Arnika: Spalovny odpadů už EU tolik nepodporuje, dá méně dotací

Spalovny komunálních odpadů už podle ekologů nebude Evropská unie dotovat jako dosud. Ještě před dvěma lety zaplatila EU až polovinu ceny těchto nákladných staveb. Letos už dva české projekty, které mají šanci na podporu, tedy Plzeň a Komořany, mohou získat "jen" 20 procent. ČTK to dnes řekli šéf ekologického sdružení Arnika Jindřich Petrlík a britský odborník na emise dioxinů, exhalace ze spaloven a domácích topenišť Alan Watson.

Spalovnu za zhruba 2,2 miliardy korun připravuje Plzeňská teplárenská Podle jejího ředitele Tomáše Drápely není zatím procento dotací dáno. "Jednáme přímo s Evropskou komisí a máme stanovisko jejich expertů, že projekty jsou prvotřídně připravené a ekologické. O výši dotace se ještě vůbec nemluvilo a my to zatím nevíme," dodal. Bude záležet na dalším jednání ministerstva životního prostředí.

Arnika se jako účastník územního řízení na plzeňskou spalovnu odvolala proti vydanému územnímu rozhodnutí. Kraj ale její odvolání zamítl, proti čemuž podají ekologové žalobu. "Vinou zamítnutí odvolání nejsme účastníky stavebního řízení," dodal Petrlík. Arnika doufá, že Plzeň bude mít kvůli nižším dotacím problémy, a chce přesvědčit politiky, aby spalovnu odmítli.

"Do konce roku by měla být známa cena stavby a vítěz výběrového řízení. Pak si necháme městem jako akcionářem odsouhlasit, zda máme projekt realizovat," uvedl Drápela. Teplárna má mít do konce příštího týdne platné územní rozhodnutí a integrované povolení a zpracovává projekt pro stavební povolení. Cenu odhaduje na zhruba dvě miliardy Kč.

Podle Watsona projekty spaloven vycházejí ze špatných analýz procenta vyprodukovaných dioxinů, které vznikají nedokonalým spalováním. "V projektech se hovoří jen o dioxinech vypouštěných do ovzduší, jichž je do pěti procent. Zbylých až 99 procent je ve zbytcích po spalování, tedy hlavně v popílku z čištění spalin," uvedl. Ty by sice měly končit na skládkách nebezpečného odpadu, ale často se prý po smíchání s jiným odpadem využívají jako materiál ke stavbě náspů a silnic a mohou se vymýváním dostat do potravinového řetězce.

"Ekologové celá léta tvrdili, že všichni kolem spaloven dýchají škodliviny. Najednou konečně zjistili, že dioxiny skutečně nejdou do ovzduší, ale že se nachytají na filtry. Vznikne dioxinový koláč, který se přesně podle postupu schváleného v integrovaném povolení zpracovává," uvedl Drápela. Majitel spalovny musí přesně deklarovat, jak tento nebezpečný odpad zlikvidovala najatá odborná firma.

"V ČR se běžně operuje se studiemi, že jedna spalovna odpadů vyprodukuje méně dioxinů než jedna vesnice z lokálních topenišť. Podle našich rozborů a měření, které poprvé prezentujeme právě v Plzni a předáme je státním orgánům, je to ale na jednu spalovnu až 200 vesnic," tvrdí Watson. Ten analyzoval popel z českých spaloven, ale u odpadu spalovaného v domácnostech vycházel jen ze statistik.

"Studii pana Watsona, která přináší zcela nová data, budeme používat při jednání o spalovnách," řekl Petrlík. Výrazně levnější alternativou ke spalovnám je podle ekologů výstavba třídíren, recyklačních zařízení a kompostáren. Požadavkem EU je odbourat vyvážení biologicky rozložitelného odpadu ze skládek, kam se ho dostane až 65 procent, uvedli.

Václav Prokš