zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jediné řešení je spalovna. Nebo je to všechno jinak?

26.10.2012
Odpady
Jediné řešení je spalovna. Nebo je to všechno jinak?

Vedení Olomouckého kraje vidí jako jedinou možnost, jak se vypořádat s neustále narůstajícím počtem odpadů, stavbu spalovny. Hnutí DUHA však upozorňuje, že toto řešení není tak ideální, jak ho politici veřejnosti představují. Jedním z potenciálních měst, kde by spalovna mohla stát, je Přerov. Město, jehož největší problém životního prostředí je znečištěné ovzduší. Dnešní spalovny jsou moderní zařízení, jejichž dopad na životní prostředí je mnohem nižší, než tomu bývalo dříve. Přesto mají řadu negativ. Vedení kraje zdůvodňovalo nutnost nové spalovny tím, že dosavadní skládky se postupně plní a otevírat nové je vzhledem k přísným normám složité či přímo nemožné. Spalovna je pro ně jediné možné řešení. Navíc ji vidí jako levný zdroj elektrické energie nebo tepla.

Spalování je ve skutečnosti nejdražší způsob likvidace odpadů. Zařízení, která již v ČR existují, na sebe nejsou schopna vydělat. Například spalovna zdravotnických odpadů v Plzni, postavená v roce 1992, má osmdesátimilionový dluh.

Ačkoli se hovoří o tom, že recyklace je u nás na dobré úrovni, stále zůstává v klasických (komunálních) popelnicích velká část odpadů, které by se daly vytřídit a následně recyklovat. Z plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje z roku 2009 vyplývá, že v regionu se vytřídí pouhých 15 % odpadů. Pro srovnání - například v SRN je úroveň třídění padesátiprocentní. Přestože se politici ohánějí tím, že spalovny neplýtvají cennými surovinami, protože zde končí pouze odpad, který už nejde dále využít, skutečnost je jiná. Ve spalovnách končí to, co lidé vyhodí do komunálních popelnic. A jak ze statistik vyplývá, vyhazují do nich i odpad, který by se vytřídit dal. Výroba z recyklovatelných materiálů je přitom několikanásobně nižší než při výrobě z přírodních materiálů. Tato úspora je asi čtyřikrát větší než energie, kterou získáme při spalování.

Ekonomický dopad můžeme najít i v jiné rovině. Recyklace zvyšuje počet pracovních míst v regionu. Zatímco stavbou nové spalovny vytvoříme 30 pracovních míst, na recyklačních linkách jich je 250.

Spalovny navíc neřeší ten nejdůležitější problém, a tím je plýtvání přírodními zdroji. Místo toho, aby vedení kraje investovalo do osvěty, která by obyvatele naučila více přemýšlet o tom, co nakupují a v jakých obalech, což by vedlo ke snížení množství odpadů, zafinancuje raději spalovnu, která k tomu, aby se dvoumiliardová investice do její stavby vyplatila, potřebuje stálý a vysoký příjem odpadu. Problém s odpady spalovny nejen že neřeší, ale v jistém smyslu ho dělají ještě složitější. Vznikají zde totiž toxické látky. Popílek, který po spalování zůstává, je nebezpečný a musí se ukládat na skládky nebezpečného odpadu.

Vedení Olomouckého kraje je pro spalovnu rozhodnuté. Politici už hledají vhodná místa, kde by spalovna mohla stát. Jedním z adeptů je Přerov. Místním se to však nezamlouvá, obávají se zhoršení už tak znečištěného ovzduší. Řešení nakládání s odpady je snížení jejich celkového množství, zvýšení třídění a recyklace a mechanicko-biologická úprava (MBT) zbytkového odpadu (zařízení provádějící takovou úpravu je například v Drážďanech). Jak ukazují příklady ze zahraničí, je takové řešení reálné. Místa a regiony v evropských zemích, Kanadě, USA, Austrálii a jinde ve světě díky promyšleným programům nakládání s odpady zajistily redukci skládkování až o 70 % zcela bez využití spalování.

ZDROJ:http://www.hnutiduha.cz/olomouc, upraveno, kráceno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí