Co právě roste - Václavka smrková (Armillaria ostoyae)
Roste od konce září do začátku října jednotlivě, nejčastěji však v trsech na kořenech a bázích kmenů infikovaných živých i mrtvých smrků, méně na jiných dřevinách. Vyklenutý až plochý, medově žlutý nebo červenohnědý klobouk má průměr 4 až 15 centimetrů. Je pokrytý nápadnými červenohnědými šupinami, které v dospělosti mizí. Lupeny jsou bílé, ve stáří červenohnědě skvrnité. Válcovitý žlutohnědý třeň je v mládí spojen s kloboukem bílým blanitým závojem. Václavka je jedlá houba, vhodná například do houbového guláše nebo na nakládání do octa. Nedostatečně uvařená však může u některých osob vyvolat trávící obtíže. V lesním hospodářství působí václavka na smrkových porostech vedle kořenovníku vrstevnatého největší škody, a to především v oblastech, kde nemají smrkové porosty optimální podmínky k růstu nebo jsou nějakým způsobem poškozeny.
Jednotlivé stromy v oslabených porostech napadá houba od spodní části kořenů a proniká do spodní pařezové části kmene. V mladších porostech poznáme napadení roněním pryskyřice na povrchu kůry u báze kmenů. Ve starších porostech je nejčastějším příznakem, kromě ronění pryskyřice, rozšířená spodní pařezová část kmene. V důsledku značného napadení kořenového systému často jednotlivé stromy odumírají, aniž jsou poškozeny rozsáhlejší hnilobou v kmenové části. Napadené stromy jsou pak samozřejmě velmi náchylné k vývratům. Ochrana porostů je podobná jako u kořenovníku, tedy výsadba smrku ve vhodných lokalitách, odstraňování napadených stromů a celková péče o zdravotní stav porostů.