Austrálie se připojí k druhé fázi Kjótského protokolu
Austrálie, která patří k největším producentům skleníkových plynů na hlavu na světě, je připravena připojit se k evropským zemím a podepsat druhou fázi Kjótského protokolu. Oznámil to dnes australský ministr životního prostředí Greg Combet.
Současné závazky obsažené v Kjótském protokolu o snižování exhalací skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování Země, vyprší koncem letošního roku. Na poslední ekologické konferenci v jihoafrickém Durbanu v roce 2011 se Evropská unie a některé další státy dohodly přijmout závazky pro druhé období Kjótského protokolu, jež by mělo trvat do roku 2017 či 2020.
V Kjótském protokolu z roku 1997 slíbilo 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale nikdy nepodepsaly Spojené státy a dokument se nevztahoval ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou kupříkladu Čína a Indie. Právě Washington a Peking jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě.
Diskuse o nové závazné dohodě zahrnující již všechny země světa by měly být zahájeny na ekologickém summitu konaném od 26. listopadu do 7. prosince v katarském Dauhá. Dohoda by měla být uzavřena nejpozději v roce 2015 a do roku 2020 by měla vstoupit v platnost.
"Očekáváme, že od roku 2020 budou všechny země - včetně Spojených států, Evropské unie, Číny, Japonska, Indie, Indonésie a Jižní Koreje - součástí nové dohody o snižování emisí," prohlásil dnes Combet.
Austrálie, která silně spoléhá na tepelné elektrárny při produkci energie a která je největším světovým exportérem uhlí, jehož spalováním vzniká skleníkový plyn CO2, rovněž dlouho odmítala globální dohodu podepsat. Učinila tak až v roce 2007 nynější vládnoucí Australská labouristická strana.
Nový Zéland naopak dnes sdělil, že druhou fázi Kjótského protokolu nepodepíše. Novozélandský ministr životního prostředí Tim Groser uvedl, že jeho země se místo toho připojí k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, kde nejsou sliby závazné.