Ústí nad Labem dle dat zveřejněných v IRZ na první pohled snížila množství perzistentních organických látek (POPs) předaných v odpadech o jednu třetinu. "Jde ale o klam, který vznikl kvůli vládou sníženému počtu ohlašovaných látek do registru. Podniky totiž od roku 2011 nehlásí přenosy pentachlorbenzenu a hexachlorbutadienu prostřednictvím odpadů. Jde tedy o změnu způsobenou legislativním omezením dat ohlašovaných do IRZ, co se týče látek v přenosech prostřednictvím odpadů," upozornil Vozník. Spolchemie za rok 2010 ohlásila 179 tun jmenovaných dvou látek.

Zatímco množství ohlášených emisí prachu pokleslo u hutí v Moravskoslezském kraji, elektrárna Prunéřov zvýšila množství PM10 (1) vypuštěné do ovzduší o celých 130t za rok. Letos tak oproti loňskému roku figurují v první desítce původců polétavého prachu nejčastěji podniky z Ústeckého kraje.

K největším zdrojům látek poškozujících ozónovou vrstvu (9) opět patří Spolana Neratovice a Jaderná elektrárna Temelín. Nejvíce skleníkových plynů v ČR opět vypustily v roce 2011elektrárny Prunéřov následované další elektrárnou ČEZu v Počeradech. Stejně jako v předchozím ohlašovacím roce i pro ten loňský platí, že celou první polovinu tabulky největších průmyslových zdrojů emisí plynů působících kyselé deště opanovaly provozy z Ústeckého kraje.

Sdružení Arnika považuje za důležité ve vztahu k podnikům upozornit, že ještě několik měsíců po zveřejnění ohlášených dat v IRZ může docházet k podstatným změnám v jejich obsahu - to znamená, že bilance námi prezentované na základě nyní dostupných dat mohou být následně výrazně upraveny.

"Z minulých let víme, že ještě několik měsíců po zveřejnění prvních dat dochází i k podstatným změnám v ohlášených datech, takže tato bilance může vypadat za pár měsíců jinak," upozornil Nezhyba. Data v Integrovaném registru znečišťování jsou zveřejňována od roku 2004 vždy k 30. září, a to za předchozí rok. Letos jsou informace dostupné na adrese http://www.irz.cz.