Krysy, kobry a emisní povolenky

Historie boje úředníků s krysami a hady může být pro ekonomy a politiky velmi poučná. A ukazuje, proč se třeba projekt, který má pomoci přírodě, může obrátit v pravý opak.

Začněme od krys. Francouzští kolonizátoři se kdysi rozhodli udělat z vietnamské Hanoje vzorové, tudíž hygienické město. Přinést pokrok. Vytvořili proto v části města kanalizaci, která odvedla z ulic fekálie a omezila tak šíření nemocí. Stoky a odpadní roury jsou ideálním místem pro množení krys přenášejících choroby. I na to měli úředníci recept: najmout Vietnamce likvidující krysy. Protože byla třeba výkonnostní motivace, odměna se vyplácela podle počtu zabitých krys. Stačilo donést jejich ocásky. Výsledek? Krys ve městě přibylo.

Chytří Vietnamci krysám pouze usekávali ocasy a pak je pouštěli, aby se množily a produkovaly další ocásky, a tedy peníze. Nebo je rovnou chovali. Takže jejich počet rostl. Stejného výsledku dosáhli Angličané v Indii, když chtěli podobným způsobem zlikvidovat jedovaté kobry. Snaha něco omezit se obrátila v pravý opak.

Něco podobného se teď podle listu The New York Times děje při obchodování s povolenkami na vypouštění plynů poškozujících atmosféru. Povolenky jsou "odpustky" za vypouštění škodlivin, které si většinou kupují firmy z vyspělých zemí. Má se tak omezit produkce těchto plynů. V rámci mezinárodního systému ale dostávají společnosti v rozvojových zemích povolenky zdarma, přestanou-li vypouštět škodliviny do vzduchu. Pak je prodají do vyspělých států. Výdělek je má motivovat k likvidaci škodlivin.

Výsledek? Pravý opak. Nejvíce povolenek, a tím peněz, lze získat za neutralizaci odpadních látek z výroby chladicích plynů. V Indii se tak teď vyrábí více chladicích médií. Ta ale také škodí ovzduší a jejich produkce roste více, než o kolik se díky povolenkám snížily emise jiných škodlivin. Vyspělý svět tak vlastně dotuje ničení přírody.

AUTOR: Marek Hudema