zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Toxickou rtuť při výrobě chloru chce Spolana používat dalších šest let

17.10.2012
Chemické látky
Toxickou rtuť při výrobě chloru chce Spolana používat dalších šest let

MĚLNÍK - Žádost o souhlas s prodloužením životnosti zastaralé technologie, kterápoužívá značné množství rtuti, podala Spolana Neratovice. A to přesto, že měla do konce srpna 2012 požádat o vydání stavebního provolení na novou membránovou technologii (1) výroby chloru, což neudělala. Tu měla podle původních dohod zprovoznit do konce roku 2014. Namísto toho bude o šest let déle, tedy až do roku 2020, používat toxickou rtuť pro výrobu chloru. Okolí Neratovic se tak ani po více než půl století nezbaví emisí nebezpečného těžkého kovu (2).

"Do vody a ovzduší unikne ze Spolany ročně přes 100 kg rtuti. Další stovky kilogramů toxického kovu předává Spolana v odpadech a neznámé množství jich ukládá na své skládce nedaleko řeky Labe, kde stojí i samotná chemička. Všemi těmito riziky se vlastník Spolany, polský Anwil, rozhodl zatěžovat naše životní prostředí o šest let déle. Přitom ve svém domovském závodě již s toxickou rtutí při výrobě chloru skončil. Zásadně s tím nesouhlasíme a úřady jsme už před dvěma roky varovali, že přesně takový postup ze strany vlastníků Spolany hrozí," shrnul situaci předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík. Jasně odmítavé stanovisko zaslala Arnika na Krajský úřad Středočeského kraje, který budeo žádosti Spolany Neratovice o změnu integrovaného povolení rozhodovat.

Kompletní vyjádření sdružení Arnika je přílohou této tiskové zprávy.

Spolana svoji žádost o odklad náhrady rtuti membránovou technologií zdůvodnila ekonomickými problémy. "Vzhledem k tomu, že ekonomické problémy trvají od roku 2009, je reakce na něj se zpožděním tří let zarážející. Myslíme si, že již delší dobu nemá provozovatel v úmyslu dodržet integrované povolení z roku 2007. Jinak si lze těžko vysvětlit, proč investice více jak 90 milionů Kč (3) nesměřovala naopak do konverze technologie," uvádí pochybnosti o argumentech Spolany ve svém vyjádření Arnika. Z dlouhodobého hlediska navíc membránová technologie vychází jako hospodárnější, protože není tak energeticky náročná. "V tomto světle nechápeme zvolenou taktiku prodlužovat životnost technologie, jejíž provoz je dražší a navíc zatěžuje daleko více také životní prostředí a jeho prostřednictvím nepřímo i státní pokladnu," doplnil tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Kromě rtuti představuje prodloužení provozu amalgámové elektrolýzy další zátěž životního prostředí - nebezpečnými dioxiny (4). "Dioxiny vznikají při vypražování odpadů z výroby chloru se rtutí. Prokázaly to analýzy, k nimž jsme Spolanu přiměli. Kdyby se rtuť nepoužívala, nebylo by nutné ji z odpadů získávat zpět," vysvětlil Petrlík. Arnika proto ve svém vyjádření požádala, aby krajský úřad Spolaně zachoval povinnost sledovat dioxiny a další perzistentní organické látky v odpadech.

"V okolí Spolany, především pak v rybách z Labe, se opakovaně objevují vysoké koncentrace rtuti (5). Kontaminovaná je dokonce i kůra stromů (6). A studie, kterou si nechala zpracovat samotná Spolana, ukazuje, že měrné emise rtuti jak do vody, tak do ovzduší za poslední roky rostly (7)," vyjádřil se ke vlivu výroby chloru v chemičce na okolní prostředí Petrlík.

Problematice neratovické chemičky, jež je největší továrnou u nás vyrábějící louh, chlor a produkty z něj, se Arnika věnuje dlouhodobě v rámci svého programu Toxické látky a odpady. Spolana Neratovice často figuruje v žebříčcích největších znečišťovatelů, které odborníci z Arniky zpracovávají na základě dat z Integrovaného registru znečišťování. Důvodem bývají právě i emise rtuti vypouštěné do ovzduší, do povrchových vod a předávané dál v odpadech.

Integrované povolení vydal Spolaně Krajský úřad Středočeského kraje v roce 2007. Podle tehdejšího rozhodnutí má chemička ukončit provoz amalgámové technologie, kterou používá k výrobě chloru, do konce roku 2014. Sdružení Arnika se v rámci řízení o integrovaném povolení sice nepodařilo prosadit jako konečný termín pro náhradu rtuti v neratovickém provozu rok 2010, prosadilo ale do podmínek právě přesný harmonogram jednotlivých kroků k ukončení provozu amalgámové elektrolýzy.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí